neděle 17. října 2021 Hedvika

Mám rád, když je všechno jinak, jsem svým způsobem takový pankáč, říká starosta Prahy 9 Tomáš Portlík

Pražská Drbna pokračuje v sérii rozhovorů se starosty jednotlivých městských částí. Se starostou Prahy 9, Tomášem Portlíkem (ODS), jsme si povídali nejen o tom, z čeho má za dobu svého působení největší radost, ale také třeba o O2 Universum nebo o špatné situaci týkající se dopravy, se kterou se potýká nejen Praha 9.

„Z hlediska Prahy jsme nejdynamičtěji rozvíjející se oblastí“

Dokázal byste zmínit největší změny, ke kterým za vaše volební období v Praze 9 došlo?
V Praze 9 stavíme již pět let v řadě skoro nejvíce, a to s sebou přináší řadu významných změn. Například jsme udělali největší počet nových parků, revitalizované zeleně nebo největší počet míst v mateřských a základních školách. Z hlediska Prahy jsme nejdynamičtěji rozvíjející se oblastí. My o těch změnách totiž jenom nemluvíme, ale ty věci reálně děláme. Dále třeba kolem cyklostezky jsme za posledních dvanáct let upravili koryto Rokytky. Rovněž si troufám tvrdit, že za minulé volební období jsme byli jediní, kdo v celé Praze udělal velký parkovací dům.

Proč podle vás dochází k takovém rozmachu právě v Praze 9? Souvisí to například s tím, že tady již dříve byla velká průmyslová čtvrť?
Když už jednou rozjedete rozvoj, tak nezbývá nic jiného, než jej zabezpečit. Vždy se ale najdou lidé, kteří říkají, proč ten park není o kus větší, proč škola nemá větší pozemky a tak dále. Ale člověk je vždy limitovaný. Takže my stíháme všechno, i když někdy s odřenýma ušima. Další věcí je, že vývoj byl dlouhou dobu zpomalený, jelikož řada území byla kontaminována. Po roce 2010, když vývoj postupoval, se investorům vyplatilo kontaminovanou zemi vytěžit a začít shánět dotace. Měli rovněž možnost stavět do výšky. A právě kvůli této věci se vede polemika v tom, že lidé mají buď komorní město, nebo staví do výšky a nerozšiřuje se do šířky. Osobně si myslím, že je daleko lepší, když se město rozšiřuje do výšky, protože tam může být jednotná kanalizace, jednotná elektřina, stojí to méně a obsluhuje více. A o tom život ve městě je.

„V šesti letech jsem psal na tehdejší obvodní úřad, že chci cykostezku. A dnes jejich vznik ovlivňuju“

Co vám ve vašem volebním období udělalo největší radost?
V Praze 9 jsem narodil, žiju tady celý život a chtěl bych tady i dožít. Tudíž některé věci jsou vyloženě srdcové a nesouvisejí s politikou, ale s tím, jak člověk to prostředí od narození vnímá. Máma mi nedávno ukazovala, že jsem v šesti letech psal na tehdejší obvodní úřad, že chci cyklostezku. To mě pobavilo, protože v té době jsem samozřejmě ještě nevěděl, že jednou na té radnici skončím a vznik cyklostezek budu reálně ovlivňovat. Největší radost mi určitě udělalo prodloužení Parku Přátelství a nyní pracujeme ještě na rozšíření, které bychom chtěli dokončit příští rok. A pak je tady Hostinec U Brabců. Ta budova sama o sobě ničím unikátní není. Zajímavé je však to, že jde o sousedství kostela svatého Václava, kde vznikla před osmi lety na povolení autorizovaného inženýra bez vědomí radnice stavba, která spoustu lidí namíchla. Nějakým způsobem totiž znecitlivěla tradici prosecké návsi. Podobně jako u Parku Přátelství měla velká část Střížkováků a Prosečáků pocit, že ztratí nějakou vlastní identitu. Brabcovi tedy nebyli o byznysu, ani o záchraně nějaké kulturní památky, ale o víře v městskou část, kde žiju. A také mi udělala radost cyklostezka ve Vysočanech, na kterou všichni nejdříve nadávali, že se tam ukradla spousta peněz, ale dnes ji lidé oceňují. Ta je lemovaná jedním parkem za druhým. Stojí za to si vzít kolo a projet si ji. Udělali jsme tam třeba nádherné hřiště z akátů, které v Praze také podle mého nemá obdoby. Pak je tam nízká zástavba Hrdlořez, kde se nacházejí meandry, které v roce 2018 získaly cenu za nejekologičtější projekt v Praze.

A co třeba problematika Pragovky?
Pragovka je další rozvojový projekt, kde se jedná o změně územního plánu, o zachování starých částí budov a vytvoření nových. Ještě to sice není hotové, ale zrovna u Pragovky je to docela ožehavé téma. Začíná to tam žít a ta oblast se viditelně proměňuje. Teď se také dělá docela zajímavá revitalizace například i u Tesly Hloubětín.

