pondělí 18. října 2021 Lukáš

Nechceme, aby se Praha 7 stala městskou částí jen pro bohaté, říká starosta Jan Čižinský

Pražská Drbna přináší další díl ze seriálu rozhovorů se starosty městských částí. Se starostou Prahy 7 Janem Čižinským (Praha sobě) jsme si v prostředí nové holešovické radnice povídali o tom, v jakém stavu přebíral radnici v roce 2014, o aktuální dopravní a bezpečnostní situaci, o školství, ale i o tom, jaké projekty má on a jeho tým v plánu na území Prahy 7 realizovat. Starosta dorazil na focení k rozhovoru z akce, kde podepisoval memorandum o skautském Jamboree, které se uskuteční na Výstavišti v létě, a tak jsme ho zastihli ve skautském kroji.

„V roce 2014 se šedesát procent tříletých dětí nedostávalo do školek“

Jan Čižinský se narodil 22. dubna 1978 v Praze. Ve skautském hnutí působil pod přezdívkou Kuklič jako vedoucí oddílu Jeleni v Břevnovském klášteře. Od října 2014 je zastupitelem hlavního města Prahy, od listopadu 2014 starostou Prahy 7 a od října 2017 poslancem. Je lídrem iniciativy Praha sobě.

Jaká situace panovala na radnici, když jste ji v roce 2014 přebírali?
Bylo to hodně náročné. Tehdy jsme ještě nebyli tady, ale v té takzvané plánovací komisi na nábřeží Kapitána Jaroše, kde byla nájemní smlouva na rok a ohledně nové radnice, kde sedíme teď, nebylo připraveno vůbec nic. Tehdy jsme naštěstí od voličů dostali důvěru v podobě nadpoloviční většiny a šli jsme do toho jako tým lidí schopných a ochotných naplnit všechny gesce. Práce pro nás rozhodně nekončí, je jí spousta před námi.

Jak se stavíte k tématu kapacit škol a školek na Sedmičce?
To je u nás velké téma. V roce 2014 se šedesát procent tříletých dětí nedostávalo do školek, což se podařilo změnit. Teď se už čtyři roky v kuse do školek dostávají všechny tříleté děti, byť letos se to podařilo kvůli koronaviru až začátkem září. V Praze 7 neustále narůstá počet dětí a my jsme velmi rádi, že se sem mladí lidé stěhují a mají tady děti. Těší nás, že jsme možná i kvůli Stromovce nebo Letenským sadům oblíbenou městskou částí pro mladé rodiny. To znamená, že my musíme velmi rychle budovat kapacity pro školky a školy i proto že naši předchůdci to úplně zanedbali. Dodnes řešíme některé úplně absurdně uzavřené nájemní smlouvy na kapacity v základní škole. Například třetina školy v Letohradské ulici, kde nutně potřebujeme udělat rekonstrukci, je absurdně pronajatá, takže se k ní nemůžeme dostat. Praha 7 musí hledat úplně všechny možnosti, takže například u Stromovky vznikla jedna z vůbec prvních lesních mateřských škol. Skutečně každý volný nebytový prostor se snažíme dát k dispozici dětským skupinám. Teď stojíme před dvěma velkými projekty, jeden je na stavbu Základní školy Jana Vodňanského v Jankovcově ulici a druhý je stavba nové mateřské školy v ulici Plynární.

„Srdeční záležitostí je průchod mezi Dělnickou a Veletržní“

Dalším velkým tématem Sedmičky je doprava. Nedávno jste zmiňoval, že jste dopravní infrastrukturu přebírali s obrovským dluhem, zřícenou trojskou lávkou a třemi mosty v havarijním stavu. Jaká je situace teď?
Dopravní situace je poměrně špatná, a to kvůli pracím na konci Argentinské ulice. Prahy 7 se špatná dopravní situace týká také proto, že právě zde jsou koncentrovány zmíněné mosty v havarijním stavu. Bude se ale opravovat jak Libeňský most, tak také Hlávkův most, který byl teď předlážděn, aby se po něm ještě nějaký ten rok před opravou dalo jezdit. Srdeční záležitostí, kterou bych rád dotáhl do konce, je průchod mezi Dělnickou a Veletržní, čímž by se propojila Letná s dolními Holešovicemi. Zatím jsem v tomto projektu opatrným optimistou, jednáme se Správnou železnic, aby nám povolila vytvořit tam pozemní přechod přes koleje, což není samozřejmost.

