Před sto lety, 9. prosince 1920, se odehrál „boj o Lidový dům“ v Praze. Lidový dům, kde sídlí vedení sociální demokracie (nyní ČSSD) od roku 1907, tehdy obsadila levá frakce strany, pozdější KSČ. Soudní spor ale rozhodl ve prospěch původního vlastníka.
Lidový dům je rozsáhlý raně barokní palác v Hybernské ulici, který svým zadním traktem zasahuje až do ulice V Celnici. Areál Lidového domu je tvořený celkem pěti budovami. V roce 1907 dům od Vídeňské pojišťovací společnosti koupilo Tiskové a stavební družstvo dělnické, které bylo účelovým zařízením sociálnědemokratické strany. Náklady uhradily odbory, list Právo lidu a především členové a příznivci strany.
Další významná změna vlastnických vztahů se stala v březnu 1939 na ustavující valné hromadě akciové společnosti Cíl, která byla účelově založená, protože v té době strany nemohly vlastnit nemovitosti. Všechny akcie společnosti patřily ČSSD a i ve stanovách společnosti stálo, že její majetek patří straně.
Definitivní chaos ve vlastnických právech k Lidovému domu nastal po únoru 1948 a sloučení sociálních demokratů s komunisty, kteří začali Lidový dům spravovat. Znárodnění se týkalo pouze částí areálu - konkrétně tiskárny a restaurace - nikoli však samotné nemovitosti. Společnost Cíl jako vlastníka Lidového domu vedl registr nemovitostí ještě v roce 1967. K následné změně v evidenci stačilo KSČ „čestné“ prohlášení, že Lidový dům je v jejím vlastnictví od roku 1921, přestože prvorepublikové strany nemovitosti vlastnit nemohly.
Dům převzali sociální demokraté po listopadu 1989 od tehdejší Komunistické strany Československa. V roce 1993 se ministerstvo financí dožadovalo určení skutečného vlastníka areálu Lidového domu. Podle ministerstva byla akciová společnost Cíl, vlastník Lidového domu, znárodněna. Spor o vlastnictví Lidového domu začal v roce 1994. Soud tehdy určil, že Lidový dům nepatří státu, nerozhodl však, kdo vlastní společnost Cíl a tím i sporné nemovitosti. Cíl sice nebyl zrušen, od roku 1948 však existoval pouze na papíře.
Obecné soudy odmítaly do obchodního rejstříku zapsat nové představitele společnosti Cíl, které zvolila ČSSD v polovině 90. let. Až Ústavní soud v lednu 2000 přiznal ČSSD právo na vlastnictví Lidového domu s tím, že nynější sociální demokracie je jediným akcionářem společnosti Cíl, která budovu vlastní. ÚS se ztotožnil s názorem zástupců ČSSD, že poválečná sociální demokracie nezanikla sloučením s KSČ v roce 1948, ale její činnost kontinuálně pokračovala v zahraničí, kam odešla část vedení strany.
Krátce po získání Lidového domu musela ČSSD začít řešit další spor, a to o odměnu za právní služby při získání Lidového domu. Smlouvu o zastupování ČSSD uzavřel v roce 1997 tehdejší předseda strany Miloš Zeman se Zdeňkem Altnerem, později s Altnerem spolupracovali právníci Zdeněk Hájek a Václav Halbich.
Po letech sporů Pražský městský soud v březnu 2016 rozhodl, že ČSSD musí zaplatit Altnerovi přes 18,5 milionu korun a také pokutu za 16 let, celkem 337 milionů korun. ČSSD částku odmítla zaplatit a situací se dále zaobírají soudy. Altner v listopadu 2016 zemřel. ČSSD loni v červnu uspěla s dovoláním u Nejvyššího soudu a spor s Altnerovými dědici se tak vrátil prakticky na začátek.
Letos v červenci rozhodl Nejvyšší soud, že právník Václav Halbich dostane 16,8 milionu korun za práci, kterou odvedl pro ČSSD ve sporu o Lidový dům.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