„Silnice v Praze 9 jsou totiž doslova odstavná parkoviště“

Když se teď zeptám na úplně opačnou věc, tak co je podle vás tím největším problémem Prahy 9?
Největším problémem Prahy 9 je v podstatě Magistrát, desetiletá neschopnost hlavního města Prahy. Já ovlivním to, jestli se u nás staví, ať už jde o parky nebo školy. Co ale neovlivním, tak to jsou dopravní napojení. Dnes není problém, že by tady bylo plno aut z té stavby, problémem je fakt, že přes Prahu 9 proudí čím dál tím větší množství aut. Lidé se pak dostávají do situace, kdy zejména v ranních špičkách a teď v září i v těch odpoledních, že kdyby se na silnici místo prostředních bílých pruhů nakreslily ty modré, tak si všichni myslíme, že parkujeme v zónách. Silnice v Praze 9 jsou totiž doslova odstavná parkoviště. To mě hodně trápí. Hlavní město chce všem vyjít vstříc, ale pak už nikomu neřeknou, že bude trvat další čtyři roky nějaké změny jen zakreslit do map. A to nemluvím o samotné stavbě okruhu. Je v zasádě totiž úplně jedno, jestli po těch silnicích budou jezdit auta s emisemi, elektroauta nebo nějaký jiný dopravní prostředek. Ty silnice totiž nějak využité budou, a pokud nebudou dokončené do osmi let, tak si myslím, že nejen Praha 9 má zaděláno na velký problém. I MHD má své limity, které nemůže překročit.

Myslíte si, že je to problém i dalších městských částí? 
Ano, je to problém všech městských částí. To je jeden typ problému a ten druhý, který vnímám a který pocítíme výrazně za takových pět až šest let, je ten, že hlavní město nevytváří žádné nové kapacity různých lůžkových částí pro seniory. To znamená, že se může stát, že budeme mít větší část starších obyvatel, kteří budou potřebovat péči, ale nebudeme pro ně mít dostatek kapacit. Toto mě ale zase tak netrápí, protože si to v rámci Devítky řešíme po své vlastní ose. Největší problém je určitě ta zmíněná doprava.

Co nejvíce trápí občany v deváté městské části? Je to právě již zmiňovaná doprava?
Určitě je to ta doprava. Dlouhodobý nešvar je pak také úklid. Lidé, když někde bydlí, mají takové zvykové právo, jak tomu já říkám. Mají pocit, že to území je jejich součást, což také je, a nemají na tom území rádi změny. Hodně konzervativní je například Prosek i Střížkov. Zajímavé je i to, že lidé, kteří požadovali změny například na Poděbradské a Kolbence a chtěli, aby se stavělo už před těmi osmi či deseti lety, tak dnes otáčejí a chtějí, aby se tam nestavělo. Přitom se jedná o rozvojové území. Konzevatismus se tak přenesl i do řad těch relativních liberálů.

Je nějaká zásadní věc, kterou byste chtěl stihnout udělat do konce svého volebního období?
Chtěl bych mít hotový projekt domova seniorů, respektive pro lidi, kteří budou potřebovat nějakou zdravotní pomoc u polikliniky na Proseku. Také bych chtěl rozšířit park a donutit město, aby začalo pracovat na sídle záchranky. Praha jej totiž zatím nebyla schopná postavit. Devítka jim ale nabídla pozemky, tak doufám, že se to trochu hne z místa. Dále je to Park Přátelství a rovněž bych si přál, aby byla dokončena nová základní škola, ať už volby dopadnou jakkoliv. Bylo by také skvělé, kdyby Vysočany měly své náměstí, a to nemyslím náměstí OSN, ale nějaké tradiční v okolí O2 areny. Chceme tam do roku 2022 koupit pozemky, ale nevím, jestli se to podaří. Chci, abychom lidem vytvořili moderní náměstí, jehož součástí bude nejmodernější kongresové centrum v České republice, O2 Universum, které jinde ve světě nemá obdoby.

