pondělí 18. října 2021 Lukáš

Z Prahy 1 se stával party town, kam lidi jezdili jen pít, říká starosta Petr Hejma

Další díl ze seriálu rozhovorů se starosty městských částí nás zanese do prostředí radnice Prahy 1, kde jsme si povídali s Petrem Hejmou (STAN), starostou Jedničky. „Když žijete v místě, které je nejkrásnější na světě, tak vás mrzí, když vás několikrát za noc vzbudí opilé davy, když ráno vyjdete ven, zjistíte, že máte nazvraceno přede dveřmi, ulomené zrcátko u auta a vytrhané kytky z truhlíku a vedle zlomenou dopravní značku, takže zjistíte, že ten turismus vám nic pozitivního nepřináší, protože tím jen trpíte,“ popisuje starosta bydlení v centru Prahy.

„Centrum Prahy je nejpostiženějším regionem z celé České republiky“

Kolik turistů dorazilo do Prahy 1 letos v létě?
V průměru přespávaly přímo v Praze 1 dva až tři miliony turistů ročně. Když turista přijede do České republiky, tak nejdřív navštíví Prahu 1 a až pak pokračuje do ostatních míst v České republice. Teď vnímáme úbytek turistů z nějakých osmdesáti procent. Obchody, restaurace a hotely velmi trpí tím, že jim nepřišla zpět klientela zahraničních turistů, takže zde bohužel máme případy, kdy podnikatelé zkrátka končí, protože se nedostali zpět na obraty, které měli. Máme změřeno, že centrum Prahy je nejpostiženějším regionem z celé České republiky.

Potřebuje Praha 1 podle vás turisty?
My zde chceme slušné turisty. Před covidem jsme měli problém s tím, že se rozmohla takzvaná alkoholová turistika a centrum Prahy přeplnili mladí turisté, kteří sem jezdili zapíjet svobodu nebo si užít Pub Crawl, což je návštěva několika hospod najednou. Stávalo se, že tyto hordy, které někdy čítaly i sto lidí, se nám procházely pod okny domů lidí, kteří se potřebovali vyspat a ráno fungovat. Takových skupin za noc prošlo třeba šest, sedm nebo osm, lidé byli posíleni alkoholem, řvali, dělali nepořádek, ničili značky a auta nebo vytrhávali kytky.

Co proti tomu děláte?
Covid nám to částečně vyřešil, ale my se snažíme v tomto směru přímo komunikovat s provozovateli daných podniků. Částečně to vyřešil i trh, protože řada podniků se po odlivu zahraniční klientely musela přeorientovat na domácí klienty. Snažíme se připravit na to, aby se tyto věci už nevrátily zpět. Zrovna teď jsme řešili novelu alkoholové vyhlášky, která spočívá v tom, že je výčet ulic, kde nechceme, aby se alkohol na ulici konzumoval. Jsou to ulice jako například Dlouhá nebo V Kolkovně a řada dalších. Z Prahy 1 se stával party town, kam lidi jezdili zkrátka jen pít. Nová vyhláška by měla říkat to, že od desáté hodiny večerní do šesté ranní by se nemělo na ulici volně chodit s otevřenými lahvemi nebo kelímky, kromě míst k tomu určených.

Co když si budu chtít dát pivo před hospodou, třeba na okenním parapetu Lokálu v Dlouhé?
To je za mě v pohodě. Snažil jsem se do té vyhlášky dát institut takzvaného předsunutého místa pro konzumaci, protože je podle mě naprosto v pořádku, když si vezmete půllitr a stoupnete si před hospodu. To ale bohužel zákon neumí nijak definovat, takže to musíme nějak legislativně uchopit, protože jinak můžete konzumovat na zahrádce, což je místo pro to určené, ale musíme vymyslet, jak by mohl mít vrchní před svou hospodou vymezené to místo, kde mohou stát lidé s pivem.

