Na Masarykově nádraží v Praze proběhla pieta k 80. výročí zahájení transportů židovského obyvatelstva do Terezína. Pietního aktu se zúčastnil i předseda představenstva a generální ředitel Českých drah Ivan Bednárik. Na místě byl k vidění také speciální vagón, ten symbolizoval dobytčáky, kterými před osmdesáti lety odjížděli lidé často na smrt do Terezína.

Předseda Židovské obce v Praze František Bányai na sociálních sítích okomentoval srovnávání opatření proti šíření covidu-19 s holokaustem. Zástupci církví už dříve vyjádřili nevoli k chování odpůrců očkování proti nemoci covid-19, kteří se na demonstracích označili žlutou židovskou hvězdou.

První židovský transport, který nacisté před 80 lety vypravili z Prahy do Lodže, dnes připomene happening na nádraží v pražských Bubnech. Uskuteční se již posedmé. Organizátoři akce s názvem Bubnování pro Bubny chtějí jejím prostřednictvím narušit nepatřičné ticho pasivního přihlížení událostem, které se stát neměly.

Čelní představitel českého slam poetry a renomovaný básník v jedné osobě Tim Postovit uspořádal 19. července autorské čtení spojené s vernisáží obrazů nejen svého otce Kirilla Postovita. Básník zahájil akci čtením veršů ze své nové sbírky Motýlí pavilon v galerii Katie Feygie Art na pražském Josefově. „Touto akcí jsme chtěli oživit kulturní provoz galerie. Vybrali jsme uměle z celého světa, kteří reprezentují stylovou různorodost místa. Přirozeně k němu mám osobní vztah, proto jsem zde chtěl naši galerijní renesanci pokřtít svými verši,“ uvedl mě do děje Tim. Potom návštěvníkům přečetl krátké pásmo svých veršů a následně se už mohli návštěvníci kochat jednotlivými obrazy.

Silné téma, kvalitní zpracování a výrazné herecké výkony bývají u filmu zpravidla zárukou úspěchu na mezinárodním poli. Je to i případ snímku Obchod na korze, burcujícího tragického příběhu na téma holokaustu. Film autorské dvojice Ján Kadár a Elmar Klos patří do zlatého fondu tuzemské kinematografie. Jeho kvality podtrhla i soška Oscara udělená 18. dubna 1966 za nejlepší neanglicky mluvený film, čímž se stal prvním československým snímkem oceněným Oscarem. Zvláštní cenu si připsal také na festivalu v Cannes, pocty získal i v Rakousku či Itálii.

V pondělí 8. března se uskuteční tradiční pietní akce, která připomíná vyhlazení rodinného tábora v Osvětimi –⁠ Březince. Letos se uskuteční prostřednictvím hudebního telemostu mezi nádražím Bubny a ministerstvem zahraničí. Svíce ze zesnulé se rozzáří před Černínským palácem i přímo na místě bývalého tábora, odkud byli vězni vyhnáni na smrt. V noci z 8. na 9. března 1944 přišlo o život téměř 4000 žen, mužů i dětí, což z události činí největší hromadnou vraždu v historii Československa.

Spisovatel Arnošt Lustig zemřel před deseti lety, 26. února 2001, v 84 letech. Ve své tvorbě se zabýval především holokaustem, a to z pohledu bezbranného jedince. Čerpal ze svých vlastních zážitků, jelikož jako židovský mladík prošel Terezínem, Osvětimí a Buchenwaldem. Život si zachránil útěkem z transportu. Ve svých příbězích popisoval i nejintimnější detaily ze života hrdinů. O utrpení vždy hovořil věcně a střízlivě a životní strádání prožíval s humorem. Vrcholem jeho tvorby byly novely Dita Saxová a Modlitba pro Kateřinu Horowitzovou.

Dnes dopoledne se v Senátu uskuteční tradiční vzpomínkové setkání u příležitosti Mezinárodního dne památky obětí holokaustu a předcházení zločinům proti lidskosti. Na setkání vystoupí předsedové parlamentních komor, ale také bývalá vězenkyně terezínského ghetta. Odpoledne se poté uskuteční česko-izraelské on-line setkání. Promluví zde například prezident Miloš Zeman či ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Od 18 hodin se pak bude živě streamovat koncert ze Španělské synagogy.

Novou příspěvkovou organizaci s názvem Památník ticha zřídí ministerstvo kultury. Převezme tak aktivity společnosti, která dosud v objektu bývalého pražského nádraží Bubny pod stejným jménem upozorňovala na židovské transporty během druhé světové války. V dalších letech by měl být zrekonstruována výpravní budova nádraží Praha-Bubny, která bude sloužit tako památník holokaustu. Návrh ministerstva kultury včera schválila vláda.

Skleněnou číšku z 19. století zabavenou nacisty předalo příbuzné původních majitelů Uměleckoprůmyslové muzeum (UPM). Původního majitele číšky, Richarda Krause, který zahynul v roce 1944 v Osvětimi, identifikovalo Centrum pro dokumentaci majetkových převodů kulturních statků obětí druhé světové války. Muzeum v úterý číšku předalo Ditě Krausové z Tel Avivu.