Otevřeli jsme radnici lidem, říká starostka Prahy 10 Renata Chmelová

„První věc, kterou jsem udělala, když jsem přišla do kanceláře, byla, že jsem na dveře dala místo koule kliku“

Co považujete za největší změnu od začátku svého volebního období v roce 2018?
Za největší změnu považuju otevření radnice občanům. Jako občanka jsem tady aktivní přes více než deset let. Od roku 2014 jsem také zastupitelka. Viděla jsem, jakým způsobem se lidé nezapojovali do rozhodování o místě, kde žijí. Jsme velmi aktivní na všech komunikačních kanálech a jsme daleko transparentnější. Máme také veřejné projednávání rozpočtu a vyzýváme lidi, aby navrhovali projekty, které pro ně poté realizujeme. A jsme otevřenější i vůči opozičním zastupitelům. Lidé najdou všechny informace na internetu, což dříve nebylo možné. První věc, kterou jsem udělala, když jsem přišla poprvé do kanceláře, byla, že jsem na dveře dala místo koule kliku. Aby mohli nejen občané, ale třeba i úředníci kdykoliv do mé kanceláře vejít a bavit se o čemkoliv. Máme také otevřené hodiny radních, kdy lidé mohu přijít bez objednání. A občané za námi skutečně chodí a zajímají se o dění na Desítce.

Jakým způsobem se tedy lidé mohou do dění zapojit?
Praze 10 chyběla vize. První věc, do které jsme se na radnici pustili, byl proto strategický plán udržitelného rozvoje na deset let, který jsme projednávali se širokou veřejností, s odborníky i s úředníky. Naše společná vize, na které jsme se shodli, je to, že chceme být přátelská a moderní městská část a chceme mít udržitelný rozvoj, a k tomu se také snažíme směřovat i všechny naše projekty. Praha 10 je šesté největší město ČR a jsme druhá největší městská část. Žije u nás 112 tisíc obyvatel, nacházejí se zde paneláková sídliště, rodinné domky i nádherné čtvrti, jako jsou Vršovice nebo Vinohrady. Život v jednotlivých částech Prahy 10 je trochu rozdílný, proto se do nich přímo vydáváme, na měsíc tam nainstalujeme informační kancelář, kam lidé mohou přijít. Zde je pak informujeme o veškerých projektech v jejich okolí.

„Možností, jak se zapojit do veřejného dění, je nepřeberně“

Kdybych tedy byla občankou Prahy 10 a chtěla bych se zapojit do nějakého velkého projektu, jakou bych měla nyní možnost?
Zrovna minulý týden, 20. října, jsme projednávali a představovali rozpočet a projekty na příští rok. Celé to je postavené tak, že před půl rokem jsme všechny naše občany vyzvali, aby zaslali své návrhy na projekty. Sešlo se nám asi 112 návrhů, což je krásné číslo. Ty jednotlivé projekty jsou pak v gesci radních, kteří mají k řešení jednotlivé oblasti, část těchto projektů už jsme zapracovali do takzvaného akčního plánu na příští rok. To je vlastně takový soupis projektů navázaný na rozpočet. Snažíme se také do dění zapojovat všechny organizace a subjekty, které v Praze 10 fungují. Máme tady například Pacientský hub, což je projekt Ministerstva zdravotnictví zabývající se zdravím. A 13. října u Edenu jsme uspořádali veletrh Zdravá Praha 10, kde se představilo přes 20 organizací. Nedávno jsme také získali ocenění za kampaň Duben bez odpadu. Tam šlo hlavně o osobní apel na lidi, aby neřešili pouze nepořádek kolem popelnic, ale zamysleli se i nad svou vlastní zodpovědností při produkci odpadu. Možností, jak se zapojit do veřejného dění, je nepřeberně.

Jaký je největší problém Prahy 10, který dlouhodobě řešíte?
Jako městská část jsme především zřizovatelem mateřských a základních škol. Ten největší problém je pak dlouhodobé podfinancování péče o jejich budovy. Máme přes padesát budov mateřských a základních škol. Některé z nich jsou i sto let staré a dlouho se neopravovaly. Okamžitě jsme tedy zpracovali plán obnovy těch budov a máme na deset let plán, jak dát ty stavby do pořádku. Když se to podtrhne a sečte, tak je to miliarda, kterou na to potřebujeme.