„Musíme získat respekt u turistů. Musejí vědět, že nikomu neprojde nic, co by rušilo pokojné žití lidí, kteří tu bydlí“

Nájezdy turistů jsou spojené s velkým množstvím bytů, které jsou určené ke krátkodobému pronájmu, typicky Airbnb. Dokážete říct, jaký je v Praze 1 poměr počtu bytů pro lidi, kteří tu žijí a pracují oproti ubytování pro turisty?
Odhadem je v Praze 1 asi 16 tisíc bytů, z toho Airbnb bytů může být 5 až 6 tisíc. My se snažíme eliminovat stav, kdy byt koupí investor cíleně k využívání bytu investičně, většinou to je někdo z ciziny. Uvedu příklad, že ruský investor si tady koupí byt, který pronajme realitní kanceláři, která ho krátkodobě pronajímá. To je nejhorší stav, který existuje, protože ti ostatní spoluvlastníci reálně neznají toho vlastníka a když ten reálný vlastník nedokáže zajistit pořádek ve svém bytě, způsobuje tím velký problém lidem v okolních bytech, kteří se velmi těžko domůžou svého práva. V tomto směru se snažíme najít legislativní nástroj a podařilo se nám vyřešit první případ, kdy jsme dokázali postihnout vlastníka bytu v Růžové ulici nejen pokutou, ale zároveň jsme díky našemu stavebnímu úřadu mohli dokázat, že kolaudačně ten byt neodpovídá tomu, aby mohl poskytovat tyto služby. Takto budeme postupovat i u ostatních bytů.

Jak funguje bezplatná právní pomoc obyvatelům Prahy, kteří řeší problémy v důsledku poskytování krátkodobých ubytovacích služeb?
Ve spolupráci s hlavním městem se toho ujala radní pro legislativu Hana Kordová Marvanová (TOP 09 a STAN), která chce poskytovat lidem právní služby. Vzhledem k tomu, že naše orgány musí tyto věci řešit, spustili jsme kontaktní místo pro ty, kteří mají problémy se sousedními jednotkami. Pokud zaznamenáme stížnost na bytovou jednotku, kde například opilí nájemníci v pět hodin ráno dělají hluk, pak se stížností budeme zabývat a s vlastníkem tohoto bytu zahájíme řízení.

Je podle vás možné pohodlně bydlet na území Prahy 1 s rodinou?
Je to hodně složité. Narodil jsem se tady, naše rodina tady žije už čtvrtou generaci a Prahu 1 jsem začal vnímat jako kluk v 70. letech. Hodně se mění. Zpočátku jsme měli radost, že se z šedi rozsvítila, že se reální vlastníci začali starat o svoje fasády, obchody se začaly otevírat, vznikaly krásné výlohy. Pak přišel turismus, ze kterého jsme měli zpočátku velkou radost a pak přišel ten alkoholický overturismus, což už bylo moc. Když žijete v místě, které je nejkrásnější na světě, tak vás mrzí, když vás několikrát za noc vzbudí opilé davy, když ráno vyjdete ven, zjistíte, že máte nazvraceno přede dveřmi, ulomené zrcátko u auta a vytrhané kytky z truhlíku a vedle zlomenou dopravní značku, takže zjistíte, že ten turismus vám nic pozitivního nepřináší, protože tím jen trpíte.

Je způsob, jak to změnit?
Já myslím, že ano. Musíme celý svět přenastavit na to, že Praha je město, které je zapsané na seznamu UNESCO, je plné nádherných památek a má mnohasetletou historii. Musíme vydat vzkaz, že vítáme každého, kdo si sem přijede užívat historii, památky, že vítáme ty, kteří si zajdou na dobré jídlo a na pivo, které k Česku patří. Chci, aby si turisté třeba i užili noční život, ale úměrně. Přejeme si slušnou klientelu, která se ubytuje v kvalitním hotelu, zajde si na dobré jídlo do restaurace, projde se po památkách a z Prahy zamíří do dalších nádherných míst České republiky. Určitě odmítáme typy turistů, kteří se sem jedou opít a dělat hluk.

