Po sledování zatmění Slunce muselo na oční v Praze několik lidí

Oční ambulance VFN podle vedoucí tamního PR oddělení Lucie Kroupové zaznamenaly do pátečního dopoledne dva pacienty. „Oba se chvílemi dívali přímo do slunce i bez ochranných pomůcek a měli pocit zhoršeného vidění, dráždění očí a bolesti hlavy," sdělila Kroupová. Vyšetření u nich poškození sítnice neprokázalo, lékaři jim doporučili oční kapky. „A při případném zhoršení stavu opětovná návštěva odborníka," doplnila.

Podobná situace byla podle čtvrtečního vyjádření mluvčí nemocnic na Vinohradech a na Bulovce Evy Stolejda Libigerové také v těchto zařízeních. 

Vinohradskou oční pohotovost podle ní kontaktovali čtyři lidé už ve středu večer, dva dorazili ve čtvrtek ráno do ambulance. „Jejich potíže byly jen přechodné, nic trvalého," řekla. Bulovka podle ní do čtvrtečního odpoledne podobné pacienty nezaznamenala.

Poranění oka světlem podle lékaře Pavla Němce ze sítě očních klinik Lexum nebolí, protože oko nemá receptory bolesti. První příznaky poškození zraku se navíc často objeví až s odstupem několika hodin. Lidé mohou mít po pohledu do slunce rozmazané centrální vidění nebo tmavou skvrnu před okem. Hrozí také trvalý výpadek vidění v centru zorného pole, horší ostrost vidění nebo poruchy vnímání barev.

Vidění umožňuje světlo vstupující do oka, při pohledu do slunce se ale soustředí paprsek na sítnici podobně jako při snaze zapálit papír lupou. Intenzivní světlo může poškodit světločivné buňky teplem i chemickými reakcemi vyvolanými světelnou energií.

Za bezpečné pro pozorování Slunce považují lékaři pouze speciální brýle splňující normu ISO 12312-2. Nejsou podle nich dostatečné tmavé sluneční brýle, ani pokud by jich člověk použil několik, rentgenové snímky, CD nebo začouzené sklo.