V parku u Chodovské tvrze na Jižním Městě v Praze 11 nově stojí památník, který připomíná 20 obětí holokaustu z Chodova a Hájů. Dnes ho při příležitosti letošního Jom ha-šoa, tedy Dne vzpomínky na oběti nacistické genocidy Židů, který připadá na výroční den povstání ve varšavském ghettu v roce 1943, představili zástupci Prahy 11 a Institutu Terezínské iniciativy. Skulptura má podobu sloupu 20 kufrů.

Světelná projekce na fasádu hotelu Mama Shelter ve Veletržní ulici v Praze dnes večer připomene 83. výročí zahájení transportů židovského obyvatelstva a uctí památku všech obětí holokaustu. Akce se koná na místě bývalého shromaždiště českých Židů nedaleko nádraží Praha-Bubny, odkud byli během druhé světové války deportováni do Lodže a do Terezína.

Ve středu 2. srpna na Den romského holokaustu proběhne na náměstí Jiřího z Poděbrad vzpomínkový pietní večer „Leperiben – My nezapomínáme“. Na programu bude romská hudba, scénické vyprávění pamětnických příběhů a pietní předčítání jmen obětí. Radnice Prahy 3 v den vzpomínky vyvěsí romskou vlajku.

Centrem Prahy dnes prošel Pochod dobré vůle, který připomíná památku židovských obětí holokaustu. Průvod, do něhož se zapojily nižší stovky lidí, se vydal ze Staroměstského náměstí přes Josefov do Valdštejnské zahrady. Tam se konalo shromáždění s názvem Kulturou proti antisemitismu. Účastníci akce ve svých proslovech zmiňovali holokaust i nynější válku na Ukrajině. Pochod a shromáždění pořádá od roku 2004 česká pobočka Mezinárodního křesťanského velvyslanectví Jeruzalém (ICEJ).

Nové Kameny zmizelých jsou na území Prahy 2, a to v ulicích Libušina a Gorazdova. V Praze 2 žila před druhou světovou válkou největší židovská komunita tehdejšího Československa, a tak se pokládání takzvaných Stolpersteinů na území druhé městské části stalo už v podstatě tradicí, protože Kameny zmizelých mají své místo v dlažbě před domy, které byly posledním útočištěm obětí holokaustu a nacistického režimu.

V rámci festivalu Prague Pride dnes vyvěsila Praha 7 na budově své radnice v Holešovicích duhovou vlajku na podporu sexuálních menšin. Ostatní městské části se ale k podobnému gestu nechystají.

Radnice některých městských částí dnes vyvěsily romskou vlajku. Například Praha 7 nebo Praha 8 si tak dnes připomínají mezinárodní Den romského holocaustu. V noci z 2. na 3. srpna 1944 došlo k tragické události, kdy nacisté zavraždili poslední vězně z takzvaného cikánského rodinného tábora v Osvětimi-Březince.

Praha 3 zřídila samostatnou pozici romské poradkyně, která má pomoci Romům řešit různé životní situace. Romové jsou v této městské části nejpočetnější menšinou a podle místostarosty Ondřeje Ruta (Zelení) se stále potýkají s diskriminací při shánění bydlení, zaměstnání i ve vzdělávání.

Osudy desítek tisíc obětí holokaustu i místa v Praze spjatá s útlakem Židů v protektorátu popisuje nová webová aplikace. Lidé se mohou na on-line mapě skrze dané místo seznámit s příběhem konkrétního člověka a prohlédnou si historické dokumenty a fotografie. Aplikaci MemoGIS Praha dnes představila Akademie věd ČR (AV) při příležitosti Mezinárodního dne památky obětí holokaustu. Na projektu spolupracovali odborníci z Masarykova ústavu a Archivu AV s Institutem Terezínské iniciativy a Multikulturním centrem Praha.

Víkendové demonstrace se zúčastnilo zhruba tři tisíce odpůrců vládních opatření. Někteří se na pražskou Letnou vydali s transparenty, jiní si zase připnuli na oblečení žlutou židovskou hvězdu. Právě podobné placky s tímto symbolem doplněným o nápis „Ne očkovaný“ nechal vyrobit známý plzeňský neonacista vystupující pod jménem Arnošt Hibler.