Největší radost mám z toho, jak se lidé na Osmičce chovali během covidové krize, říká starosta Prahy 8 Ondřej Gros

„Jsem rád, že se za poslední tři roky podařilo městskou část rozpočtově stabilizovat“

Jaká největší změna proběhla v Praze 8 za vaše volební období?
Hned na začátku jsme museli tvrdě šlápnout na brzdu v rozpočtu, protože jsme tady zdědili trošku zdivočelé rozpočtové poměry. Rok před mým nástupem do funkce činil rozpočet 1,8 miliardy a městské části vážně hrozila platební neschopnost. Museli jsme ho tak srazit na šedesát procent výdajů, což vedlo k propouštění téměř dvaceti procent lidí. Jsem rád, že se za poslední tři roky podařilo městskou část rozpočtově stabilizovat. Bez toho bychom asi nebyli dnes schopní fungovat. Souviselo s tím pak třeba i to, že na zdejším odboru životního prostředí moc nefungovala péče o zeleň a myslím si, že se to za ty tři roky podařilo rovněž změnit.

Když jste mluvil o té zeleni, víte, jaká část území v Praze 8 zaujímá právě zeleň?
Je to přes 200 hektarů. Ale není to jen zeleň, o kterou se staráme my. Jsou tam také pozemky, které patří hlavnímu městu nebo soukromníkům. Když jsem mluvil o škrtech, oblasti údržby zeleně se nedotkly. Je to klíčová komunální záležitost.

„Lidé k sobě dokázali navzájem cítit v době covidu solidaritu“

Co vám udělalo největší radost za dobu vašeho starostování?
Jak se lidé v Praze 8 chovali během covidové krize. Dokázali k sobě navzájem cítit solidaritu a já osobně jsem nevnímal žádnou frustraci. Občané chápali, že ta situace je absolutně nestandardní, jelikož po sto letech v historii lidstva nastala nějaká pandemie. Takže se chovali uměřeně situaci a byli schopní si vzájemně pomáhat. Určitá disciplinovanost osmičkových občanů je vlastně již prověřená historií. Stačí si vzpomenout na povodně v roce 2002 v Karlíně. S nadsázkou by se tak dalo říct, že Praha 8 je krizí prověřená městská část.

Je pravda, že zrovna Karlínu ty povodně paradoxně pomohly. Jak to vnímáte vy?
Karlín po povodních přitáhl investice a hodně se tam stavělo. Na druhou stranu je potřeba říct, že si lidé tenkrát prožili své a ne každý tam zůstal. Ale myslím si, že dnes se tam žije dobře. Je jasné, že rozvoj má nějaké své stinné stránky, jako je třeba zvyšování cen a tak dále. Proběhla tam také privatizace bytů, takže lidé měl šanci si byty koupit. A do Karlína se teď lidé spíše stěhují, což jde vidět na školkách a školách, protože ta vytíženost v jižní části MČ, hlavně v Karlíně a částečně v Libni je poměrně vysoká.

Když jste zmiňoval pomoc občanů navzájem v době covidu, vzpomenete si na nějaký konkrétní příklad?
V první vlně jsme měli sbírku, kdy lidé nosili roušky. V té době totiž roušky nebyly a tehdy jsme jich vybrali desetitisíce. A pak jsme rozdávali také dezinfekci a lidé se chovali disciplinovaně a nedocházelo tam k žádným konfliktům.

„Jako velký problém Prahy 8 vnímám bezpečnost kolem stanic metra“

Začínají se na Osmičce už třeba některé společenské akce postupně obnovovat?
V září jsme měli v Bohnicích Svatováclavské slavnosti, kde bylo plno. Také jsme měli výročí připojení 120 let Libně k Praze. Při té příležitosti se otevřel Libeňský svět. Jedná se o menší muzeum, které odkazuje na dlouholetou tradici Libně. A je o něj zájem, lidé tam najdou expozice věnované Hrabalovi, Lustigovi nebo třeba místnímu sportovnímu klubu Meteor.

Co je podle vás největší problém Prahy 8?
Jsou to dvě věci, které ale nemůže městská část řešit úplně sama. Za prvé vnímám jako velký problém bezpečnost kolem stanic metra. Bez spolupráce s pražským magistrátem, který ovládá městskou policii, a vlastně i s vládou, která má v gesci Policii ČR, to nepůjde. Dlouhodobě chci, aby se navýšily počty městských strážníků, aby fungovali preventivně a aby byli v ulicích. Protože právě to odrazuje někoho spáchat zločin a lidé se cítí bezpečněji. Myslím si, že zrovna toto máme společné i s Prahou 5, Prahou 1 nebo Prahou 2. Největší problém vidím pak na Florenci.

Takže vy jako městská část s tímto problémem nezmůžete nic?
Městské policii nevelíme, jelikož vrchním velitelem je pan primátor a pražští strážníci mají svého pana ředitele. Možná by to stálo za nějakou hlubší reformu či změnu zákona. A to tak, aby městské části měly v této oblasti větší pravomoci.

„Je třeba dát politický důraz na to, aby městská policie fungovala hlavně v otázkách veřejného pořádku“

Čím si myslíte, že je to způsobeno? Má podle vás město nedostatek policistů?
Podle hlavního města je problém právě v náboru nových strážníků, jelikož to lidé moc nechtějí dělat. Je zase otázka, jak se bude vyvíjet trh práce a tak dále. Domnívám se, že je třeba dát politický důraz na to, aby městská policie fungovala hlavně v otázkách veřejného pořádku a mnohem méně ve věcech, jako je doprava nebo parkování. Je samozřejmě nepříjemné, pokud někdo špatně parkuje, ale rozhodně to není tak nebezpečné, jako chybějící strážníci v lokalitách, o kterých víme, že jsou problémové.

