Radnice některých městských částí dnes vyvěsily romskou vlajku. Například Praha 7 nebo Praha 8 si tak dnes připomínají mezinárodní Den romského holocaustu. V noci z 2. na 3. srpna 1944 došlo k tragické události, kdy nacisté zavraždili poslední vězně z takzvaného cikánského rodinného tábora v Osvětimi-Březince.

Uvelebit se po dlouhém dni v pohodlném ušáku se šálkem dobré kávy a zbavit se jako mávnutím kouzelného proutku starostí všedních dní… Že to je přesně váš sen, ale nevíte, jak ho zrealizovat? Snadno, ponořte se do světa příběhů. Máme pro vás deset nejnovějších bestsellerů, které stojí za přečtení.

Osudy desítek tisíc obětí holokaustu i místa v Praze spjatá s útlakem Židů v protektorátu popisuje nová webová aplikace. Lidé se mohou na on-line mapě skrze dané místo seznámit s příběhem konkrétního člověka a prohlédnou si historické dokumenty a fotografie. Aplikaci MemoGIS Praha dnes představila Akademie věd ČR (AV) při příležitosti Mezinárodního dne památky obětí holokaustu. Na projektu spolupracovali odborníci z Masarykova ústavu a Archivu AV s Institutem Terezínské iniciativy a Multikulturním centrem Praha.

Předseda Židovské obce v Praze František Bányai na sociálních sítích okomentoval srovnávání opatření proti šíření covidu-19 s holokaustem. Zástupci církví už dříve vyjádřili nevoli k chování odpůrců očkování proti nemoci covid-19, kteří se na demonstracích označili žlutou židovskou hvězdou.

V pondělí 8. března se uskuteční tradiční pietní akce, která připomíná vyhlazení rodinného tábora v Osvětimi –⁠ Březince. Letos se uskuteční prostřednictvím hudebního telemostu mezi nádražím Bubny a ministerstvem zahraničí. Svíce ze zesnulé se rozzáří před Černínským palácem i přímo na místě bývalého tábora, odkud byli vězni vyhnáni na smrt. V noci z 8. na 9. března 1944 přišlo o život téměř 4000 žen, mužů i dětí, což z události činí největší hromadnou vraždu v historii Československa.

Spisovatel Arnošt Lustig zemřel před deseti lety, 26. února 2001, v 84 letech. Ve své tvorbě se zabýval především holokaustem, a to z pohledu bezbranného jedince. Čerpal ze svých vlastních zážitků, jelikož jako židovský mladík prošel Terezínem, Osvětimí a Buchenwaldem. Život si zachránil útěkem z transportu. Ve svých příbězích popisoval i nejintimnější detaily ze života hrdinů. O utrpení vždy hovořil věcně a střízlivě a životní strádání prožíval s humorem. Vrcholem jeho tvorby byly novely Dita Saxová a Modlitba pro Kateřinu Horowitzovou.

Skleněnou číšku z 19. století zabavenou nacisty předalo příbuzné původních majitelů Uměleckoprůmyslové muzeum (UPM). Původního majitele číšky, Richarda Krause, který zahynul v roce 1944 v Osvětimi, identifikovalo Centrum pro dokumentaci majetkových převodů kulturních statků obětí druhé světové války. Muzeum v úterý číšku předalo Ditě Krausové z Tel Avivu.

U příležitosti Mezinárodního dne romského holokaustu bude vyvěšena na budovu Nové radnice romská vlajka. Praha si tak připomíná noc mezi 2. a 3. srpnem 1944, kdy bylo v Osvětimi zavražděno téměř tři tisíce Romů.

U Veletržního paláce v Praze si dnes desítky lidí včetně pamětníků připomněly vyhlazení takzvaného terezínského rodinného tábora v Osvětimi v roce 1944. O předehru se na místě zvaném Radiotrh postaral houslista Pavel Švestka. Právě na tomto místě, kde se dnes nachází pamětní deska, bylo za války registrační místo pražských občanů židovského původu předvolaných do transportů. Součástí akce nazvané Vzpomínka na BIIb byla výstava fotografií Jana Lukase s texty Ondřeje Kundry Druhý život Vendulky V. a koncert Bennewitzova kvarteta v zaplněné Velké dvoraně Veletržního paláce.