V jaké fázi je oprava Libeňského mostu?
Libeňské soumostí tvoří v podstatě šest mostů za sebou. Na něj teď přišly nabídky, bude podepsána smlouva a začne rekonstrukce, která bude stát asi kolem dvou miliard korun. Most bude rok uzavřený pro tramvaje a auta, budeme chtít zachovat možnost chodit přes něj pěšky a projíždět na kole. Ale tato uzavírka by měla začít nejdřív za rok a půl, kdy se vyřídí projekt a povolení.

Velkým projektem je i lávka z Holešovic do Karlína. Jaká dopravní omezení čekají řidiče kvůli její výstavbě?
Stavbu lávky z Holešovic do Karlína vnímám jako něco, po čem Holešovice toužily 120 let. V říjnu bude předáváno staveniště. Bude se potřeba obrnit trpělivostí, protože bude potřeba zrekonstruovat část tramvajové trati přes Argentinskou, kde bude pokládán tichý asfalt a součástí toho bude i proměna předpolí budoucí lávky v okolí Pražské tržnice. V této oblasti bude doprava složitá, ale je potřeba pochopit, že jde opravdu o výjimečný projekt, lávka se staví zkrátka jednou za 120 let. Od konce října tam bude pravděpodobně jeden pruh průjezdný směrem do centra a dva pruhy z centra. Stavba lávky by měla trvat zhruba rok.

„Decentralizace pomoci je cesta, jak lidem bez domova pomáhat“

Jak se díváte na projekt Vltavské filharmonie?
Jsem jednoznačným zastáncem, ale tady se bavíme o budoucnosti vzdálené patnáct až dvacet let. Investice do území Vltavské je nezbytná, protože bylo zjizveno komunisty. Tam bylo vytvořeno úplně nepřátelské prostředí lidem, jsou to samé podchody, nadchody, mosty, utopená zastávka tramvají, utopené metro, nefunkční druhý výstup z metra, který tam měl být vybudován. To prostě není město, to je náhodná změť staveb. Filharmonie toto snad v budoucnu dokáže zkrotit, myslím, že to bude do budoucna velký impulz. Právě v okolí Vltavské je dnes problém s lidmi bez domova.

Jak se stavíte k deklaraci Prahy 1, Prahy 2 a Prahy 5, kteří po magistrátu chtějí, aby je zbavil lidí bez domova?
Řešení pro lidi bez domova nebo pro lidi, kteří mají problém s drogami, musí být celoměstské. V každé městské části menší centrum je řešení, které by Praha potřebovala. Praha 7 je dlouhodobě městskou částí, která pomáhá lidem bez domova nejvíc. Máme tu dvě velká centra, jde o loď Hermés a Armádu spásy v Tusarově ulici. Decentralizace pomoci je cesta, jak lidem bez domova pomáhat zase zpátky do bytů a do života. Lhal bych, kdybych řekl, že to problém není, ale naši terénní pracovníci se s lidmi na ulici snaží pracovat tak, aby se zapojili, máme pro ně připravenou práci v úklidové firmě, kde mohou fungovat.

Jak je na tom podle vás Praha 7 z hlediska bezpečnosti?
Situace v poslední době kolísala, protože jsme evidovali případy vloupání do aut. Státní policie u nás funguje velice dobře, což si ověřujeme na pravidelných schůzkách jak se státní, tak s městskou policií. Nicméně co se týká statistik, je Praha 7 velmi bezpečnou městskou částí.

„Zvolíme formát diskuze občanů se starostou na střeše radnice“

Jak probíhá komunikace s obyvateli Sedmičky?
Komunikujeme vzájemně často. Způsob komunikace nám hodně změnil covid, předtím jsme každý měsíc organizovali schůzky v hospodě, kde nás občané upozorňovali na velice konkrétní věci, například na to, že je někde potřeba zasypat štěrkem místo plné bláta, přes které lidé chodí. To fungovalo skvěle, na tyto akce chodilo pokaždé zhruba dvacet až čtyřicet lidí, hospody jsme střídali po Praze 7 a pomalu na to najedeme znovu. Ale jelikož u stolu může být jen šest lidí, zvolíme formát diskuze občanů se starostou na střeše radnice. Komunikujeme také přes sociální sítě, přes mail a myslím, že to funguje dobře.

