Politici v čele s prezidentem Milošem Zemanem si dnes připomněli v Praze u Národního památníku na Vítkově 76. výročí konce druhé světové války v Evropě. U hrobu Neznámého vojína položili věnce. Den kapitulace nacistického Německa v roce 1945 slaví Česko společně s většinou evropských států jako státní svátek.

V souvislosti s protinacistickým odbojem za druhé světové války zdůrazňoval totalitní režim před rokem 1989 zásluhy komunistických odbojářů. Povědomí o nekomunistických bojovnících za svobodu se naopak snažil potlačit. A právě jedním ze symbolů komunistického odboje se stala studentka Marie Kudeříková, kterou v roce 1943 popravili nacisté. Od jejího narození dnes uplynulo přesně sto let.

Spisovatel Arnošt Lustig zemřel před deseti lety, 26. února 2001, v 84 letech. Ve své tvorbě se zabýval především holokaustem, a to z pohledu bezbranného jedince. Čerpal ze svých vlastních zážitků, jelikož jako židovský mladík prošel Terezínem, Osvětimí a Buchenwaldem. Život si zachránil útěkem z transportu. Ve svých příbězích popisoval i nejintimnější detaily ze života hrdinů. O utrpení vždy hovořil věcně a střízlivě a životní strádání prožíval s humorem. Vrcholem jeho tvorby byly novely Dita Saxová a Modlitba pro Kateřinu Horowitzovou.

Při vyslovení jeho jména člověk cítí vůni dálek. A ví, že to byl jeden ze dvou slavných cestovatelů. Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund byli někdy tak nerozluční, až si je lidé pletli. Jejich reportáže z cest poslouchal národ bez dechu u rozhlasových přijímačů, jejich knihy se staly bestsellery. Politika je však zastavila v rozletu na dlouhých 20 let a pro Hanzelku, který se narodil před 100 lety, 24. prosince 1920, přišla nová doba příliš pozdě.

Skleněnou číšku z 19. století zabavenou nacisty předalo příbuzné původních majitelů Uměleckoprůmyslové muzeum (UPM). Původního majitele číšky, Richarda Krause, který zahynul v roce 1944 v Osvětimi, identifikovalo Centrum pro dokumentaci majetkových převodů kulturních statků obětí druhé světové války. Muzeum v úterý číšku předalo Ditě Krausové z Tel Avivu.

Česko si dnes připomene Den válečných veteránů. Oproti minulosti jsou kvůli epidemii omezeny vzpomínkové společenské akce. Lidé si ale mohou tradičně připomenout odvahu a hrdinství válečných veteránů připnutím symbolického červeného vlčího máku na svůj oděv.

Dálnice D1 je nejstarší, nejdelší a v některých úsecích také nejvytíženější českou dálnicí. Dlouhou dobu byla také jedinou delší souvislou dálniční stavbou. Před 40 lety, 8. listopadu 1980, byly otevřeny poslední chybějící úseky D1 mezi Prahou a Brnem a zároveň i zbývající části D2 z Brna do slovenské metropole Bratislavy. Dálnice, která měřila 317 kilometrů, se tak po desetiletích příprav a výstavby stala skutečnou silniční „páteří“ tehdejší československé federace.

Vyvrcholením květnového povstání českého lidu proti německým okupantům, které vypuklo spontánně 1. května 1945 v Přerově, bylo povstání v Praze. To začalo 5. května a povstalcům se podařilo přimět Němce ke kapitulaci, zabránit mnohonásobně většímu krveprolití a vyprovokovali i rychlejší zásah Rudé armády. Velitel povstání generál Karel Kutlvašr za to byl po komunistickém puči "oceněn" doživotním vězením, perzekuováni byli i další představitelé povstalců.

Pražská městská část Řeporyje ve čtvrtek odhalila pamětní desku připomínající padlé vojáky Ruské osvobozenecké armády, takzvané vlasovce. Vedle desky stojí umělecké dílo od sponzora, který si nepřeje být jmenován.

Jedno město – dva různé světy, které dělí řekla Ibar a most přes ni. Na papíře sice skončila válka v Kosovu před dvaceti lety, napětí v Kosovké Mitrovici, ale zůstává. Na jedné straně vlají albánské a kosovské vlajky a s půjčeným autem s kosovskou poznávačkou máte tak nějak pocit, že zapadáte mezi místní. Za barikádami, které střeží z obou stran mostu hlídky italských Karabiniérů, se cestovat s touto poznávací značkou nedoporučuje. Pod srbskými vlajkami se zkratka „RKS“ na registrační značce jednoduše nenosí.