To nezní jako jednoduchá věc. Jak to chcete udělat?
Musíme získat respekt u turistů. Musejí vědět, že nikomu neprojde nic, co by rušilo pokojné žití lidí, kteří tu bydlí, což je pro nás zásadní. V Německu nebo v Anglii si to nikdo nedovolí. V tomto směru musíme posílit exekutivu, aby cizinci měli respekt před policií a bylo jasné, že pokud poruší jakoukoliv vyhlášku, budou za to to trpět a třeba sem nebudou moci znovu přijet. To je pro nás velká výzva na úseku bezpečnosti.

Co si slibujete od kampaně Enjoy & Respect?
V rámci této kampaně zdůrazňujeme, že chceme, aby si turisté užívali. Chceme, aby si užili kulturu, památky, akce a dobrou gastronomii, kterou Praha nabízí, ale aby respektovali, že tu žijí lidé a je potřeba se chovat slušně a dodržovat noční klid.

„Kolem hlavního nádraží jsou osoby se závadovým chováním ze Slovenska, z Ukrajiny, z Rumunska“

Bezpečnost není v Praze 1 jen tématem souvisejícím s turismem, ale také s lidmi bez domova nebo lidmi závislými na drogách. Vy jste společně se starostkami Prahy 2 a Prahy 5 podepsal deklaraci, ke které se právě starostka Prahy 2 Jana Černochová (ODS) vyjádřila tak, že by podle ní bylo dobrým krokem zavedení institutu vykázání. Není to podle vás populismus?
Myslím, že to je naopak poměrně praktické. Zrovna paní Černochová je starostkou od roku 2006, takže ze zkušeností vychází, že musíme mít nějaký nástroj k tomu, abychom mohli ty, kteří se nepřizpůsobí a kteří porušují zákony nebo vyhlášky, vykázat z místa, kde tu trestnou činnost cíleně opakují. Je to podle mě poslední možnost, ke které se přikročí v případě, že selže všechno ostatní. V takovém případě by ten člověk měl jít do místa, odkud pochází a kde by se o něj měli postarat.

Myslíte si, že tam by nepokračoval v trestné činnosti?
Myslím si, že ne. Centrum Prahy je přetížené, nám se sem lidé stahují z celé republiky a dokonce z celé Evropy. Kolem hlavního nádraží jsou osoby se závadovým chováním ze Slovenska, z Ukrajiny, z Rumunska a dalších zemí. My bychom měli v tomto směru péči rozdělit na celé hlavní město, protože nízkoprahová kontaktní centra pro drogově závislé jsou jen ve dvou městských částech. Jedno je na Praze 1 a dvě na Praze 5. Tisíce lidí, kteří potřebují pomoc, se sjíždějí do centra Prahy, kam ale zároveň přijíždějí tisíce lidí denně do práce nebo za krásami Prahy. Vedle letiště je to druhá brána do Prahy a bohužel je to našeho hodně špatná vizitka.

Proč si myslíte, že zmíněnou deklaraci nepodpořily ostatní městské části?
Nehas, co tě nepálí, to v první řadě. Centrum Prahy je zkrátka atraktivnější pro lidi, kteří tady mají větší možnost jít po žebrotě a získají si obživu například kapsářstvím nebo drobnou kriminalitou, která je kvůli nim právě v Praze 1 vyšší. Centrum je zkrátka takto zatížené a ostatní městské části nejsou motivovány k tomu, aby se nějak zapojily, to musí koordinovat hlavní město Praha.

Tím se pomalu dostáváme k exekutivě, kterou už jste trochu nakousl. Jaká je podle vás spolupráce městské části s městskou policií?
S městskou policií se nám spolupracuje dobře, jen je jich málo, trpíme podstavem asi osmdesáti strážníků. Máme jich k dispozici něco přes 220, ale abychom uhlídali městskou část, potřebovali bychom tak 300. Když se rozestaví do svých pozic a musejí se třífázově měnit po směnách, tak zjistíte, že na jednu směnu máme třeba 24 strážníků, což je zoufale málo. Velký kus práce odvádí státní policie, díky které máme specializované oddělení 11 pro obecní kriminalitu. To nám spolu se svým předchozím týmem KRYSTAL dokázalo vyčistit centrum Prahy od narkomanů a drogových dealerů. Drogy máme pod kontrolou, co nemáme pod kontrolou, je hluk opilých návštěvníků centra.