„Myslím si, že takové malé náměstí ve stylu Piccadilly Circus či Times Square by nám vadit nemělo“

Jaké ohlasy má u obyvatel právě O2 Universum? Vnímají třeba parkování u arény jako jeden z těch větších problémů?
S provozem O2 areny se určitě vážnou problémy, jako je parkování nebo občasný nepořádek. Myslím si však, že jsme to všichni jako Deváťáci zvládli docela dospěle. Občas nějaké stížnosti samozřejmě byly, ale většina obyvatel Devítky si uvědomuje, že je to pro naši lokalitu celkově přínos. Myslím si, že takové malé náměstí ve stylu Piccadilly Circus či Times Square by nám vadit nemělo. Pokud jde o oživení veřejného prostoru, tak si myslím, že bychom neměli být tak moc usedlí. Do proseckého sídliště jsme nedávno instalovali dost divoký mural pro komunitní centrum a tím jsme to dost oživili. Myslím si, že odvaha překračovat stereotypy a porušovat standardy je na místě. Nemyslím si, že nás mají budoucí generace vnímat jako někoho, kdo nebyl schopný se dostatečně vyrovnat s tím, že nenavázal na tradiční výrobu. Koneckonců i ten Kolben, který tady založil velkou průmyslovou tradici, věděl, že průmysl půjde dál na okraj Prahy. On už v době první republiky skupoval pozemky v Praze 14 a počítal, že tady budou mrakodrapy. Sice sem podle mě patří, ale musí se to měnit plynule a všichni ty změny musíme přijímat. Myslím si, že přítomnost a existenci O2 areny obyvatelé ne vždy přijali, ale je to součást našeho já, naší identity a právě O2 arena ji dotváří.

Jak tedy řešíte to parkování a nepořádek u O2 areny?
Parkování jsme tam zčásti vyřešili tím, že jsme si v roce 2006 navzdory Magistrátu a všem prosadili vlastní zónu. Nepořádek se pak snažíme vždy koordinovat po těch akcích. A myslím si, že regulaci nepořádku spolu s O2 arénou zvládáme celkem dobře. Určitě ohledně toho nejsou žádné masivní petice nebo velké protesty. Nabízí se však otázka, kde má město zasahovat a kde už ne. My ty věci neděláme za nějaké předražené peníze. I ten parkovací dům byl na úrovni investorů a developerů. Mám rád, když je všechno jinak, jsem svým způsobem takový pankáč. Vždycky pak na Devítce máme pocit, že to všechno ožije. Politika sama o sobě je totiž taková fádní a nudná. I v rámci toho máte Homeless blues. Někteří mě za to ze začátku kritizovali proto, že si mysleli, že nedělám nic jiného než práci pro lidi bez domova. Poté, když to klaplo, jim přišlo, že jsou trochu nelidové, a od té doby byl klid.

„Máme tady také skatepark a přímo u něj je buňka, kde bydlí bezdomovci, kteří se o ten park starají“

Proč myslíte, že vám to kritizovali? Bylo to právě z toho důvodu, že jste to dělal jinak než všichni ostatní?
U některých nebylo důležité, jestli kritizují z nějakých věcných důvodů, ale vůbec ta samotná kritika, která umožňovala získat nějaký podíl na hlasech. Pak také měli někteří problém s tím, že když je člověk z ODS a dělá program pro bezdomovce, tak nás automaticky začali někteří podezřívat, že jim děláme ghetta. Máme tady také skatepark a přímo u něj je buňka, kde bydlí bezdomovci, kteří se o ten park starají. Ten je tady od roku 2016, stejně jako ta jejich buňka. Podobně se starají i o Třešňovku, kde třeba mají i ovce. Takových podobných zákoutí tady máme plno.

Pojďme k dalšímu tématu. Jak to nyní vypadá s rekonstrukcí vlakového nádraží?
Rekonstrukce začala na jaře a nyní stále probíhá. Zatím to podle mě jde relativně podle plánu. Ve druhé etapě tam budeme požadovat, aby se zřídila nějaká pěší lávka.

Pokud si dobře pamatuji, tak se tam nacházel také nějaký tunel. Ještě stále tam je, nebo už jej zasypali?
Tunel zasypaný není, my jsme totiž za jeho záchranu bojovali. Ona je to bývalá stoka, a ne tunel, ale hezky se to tam opravilo. Hrozí mu však zřícení, takže sami uvidíme, jak to s ním v budoucnu bude. To místo je tajemné samo o sobě, ale má svým způsobem kouzlo. Docela dost se do něj propisovala politika. Mně ho vždycky bylo tak trochu líto. Když tam šel člověk večer nebo v noci, tak se tam tak hezky bál. I světla tam byla tak špatně udělaná, až byla hezká. A právě díky tomu je to unikátní.