Jak funguje například finanční pomoc právě v takových případech?
Můžeme žádat o dotace hlavní město. Máme možnost získat dotace na zateplování budov nebo na nízkoenergetickou úsporu. Podařilo se nám například  připravit pro několik vybraných škol projekty na fotovoltaiku a žádáme o dotaci OPŽP.

„Nám jako městské části téměř nic nepatří“

Když jsme u těchto problémů, tak na co si nejvíce stěžují sami občané?
Asi nejvíce si stěžují na kvalitu veřejného prostoru, čistotu a pořádek. Jde například o přeplněné odpadkové koše, nepořádek nebo úklid po psech. Je potřeba si ale uvědomit, že správa v Praze je hrozně komplikovaná. Nám jako městské části téměř nic nepatří. Nepatří nám většina komunikací, nezajišťujeme opravy chodníků či separaci odpadu. To je všechno na hlavním městě. Jenže jsme první, komu si lidé stěžují. Osobně chodím mezi lidi a často jsem i přímo v našem informačním stánku na ulici, jsem aktivní i na sociálních sítích, takže se snažím na jejich podněty reagovat rychle. Je to však také o edukaci, co my skutečně jako městská část můžeme dělat a co už ne. My se na osvětu zaměřujeme, jak už jsem naznačila. Zároveň se snažíme zlepšovat i vztahy s hlavním městem a s TSK, která tyto opravy a péči o veřejný prostor dělá.

Jak z vaší strany hodnotíte komunikaci s hlavním městem?
Komunikujeme neustále. Obce jsou financované podle jasného klíče, paušálně na jednoho obyvatele. Část těch peněz si nechává hlavní město třeba na zřizování středních škol či na správu komunikací, část přeposílá nám. Ale nejde jen o magistrát, jsou tady desítky správců komunikací a sítí a tak dále. Například v Jabloňové ulici se po více než deseti letech podařilo udělat konečně finální kvalitní povrch. Největší problém ale je, když se to vše musí zkoordinovat, aby se ty opravy udělaly ve stejnou chvíli. A my jsme ti, kteří tyto aktéry dávají dohromady. Snažíme se, aby věci byly koordinované.

„Lidé ze Zahradního Města jsou za 12 minut na hlavním nádraží v centru Prahy“

Když jsme u té dopravy, tak se nedávno na Zahradním Městě otevřela nová vlaková zastávka. Jak na tento velký dopravní uzel nahlížíte?
Pro nás je to velký dopravní terminál a otevírají se tak nové možnosti cestování v příměstské i dálkové dopravě, což je skvělé. Lidé ze Zahradního Města jsou za 12 minut na hlavním nádraží v centru Prahy. Nutno říct, že se nejedná o naši investiční akci, ale finance na ni jdou z evropských dotací a částečně i od státu.

Máte na tento dopravní uzel již nějaké kladné ohlasy od občanů?
Určitě, jen je tam třeba ještě nějaké věci dopracovat. Jeden můj kolega tam bydlí a říkal, že už na radnici nejezdí jinak než jen vlakem. Změnou vlakové dopravy se pro nás teď otevřela obrovská příležitost, protože se zrušil kus trati, který vedl Strašnicemi. Máme pro něj již dlouho připravený projekt takzvané Drážní promenády, který bude realizovat hlavní město. Mělo by se jednat o nejdelší promenádu pro cyklo a pro pěší v Praze. Má měřit zhruba pět kilometrů, nyní se řeší převody pozemků. Doufám, že se to podaří a ta místa se pak začnou postupně proměňovat v liniový park. Zároveň má promenáda fungovat i jako připomenutí železniční trasy, která zde vedla sto let, zůstanou tam různé artefakty z železnice.

„Z podnětů lidí pak otevíráme nové aktivity, jako je například workoutové hřiště“

Když jste zmínila cyklostezku, jak je to na Desítce právě třeba se sportovním vyžitím?
Hodně podporujeme dotacemi místní kluby, které pracují s mládeží, máme řadu venkovních prostorů vhodných ke sportování. Z podnětů lidí pak otevíráme nová místa, jako je například workoutové hřiště. Dále máme na Zahradním Městě i nové parkourové hřiště pro děti. Uvědomujeme si, že sport a jakýkoliv pohyb je důležitý. I na to jsme mysleli v kampani Zdravá Praha 10. Přibližně polovina našich škol se také zapojila do projektu s názvem Trenéři do škol, kdy trenéři dětem přiblíží různé typy sportu.