V čem je problém? Proč není tak jednoduché zastavit vyřvávání partičky opilých turistů?
Je hodně složité prokázat, že to byli opravdu oni, kdo rušil noční klid. Pokud někde něco rozbijete, dá se to prokázat relativně snadno, ale pokud půjdete po ulici a budete v uvozovkách jenom řvát, tak to vlastně nejde postihnout. Samotné řvaní není hluk, který je možné změřit. Muselo by to být řvaní, které by šlo kvalifikovat jako výtržnost nebo veřejné pobuřování, ale je to hodně složité. Mělo by to být o tom, že pokud půjde parta mladých vyřvávajících lidí, měli by se zjevit dostatečně důstojní a pozornost vzbuzující policisté, kteří v členech té party vzbudí respekt, napomenou je a oni zkrátka přestanou vyřvávat.

Koloběžky na chodnících, parkování pro rezidenty a psí exkrementy

Zaměřil jsem se na váš facebookový profil a zjistil jsem, že lidé vás nejčastěji konfrontují se třemi problémy. První z nich jsou koloběžky na chodníku. Dokážete zajistit větší bezpečnost na chodnících, kde jezdí turisté na koloběžkách?
To je klasika. Samozřejmě je to přestupek, lidé nesmějí jezdit na koloběžkách na chodníku, ale zase jsme u toho, že policistů je příliš málo. Samozřejmě probíhá pokutování. Dokonce proběhly cílené akce proti koloběžkářům, kdy je policisté chytali na chodnících a rozdávali pokuty. Policie je na to zaměřená, ale nemůže být všude.

Dokážete zajistit uvolnění parkovacích míst pro rezidenty?
Respektovanost zóny placeného stání, to je jeden ze základních problémů. Trpíme tím, že už zmizelo vizuální označení parkujících aut, která dřív dostávala nálepku, na níž byla napsaná poznávací značka a z té bylo jasně patrné, že jejím držitelem je rezident nebo osoba oprávněná parkovat v Praze 1. Teď je to všechno elektronicky, nejsou označení vozů a místo toho jezdí autíčko s kamerami, skenuje autům značky a vyhodnocuje, jestli tam smí nebo nesmí stát. Do toho ještě existuje možnost zaplatit si smskou parkovací stání na hodinu, ale reálně na místě auto stojí tři nebo čtyři hodiny. To je problém, který musíme vyřešit a já bych chtěl určitě vrátit vizuální označení aut, o kterém jsem mluvil. Zároveň bych ale chtěl maximálně eliminovat tu možnost stání na jednu hodinu, což se nám daří těžko. Opravdu by ale bylo potřeba, aby screening aut byl častější, protože to autíčko nestíhá objíždět ulice, takže jednou ulicí projede jednou nebo dvakrát denně, což je strašně málo.

Poslední problém, který řeší lidé na vašem facebookovém profilu, je pořádek v ulicích. Stěžují si na hojný výskyt psích exkrementů a cigaretových nedopalků na chodnících.
Do úklidu psích exkrementů investujeme dvanáct milionů ročně, na to jsme zaměřeni a o tuto činnost se stará pohotovostní úklid, který jezdí ulicemi a exkrementy sbírá. Byl to letitý problém. Samozřejmostí máme speciální koše a pytlíky pro majitele psů. Správně by každý pejskař měl po svém pejskovi uklidit, což se ale nedělo, takže jsme museli přistoupit k tomuto velmi drahému řešení.

Čtete také:

Hodnocení článku je 100 %. Ohodnoť článek i Ty!

Foto Tran Anh Tuan

Štítky rozhovor, starosta, Petr Hejma, centrum, Praha 1

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.