Můžete uvést nějaký konkrétní příklad, kdy dobrá komunikace mezi radnicí a obyvateli Sedmičky dopadla příkladně?
Velmi dobrým příkladem je akce, kdy nám lidé darovali hodně školních aktovek, díky kterým mohly být vybaveny do školy všechny potřebné děti. Aktovky tu máme i pro ty případy, kdy rodič uteče s dítětem před domácím násilím jen s igelitkou věcí. Dítě je pak u nás v azylovém domě, sociální pracovnice ho sem vezme, vyberou si aktovku a dítě už nejde do školy s igelitkou, ale je dobře vybaveno. Tento projekt funguje velmi dobře.

Jaké jsou nejčastější okruhy problémů, na které lidé upozorňují?
Na Facebooku lidé často zjišťují informace. V posledních dnech bylo hodně dotazů na to, kdy bude hotový Letenský kolotoč. A dlouhodobě jsou to dotazy, které se týkají bydlení. V tomto ohledu jsme hodně aktivní, snažíme se, aby nikdo nemusel kvůli vysokému věku nebo finanční nouzi Prahu 7 opustit. Dokončili jsme rekonstrukci vybydleného domu v Dobrovského ulici, který jsme zdědili v roce 2014 jako dům hrůzy. Dnes jsou v něm malometrážní byty pro seniory. K dispozici jsme tímto způsobem dali už přes sto bytů.

„Nechceme, aby se Praha 7 stala městskou částí jen pro bohaté“

Dokážete vybrat jeden nejzásadnější projekt, který jste od roku 2014 pro Prahu 7 realizoval?
Asi bych zmínil kapacity v mateřských a základních školách, protože to je něco, co lidé velmi vnímali. Pro fungování úřadu to pak byla samozřejmě budova radnice, ale projekt, na který jsem asi nejvíce hrdý, to byly dvě fáze očkování. Tehdy jsme byli jedna z prvních městských samospráv, která přibrala praktické lékaře a v době, kdy se o tom ještě mnoha lidem ani nezdálo, si u nás praktičtí lékaři už zvali pacienty na očkování. Využili jsme velmi krátkého časového období, kdy bylo sice k dispozici dost vakcín, ale nebylo, kde je využít, protože nebyla žádná očkovací centra. My jsme přebývající vakcíny distribuovali k praktickým lékařům a ti očkovali seniory nad 80 let. Druhou fází očkování byla proměna jedné školy ve velkokapacitní očkovací centrum, kde se za den naočkovalo 3 tisíce lidí.

Co byste chtěl pro Prahu 7 udělat do budoucna?
Letos se nám podařilo propojit Stromovku a nádraží Holešovice, tam je průchod bývalým areálem Pražské teplárenské a teď s týmem pracujeme na zprůchodnění Letné a dolních Holešovic, jak už jsem zmiňoval. My se zkrátka snažíme, aby lidé z města nemuseli prchat, takže jsme rádi dali dotaci například na pořízení paddleboardů na plovárně na Štvanici, kde si je lidé mohou půjčit. Tohle jsme chtěli udělat prostě proto, aby bylo možné v horkých dnech zůstat v Praze, jít k vodě a tam si půjčit paddleboard zadarmo pro děti a pro dospělé za drobný poplatek.

Existuje nějaký problém, který je specifický pro Prahu 7 a možná netrápí ostatní městské části?
Máme obavu ze zdražování života v naší městské části, právě proto se staráme o bytovou politiku. Máme třeba obědové konto pro děti, jejichž rodiny nemají peníze na školní obědy. Potřebným dětem platíme kroužky nebo školy v přírodě. Všechno to děláme proto, aby čtvrť zůstala pestrá. Nechceme, aby se Praha 7 stala městskou částí jen pro bohaté. Chceme podat pomocnou ruku v takové fázi života, kdy to rodina bude potřebovat. Není v našem zájmu, aby se rodiny musely stěhovat někam jinam a aby děti přišly o kontakty a kamarády, chceme, aby tu mohly dál vyrůstat.

Čtete také:

Hodnocení článku je 84 %. Ohodnoť článek i Ty!

Foto Tran Anh Tuan

Štítky rozhovor, starosta, Jan Čižinský, Letná, Holešovice, Praha 3

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.