A jaký je ten druhý problém?
Jednoznačně doprava, což je problém celopražský. My jsme na jednu stranu rádi, že se tady něco rekonstruuje, ale musí se to dělat s rozmyslem a nějakým způsobem koordinovat. V Praze probíhá x akcí najednou, a pokud vám zavřou tři nebo čtyři důležité ulice, tak to končí totálním kolapsem. Vidím to tady každý den třeba v Zenklově ulici. Ale není to otázka jen automobilové dopravy, tam totiž stojí v zácpě i tramvaje. V roce 2018 tam proběhla rekonstrukce, kterou hodnotím jako naprosto zpackanou., a kvůli ní se automobilová doprava svádí na koleje, takže to zastavuje i MHD, což úplně nekoresponduje s podporou MHD ze strany města. K tomu všemu je i zavřená Prosecká ulice. Jde také o špatnou koordinaci akcí mezi TSK, Pražskou teplárenskou s Pražskou vodohospodářskou společností. 

Myslíte si, že dopravu zpomalují třeba i vznikající cyklopruhy?
Nevím, jestli úplně zpomalují, ale určitě znepřehledňují. Motoristům znepříjemňují řízení. To je ale problém opět celopražský. Všude se objevují cyklokoridory ve snaze dosáhnout nějakého politického slibu, který obsahuje desítky nebo možná stovky cyklokoridorů. Chybou je, že to hlavní město nekonzultuje s městskými částmi.

Proč si myslíte, že to tak je?
Podle mě jsou přesvědčeni o tom, že je tento přístup správný, takže proč by jim do toho měly mluvit městské části. Ty ale mají lepší místní znalost a vědí, že se to někam nehodí a že to bude spíše problematické, než aby to něčemu pomohlo.

Ohledně čeho vám chodí na radnici nejvíce připomínek od občanů?
Nejčastěji je to problematika již zmiňované bezpečnosti. To je věc, která mě jako otce pětileté dcery trápí také. Chci, abych s ní mohl kamkoliv jít bez divného pocitu v zádech.

„Vedení Prahy by se mělo snažit, aby se lidé cítili bezpečně“

Zkoušeli jste třeba s touto problematikou oslovit samotného pana primátora?
V červnu 2020 jsme mu poslali otevřený dopis. Na ten reagoval pan ředitel městské policie ve smyslu, že není dostatek městských strážníků. Je potřeba se nad tím však zamyslet a té otázce se věnovat. Pražská městská policie říká, že má omezený počet lidí a že nemají kde brát. Abych ale nebyl jen kritický, tak sama Praha 8 si domlouvá bezpečnostní akce na Florenci se státními policisty ze své iniciativy. Nejde však lacině mluvit čistě o lidech bez domova, jde spíš o lidi zneužívající drogy, kteří jsou nevypočitatelní. I já dobrý pocit na Florenci mezi těmito lidmi nemám.

Víte, kolik by bylo nyní potřeba strážníků v ulicích?
Máme podstav a myslím si, že třeba takových deset už by byl výrazný pokrok, aby se alespoň částečně dala ta místa pokrýt. Nikdo po nich nechce, aby tam byli ve dvě ráno, ale přes den, v době největší koncentrace lidí.

Co byste ještě chtěl stihnout do konce svého volebního období?
V současné době bych chtěl připravit projekt základní školy na Rohanském ostrově. S plánovaným rozvojem tohoto území jí bude rozhodně potřeba. A byl bych také rád, aby se stát nezbavil koupaliště Na Stírce, protože by mu hrozil zánik. Doufám, že se ve spolupráci s hlavním městem podaří připravit jeho převod právě na město, aby se zachránilo.
 

Víte, proč koupaliště chce stát prodat?
Protože víceméně neví, co s ním. Stát ho podle mě chce prodat i z toho důvodu, jelikož není v nejlepší finanční kondici. Myslím si, že by ho teoreticky mohl směnit s městem za nějaké jiné pozemky, které potřebuje od města, a nebo ho magistrát koupí od státu. Opravdu bych byl rád, kdyby se podařilo koupaliště udržet tak, jak je.

A je ještě nějaká věc, kterou byste chtěl dotáhnout do konce?
Chci, aby byl 27. květen významným dnem. Ono by to nikomu nic neudělalo. Myslím si, že by to byla ideální připomínka v kalendáři toho, co se 27. května stalo. My jsme vládu s tímto požadavkem ani neoslovovali, obrátili jsme se na obě komory parlamentu. Klidně to může být poslanecká nebo senátní iniciativa. Příští rok uplyne od atentátu 80 let, bylo by ideální, abychom to do tohoto data stihli. Nejde ani tak o den atentátu, ale o připomenutí všech, kteří při něm pomáhali a posléze přišli o život. Jsou to stovky lidí. Máme i petici a doneseme ji do parlamentu, aby bylo vidět, že to není jen názor Prahy 8, ale mnoha stovek lidí, kterým historie něco říká. Dáváme najevo, že si vážíme všech, kteří se tenkrát uměli postavit zlu.