Neziskové organizace v České republice vyhlásily sbírky na pomoc lidem na Ukrajině v souvislosti s ozbrojeným konfliktem, který na jejich území rozpoutal Putinův režim. Zájemci mohou finančně přispět ve sbírkách osvědčených organizací jako jsou Člověk v tísni nebo Charita Česká republika. Výtěžek většiny sbírek pomůže lidem zasaženým válkou zajistit základní životní potřeby.

Rusko dnes před čtvrtou hodinou ráno rozpoutalo válku na Ukrajině. Putin v projevu oznámil spuštění „speciální vojenskou operaci“, hned poté začala ruská armáda útočit na cíle po celé Ukrajině. K situaci se ráno začali vyjadřovat politici po celém světě, pražské komunální politiky nevyjímaje.

„Českomoravský prostor se nesmí nikdy ponechat v takovém stavu, který by umožňoval Čechům tvrdit, že je to jejich prostor. Někdy nezbude nic jiného, než Čechy poněmčit a převychovat, nebo postavit nakonec ke zdi.“ Tyto věty pronesl vysoký představitel SS a policie, tehdy sedmatřicetiletý Reinhard Heydrich na shromáždění nacistických funkcionářů několik dnů po svém příjezdu do Prahy. Na základě Hitlerova pověření byl před 80 lety, 27. září 1941, jmenován zastupujícím říšským protektorem v Čechách a na Moravě s cílem zlomit odboj a odpor českého lidu. Reakcí byl atentát na tohoto kata českého národa provedený skupinou statečných českých odbojářů, kterému v červnu 1942 podlehl.

Lidé si dnes v Praze připomněli Čechoslováky, kteří za druhé světové války sloužili v britském Královském letectvu (RAF). Na Klárově jejich památku uctili zástupci politiky, armády, britské, polské a slovenské ambasády i příbuzní. Po položení věnců řečníci v projevech oceňovali odvahu letců, někteří také vybídli k pomoci spolupracovníkům českých vojáků v Afghánistánu. V pátek uplynulo 76 let od oficiálního návratu stíhačů z 310., 312. a 313. stíhací perutě RAF.

Pohřební tramvaj, kterou pro její barvu a účel Pražané přezdívali Černá Máry, vozila v letech 1917–1919 z vojenských nemocnic mrtvá těla vojáků na Olšanské hřbitovy a na Vinohradský hřbitov. Vůz číslo 152 za dobu své dvouleté existence přepravil 1042 těl mrtvých vojáků.

Zorka Janů, vlastním jménem Zora Babková, byla česká divadelní a filmová herečka. Narodila se přesně před sto lety 9. července 1921. Její starší sestrou byla známá česká herečka Lída Baarová, která se proslavila nejen na filmovém plátně, ale také svým milostným vztahem s říšským ministrem propagandy Josephem Goebbelsem. Právě sestřino pronásledování a stíhání po druhé světové válce dohnalo Zorku k sebevraždě. Svůj život ukončila v březnu 1946 skokem z okna.

Britský letoun Hawker Hurricane Mk.IV získalo do svých sbírek pražské Letecké muzeum Točná. Za druhé světové války na něm létali českoslovenští piloti. Hurricany sehrály také hlavní roli před německými nálety v roce 1940. Zrekonstruovaný stroj, který přiletěl do Prahy v pondělí v podvečer z Belgie, pochází z let 1942 a 1943. Hurricane je v denním zbarvení, které měla verze Mk.IIc českého leteckého esa Karla Kuttelwaschera.

Po první světové válce, ve které působilo v Rusku, Itálii a Francii kolem 110 tisíc československých legionářů, si bojovníci po návratu domů začali uvědomovat, že je třeba udržet kontinuitu tradic legií a jejich zásad. Považovali to i za povinnost vůči asi 5000 spolubojovníkům, kteří ve válce padli. Po počátečních sporech uvnitř legionářské obce se nakonec před 100 lety, 22. května 1921, konal ustavující sjezd Československé obce legionářské (ČsOL). Obec od počátku spolupracovala s Junákem, českou odnoží skautingu, Sokolem a s několika vojenskými organizacemi. Členy ČsOl byli od počátku i vedoucí činitelé zahraničního odboje, jako například Tomáš Garrigue Masaryk nebo Edvard Beneš. Obec přijala za svůj program zásady hlásané Masarykem a jeho Washingtonskou deklarací.

Posluchači rádia Luxemburg mohli 7. května 1945 vyslechnout podivné hlášení oznamující přílet amerického letadla s velkým zavazadlem do Prahy. Šlo o šifru, kterou Spojenci ohlásili československým úřadům utajený převoz někdejšího říšského ministra pro Čechy a Moravu K. H. Franka z věznice v německém Wiesbadenu do Prahy. Muž, jenž měl na svědomí tisíce zmařených životů lidí, které nechal popravit, odvléct na nucené práce nebo poslat do koncentračních táborů, se zde měl zpovídat ze svých zločinů. Na konci procesu nad ním soud vynesl 21. května 1946 rozsudek smrti a Frank byl o den později oběšen na dvoře Pankrácké věznice před zraky asi 5000 diváků.

Podplukovník Josef Mašín je legendární postavou československého odboje za druhé světové války. Spolu s Václavem Morávkem a Josefem Balabánem tvořil slavnou zpravodajsko-sabotážní skupinu Tři králové, po které šly v protektorátu tisíce policistů v čele s gestapem. Na starost měl rodák z Lošan u Kolína zejména sabotážní činnost a zásobování odboje zbraněmi. A právě dnes 13. května uplyne 80 let od jeho zatčení gestapem, o rok později, v červnu 1942, jej Němci popravili.