A jakým způsobem na Desítce funguje taková kultura?
Kromě sportu jsme otevření také kultuře. Asi tou největší událostí bylo otevření bývalého kina Vzlet. Podařilo se nám najít skvělého provozovatele, spojení tří kulturních aktivit, což je divadlo VOSTO5, Kino Pilotů, legendární vršovické kino, a Collegium 1704, světoznámý barokní soubor. Ze Vzletu se tak třeba přenášelo zahájení Pražského jara. Podpořili jsme také první letní divadelní scénu v Heroldových sadech. Společně s naším nejstarším divadlem, Divadlem Mana, které letos slaví 90 let existence. Největší hvězdou byl Jiří Lábus, který ve Vršovicích bydlí a hraje i v Maně. Snažíme se vždy mít nějaký celoroční projekt. Loni to bylo například výročí Karla Čapka, který bydlel na Vinohradech. Jeho vila se nyní připravuje k rekonstrukci a my hledáme její nejlepší náplň. Byli bychom rádi, kdyby se stala evropským centrem literatury. Letos máme architekta Jana Kotěru, jenž rovněž tvořil na Praze 10. Uplynulo 150 let od jeho narození, což připomíná venkovní panelová výstava na náměstí Svatopluka Čecha věnovaná právě jemu. Každoročně se zapojujeme do velkých projektů, jako je Open House nebo Den architektury, které památky otevírají veřejnosti. A je o to obrovský zájem.

A máte teď nějakou novinku v oblasti kultury?
Nedávno byla zahájena rodinná hra, jmenuje se Za Waldesových diamantem. Waldes byl totiž zakladatel Koh-i-nooru, a ten název odkazuje právě na diamant. Po starých Vršovicích jsme rozmístili předměty a lidé mohou chodit a hledat je. Když jsme neměli možnost se v rámci covidu potkávat, začali jsme dělat informační stezky po městské části, na nichž prostřednictvím venkovních promopanelů představujeme konkrétní projekty v lokalitách. Covidová doba nás vlastně donutila hledat další možnosti, jak lidi zapojit a jak je oslovit. Všechny aktivity pak zastřešuje strategie, kterou jsem již zmínila. To je takový náš plán, podle kterého jedeme.

„Abychom už měli jasno, že na Trojmezí se v Praze 10 rozhodně stavět nebude a že to bude přírodní park“

Co byste chtěla ještě stihnout do konce svého volebního období?
Velkým tématem, které rovněž směřuje k udržitelnosti, je lokalita Trojmezí (přírodní park Hostivař-Záběhlice), která ještě není úplně dořešené v rámci územního plánu hlavního města. Je to největší zelená plocha nejen u nás, ale i v rámci Prahy. Jsem moc ráda, že se nám podařilo přesvědčit hlavní město, aby pro toto místo byla zpracována krajinářská studie. Určitě bych chtěla dosáhnout toho, že na Trojmezí se v Praze 10 rozhodně stavět nebude a že to bude přírodní park, který bude sloužit lidem. Městská část může být obecně hodně prospěšná v tom, že se dají v rámci určité kampaně různé profesní organizace dohromady. A lidem pak dokážeme předat ve zhuštěné podobě spoustu cenných informací. To byl třeba princip kampaně Dubna bez odpadu a podobně i Zdravé Prahy 10, v podobném duchu chceme pokračovat. Do dění se snažíme hodně zapojovat také školy.

Kde v Praze 10 jsou občané nejvíce aktivní?
Občansky to asi nejvíce žije v Malešicích, ale podporujeme veškerý aktivní sousedský život u nás na Desítce. A máme jednu zajímavost, a tou je fakt, že máme pana místostarostu pro sousedské vztahy a pak přímo na úřadu máme koordinátorku sousedských aktivit. Mnohdy ale stačí málo, třeba když si sousedé z jednoho paneláku udělají grilovačku v parku, seznámí se a nekončí pro ně sousedský život tím, že se pouze pozdraví a pak za sebou zavřou dveře bytu. Jakmile je totiž komunita aktivní, tak si začne dělat vlastní akce, začne pořádat společné narozeninové oslavy a tak dále. A začnou se i zajímat o své okolí a převezmou i spoluzodpovědnost za péči o něj, protože se zde cítí doma.  A to je něco, co rozhodně podporujeme.