Předmět zabavený nacisty se vrátil zpět do rodiny. Osvětimská knihovnice Dita Krausová převzala číši, která patřila jejímu tchánovi

Deportace do Terezína a do Osvětimi

Richard Kraus (1884 až 1944) byl spolumajitelem Továrny dětské konfekce a prádla Bloch a Kraus. Později byl majitelem továrny RIKRA, kde zaměstnával na šedesát švadlen. Oženil se s Marií Strassovou, s níž měl dva syny Ottu (1921 až 2000) a Harryho (1928 až 1945). V roce 1942 byl společně s manželkou i oběma syny deportován do Terezína a později do Osvětimi.

Richard Kraus byl v Osvětimi poslán do plynové komory. Jeho manželka zemřela v táboře Belgen Belsen několik dní po jeho osvobození na tyfus. Mladší syn Harry zahynul zřejmě v dubnu 1945 jako účastník pochodu smrti. Z celé rodiny Krausových tak přežil pouze Otto, který se později stal spisovatelem a středoškolským učitelem.

Emigrace do Izraele

Po válce se v roce 1947 oženil s Ditou Polachovou, se kterou se seznámil v pracovním táboře. Po znárodnění arizované továrny, kterou Otta po válce restituoval, komunisty v roce 1948, se manželé i se synem museli  vystěhovat z rodinné vily. Ta se nacházela přímo v prostoru továrny. Nedlouho poté emigrovali do Izraele.

Jejich osudy zpracoval Antonio González Iturbe v knize Osvětimská knihovnice. Minulý rok Ditě Krausové vyšla autobiografie s názvem Odložený život. Svou knihu i své osudy také osobně představila na knižním veletrhu Svět knihy v roce 2019.

Osvětimská knihovnice převzala rodinné dědictví

Otto Kraus po válce identifikoval ve skladech Národní správy majetkových podstat šest předmětů z pozůstalosti svého otce, z toho dvě sklenice se nacházely ve skladu na Strahově. K jejich vrácení před emigrací rodiny však již nedošlo. Národní správa tak předměty označené transportním číslem Richarda Krause zpeněžila v rámci celkové likvidace skladu. Sklenice ze Strahova převzala Antikva. V UPM se podařilo identifikovat jednu jeho další sklenici, která se nyní vrátila rodině do rukou Dity Krausové.