„Hodně jsem se snažil kulturu dostat do outdooru.“

Když ještě navážu na Brabce, tak bych se ráda zeptala, jak to na Devítce vypadá s místní kulturou? Pokud mám správné informace, tak v Praze 9 dřív byla kina Olympia a Odboj, která však po revoluci zanikla. Snažíte se teď nějak i třeba díky těm Brabcům  kulturu a povědomí o ní nějak více obnovit?
V sedmdesátých letech bylo dokonce jedno kino i u Brabců. S kulturou je to těžké v tom, že vy můžete začít rozdávat granty, ale nikdy nedokážete posoudit výsledek. Dřív jsem byl konfrontovaný s tím, že jeden pán z občanského sdružení si stěžoval, že jsme v Praze 9 zařízli jeden rockový klub. Byly na to stížnosti, jelikož izolace stála hodně peněz a do toho klubu chodilo jen pár lidí. Bylo to dobrý, ale když chcete underground, tak jdete třeba do Rock Café. Úplně bych neřekl, že by vás Prosek dostal do undergroundového nebe. Říkal jsem si, že kulturu přesuneme do nových parků a na sídliště. Hodně akcí děláme v již zmiňovaném Parku přátelství, například Prosecké jaro a Prosecký podzim. Zrovna ten je unikátní v tom, že v rámci něj dělám fenomenální koncerty vážné hudby. Hodně jsem se snažil kulturu dostat do outdooru. Těch akcí se množí víc a vedle toho máme Gong a ten si stále držíme.

Na Gong jsem se zrovna chtěla zeptat. Vím, že tam kdysi byla skupina ochotnických herců. Přetrvalo něco takového na Devítce dodnes?
Náš opoziční zastupitel za Piráty se právě v této problematice angažuje, ale většinou je to spíš na dohodě toho divadla. U nás máme vytvářet podmínky, záštity a motivovat různé skupiny, aby tady hrály. Kultura totiž není jen o tom, že zahraju divadlo, ale že si v rámci nějakého cupu zasportuju a že tam lidé ten život sami přinášejí. Jedna z nejkvalitnějších kultur v Praze 9 vzniká od Spolku za veselejší Střížkov, kterému jen minimálně připlácíme. Ti obstarávají kulturu na celém Střížkově, včetně masopustu, čarodějnic a různých dalších akcí. Žijí svým komunitním životem, který dává hlavu a patu. Moc rád na jejich akce chodím. Myslím si, že kdybychom se o tu zábavu tady starali my, tak ji celou zkazíme a neuděláme to tak dobře jako oni. Snažíme se to nějak podporovat, ale Gong si žije vlastním životem, a to je dobře. Myslím si, že lidé jako já nemají mluvit do toho, co je dobrá a co je špatná kultura, ale mají pro ni vytvářet podmínky. Samozřejmě jsem také trochu škrt a koukám se na peníze. Musím na to však jít s nějakým selským rozumem. Jinými slovy, abych mohl mít volitelné předměty, tak musím nejdříve mít ty povinné.

Jak to nyní vypadá s Poliklinikou Prosek? Chystáte nějaké novinky?
Nyní tam vybavujeme laboratoř a připravujeme ji na kolaudaci. Nově bychom chtěli začít testovat covid sami. To znamená v laborce, kde budeme mít významný podíl. Chtěli bychom začít dělat protilátky na covid pro naše obyvatele. V případě, kdy půjdou na třetí dávku očkování, abychom jim ty protilátky změřili. Také bychom chtěli, aby se naše laborka zaměřila na prevenci. Nejtěžší je psychicky toho nemocného člověka dostat na kontrolu. Nově jsme teď na Devítce udělali to, že testujeme covid z kanálů. To jsme podle mě jediní v Evropě, ale teprve se to bude vyhodnocovat. Z kanálů se umí měřit počet stopových prvků, vitamínů a různé potenciální rizika společnosti. Přemýšlím, že bychom zdravotnictví a tato data z kanálů propojili a když bychom zjistili, že je nějaký větší problém, tak bychom nasadili prevenci. A tu bychom samozřejmě jako Devítka podporovali.

„Jako první městská část jsme při poliklinice zřídili vakcinaci nejdříve Modernou a poté Pfizerem i Modernou“

Je něco, co jste na Devítce začali dělat jinak právě kvůli covidu?
Úplně jako první v Česku jsme u polikliniky otevřeli stánek na covid. On nebyl první v pravém slova smyslu, ale v tom, že jste si to tam mohla jako samoplátce zaplatit, aniž byste měla razítko od lékaře. Udělali jsme to tehdy s GHC, ale nebyl to lobbing. Ředitelka GHC je totiž moje sousedka a já jsem nikdy nevěděl, co ta firma znamená. Pak jsem si přečetl, že to je jediná laborka, která může testovat covid, není Babišova a je zároveň v Praze. Takže jsem zavolal té Zuzaně a řekl jsem jí, že to chceme a nějak jsme si navzájem vyšli vstříc. Pak jsme díky této spolupráci byli úplně první, kdo v praxi 30. března udělal poolovací test. Jako první jsme otestovali PCR ve školách. A jako první městská část jsme při poliklinice zřídili vakcinaci nejdříve Modernou a poté Pfizerem i Modernou.

Hodnocení článku je 96 %. Ohodnoť článek i Ty!

Foto Tran Anh Tuan

Štítky rozhovor, starosta, Tomáš Portlík, Praha 9, O2 Universum, doprava

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.