„Bloudí pohledem po lidech, plným nenávisti. Je bledý, jako by si uvědomil blížící se konec.“ Tak popisovaly dobové noviny poslední chvíle Karla Hermanna Franka v roce 1946. Přesně před 80 lety začal proces, který měl potrestat jednoho z nejmocnějších mužů nacistické okupace, odpovědného za řadu zločinů proti obyvatelstvu, včetně vyhlazení obcí Lidice a Ležáky.

Nové Kameny zmizelých jsou na území Prahy 2, a to v ulicích Libušina a Gorazdova. V Praze 2 žila před druhou světovou válkou největší židovská komunita tehdejšího Československa, a tak se pokládání takzvaných Stolpersteinů na území druhé městské části stalo už v podstatě tradicí, protože Kameny zmizelých mají své místo v dlažbě před domy, které byly posledním útočištěm obětí holokaustu a nacistického režimu.

Rodinu Pechmanových, z velké části vyvražděnou nacisty kvůli pomoci výsadkářům ze skupiny Anthropoid, připomíná nová ulice v Praze 9. Je nedaleko stanice metra Kolbenova a byla slavnostně představena za účasti badatelů, příbuzných Pechmanových i zástupců městské části a České obce sokolské. Jaroslav Pechman byl náčelníkem Sokola v Praze-Michli.

V květnu 1942 byl osmatřicetiletý Reinhard Heydrich už přes osm měsíců nejmocnějším mužem Protektorátu Čechy a Morava. Obergruppenführer SS, generál policie a také spoluautor takzvaného konečného řešení židovské otázky měl jako zastupující říšský protektor za úkol potlačit český odboj. Nelítostný nacista Heydrich odpor prakticky zdecimoval, přesto ne zcela: před 80 lety, 27. května 1942, na Heydricha zaútočili parašutisté Jozef Gabčík a Jan Kubiš vyslaní z Británie. Heydrich následkům atentátu 4. června podlehl. Od letoška je 27. květen novým významným dnem jako Den národního vzdoru.

Budova školy v Bubenči, kterou Rusko přestalo provozovat, by do svých lavic mohla přivítat ukrajinské děti. S nápadem přišel starosta Prahy 6 Ondřej Kolář (TOP 09) a vyzval ruského velvyslance, aby školu zpřístupnil. Zástupci ruské ambasády na dotaz redakce týkající se této problematiky neodpověděli.

Lidé mohou nově přispívat na vznik zvonu, který má připomínat zvony, které z českých kostelů, radnic a návsí zabavili za druhé světové války nacisté, aby z nich vyrobili zbraně. Zvon by měl vážit 9801 kilogramů a měl by být umístěný na pražském Rohanském ostrově. Vznik zvonu, který by byl po zvonu Zikmund druhým největším v metropoli, je iniciativou spolku Sanctus Castulus. Novinářům to dnes sdělili iniciátoři projektu.

Ve věku 104 let zemřel v neděli 23. ledna Eduard Marek, dlouholetý člen skautského hnutí, kterého za druhé světové války věznili nacisté a po únoru 1948 komunisté. Marek, skautským jménem Hroznýš, se podílel na obnovení skautské organizace v roce 1968 i po roce 1989. Podle mluvčí organizace Junák Barbory Trojak byl nejstarším skautem v Česku a mimořádným člověkem.

„Českomoravský prostor se nesmí nikdy ponechat v takovém stavu, který by umožňoval Čechům tvrdit, že je to jejich prostor. Někdy nezbude nic jiného, než Čechy poněmčit a převychovat, nebo postavit nakonec ke zdi.“ Tyto věty pronesl vysoký představitel SS a policie, tehdy sedmatřicetiletý Reinhard Heydrich na shromáždění nacistických funkcionářů několik dnů po svém příjezdu do Prahy. Na základě Hitlerova pověření byl před 80 lety, 27. září 1941, jmenován zastupujícím říšským protektorem v Čechách a na Moravě s cílem zlomit odboj a odpor českého lidu. Reakcí byl atentát na tohoto kata českého národa provedený skupinou statečných českých odbojářů, kterému v červnu 1942 podlehl.

V souvislosti s protinacistickým odbojem za druhé světové války zdůrazňoval totalitní režim před rokem 1989 zásluhy komunistických odbojářů. Povědomí o nekomunistických bojovnících za svobodu se naopak snažil potlačit. A právě jedním ze symbolů komunistického odboje se stala studentka Marie Kudeříková, kterou v roce 1943 popravili nacisté. Od jejího narození dnes uplynulo přesně sto let.

Josef Hořejší se narodil 5. prosince 1910 v Chlumíně do chudé rolnické rodiny. Později se stal velmi uznávaným mistrem v továrně na kočárky Liberta. V roce 1942 byl zatčen a 14 měsíců vězněn na Pankráci. O sedm let později byl znovu zatčen, obviněn z velezrady a 7. ledna 1950 jako oběť komunistického teroru v pražské Ruzyni popraven.