Neděle 23. února 2025 | Svátek má Svatopluk
Čtete text rubriky Blogy a komentáře. Jedná se názor autora, který se nemusí shodovat s postojem redakce.
Pět sezon si pražská Dukla pobyla ve fotbalové druhé lize, než se vydrápala zpátky do elitní tuzemské soutěže. Euforii však vystřídaly rozpaky. Tým Petra Rady je v tabulce předposlední. Kdyby unikl baráži, hovořilo by se o zázraku. A kdo přišel na jarní domácí ligovou premiéru s Olomoucí (ta s Karvinou se kvůli chřipkové epidemii v hostujícím mužstvu), musel se na Julisce bát. Oficiální počet diváků podle klubového hlášení? 1021 nadšenců. Nejste jediní, kteří se ptáte: Proč se vlastně první liga tady hraje?
Než začneme pátrat po odpovědi, připomeňme si, že na podzim to nebylo jiné. Při zápase se Slováckem se na mohutné hlavní tribuně ztrácelo dokonce pouze 575 diváků. Na zápas s Hradcem Králové si našlo cestu do hlediště 1285 fanoušků. Jenže o to, že se návštěva přehoupla přes tisícovku, se velkou mírou postarali příznivci z východních Čech, kteří si v Praze udělali předvánoční party. Zato fanoušci Dukly dostali v obou utkáních nemilý předčasný dáreček pod stromeček – porážku 1:2.
Pamětníci mohli uronit slzu při vzpomínkách na ochozy narvané 30 tisíc fanoušků sledujících, jak Vízek, Nehoda, Fiala a spol. zničili 4:0 bundesligový Stuttgart. O duklácké slavné éře pod taktovkou velitele Josefa Masopusta, jenž to z Julisky dotáhl až na Zlatý míč pro nejlepšího fotbalistu Evropy, ani nemluvě.
Aktuální Dukle se může o těchto časech jen zdát. Evropská scéna jí je vzdálená na hony a na té české zametá jako Popelka. Do Nového roku vykročila z 15. příčky. Její fanoušci se mohli potěšit jen třemi výhrami a třemi remízami, zato museli skousnout 13 porážek. Gól si mohli zařvat jen 15x, což bylo nejméně z celé ligové společnosti. Nepočítáme-li trapné České Budějovice, které v nejvyšší soutěži vypadají jako by do ní ani nepatřily.
„V klíčových chvílích doplácíme na bohorovný přístup. Pořád hráčům opakuju, že tohle je první liga. Situace po podzimu pro nás není příjemná. Dvanáct bodů je málo, to víme. Před námi je jaro, musíme získat body jinde. Snad se nám uzdraví zranění hráči a přijdou někteří další, abychom se zmobilizovali," konstatoval kouč Petr Rada po podzimu.
Odpich do jara je za námi a žádná změna na obzoru. Tým sice zaznamenal ve třech utkáních dvě remízy (Budějovice, Slovácko), ale dal jediný gól – z penalty za stavu 0:3. A jak se říká – nula od nuly pojde.
Právě bídná hra doprovázená tristními statistikami je základní příčinou prázdných sedaček. Žijeme v digitálním století, v němž mají lidé nespočet možností zábavy. A tak si pečlivě rozmýšlejí, kam se jim vyplatí zajít anebo nezajít. A než se trmácet na fotbal bez patřičné dynamiky, adrenalinu a atmosféry, to si radši zapnu Netflix nebo se mrknu v televizi z gauče na Premier League či bundelisgu.
Marketing může některými lákadly přivábit pár diváků navíc, ovšem fanoušek se nenechá dlouhodobě oklamat. Jakmile ho dění na zeleném jevišti nevtáhne do hry, příště nepřijde.
Podívejme se na pražskou Spartu. Když se po letech zmarů začala vznášet na vítězné vlně, příznivci brali arénu na Letné útokem. Jakmile však šla kvalita hry dolů a spolu s ní samozřejmě i výsledky, na stadionu se množily prázdné sedačky. Nejsme v Anglii, kde fanoušci drží se svým klubem v dobrých i zlých periodách. I když ani u nich není trpělivost bezbřehá. Příznivci Manchesteru United už také mají dost marných pokusů o renovaci značky, která za vlády Alexe Fergusona dominovala světovému fotbalu. A také permanentně se zvyšujících cen vstupenek na Old Trafford.
Hlavní lék, který na to existuje, se tedy jednoznačně jmenuje: atraktivní fotbal s nábojem!
Poznala to i Dukla. Když bojovala ve druhé lize o postup zpět mezi elitu, návštěvy při domácích duelech překračovaly dvoutisícovou hranici. Jen pro srovnání – když Dukla naposledy působila v nejvyšší soutěži v sezoně 2018/2019, měla průměrnou diváckou kulisu na utkání 2 682 lidí.
Z klubové centrály před touto sezonou znělo: „Věříme, že čísla ještě porostou!“
Na poli markentigovém, ani v oblasti péče o zákazníka, respektive fanouška, klub nespí. Už ve druhé lize se na Julisce přibyly nové elektrické rozvody, aby se mohly na stadionu rozrůst stánky s občerstvením. Nabídku pochutin zpestřily třeba speciality z chilské kuchyně, které se setkaly s pozitivním ohlasem. Nezapomínejme, že značka Dukla je na základě reklamy, kterou ji udělala Masopustova generace, stále velmi populární v zahraničí. A cizinci dodnes berou výlet na fotbal na Julisku jako atrakci.
Ale mají se ti, kdo přijdou na fotbal do Dejvic, důvod vrátit se na stejné místo? Pokud nejsou dukláčtí srdcaři, nikoli.
Radovo mužstvo žádnou show na trávníku nepředvádí. Ani nemůže. K tomu, aby hra bavila diváky i hráče, se musíte systematicky propracovat. Nejde si jeden den říct: Chceme hrát oku lahodící fotbal à la Barcelona a druhý den to přenést do životní reality.
Zápas Dukly s Olomoucí se dnes na Julisce hraje před jednou z nejnižších prvoligových návštěv v sezóně. pic.twitter.com/bZ03s1RVnS
— Sporťák (@SportakCZ) February 22, 2025
Naopak, zabere to čas a spoustu systematické práce.
Na prvním místě si musíte stanovit, co chcete. Tedy – jakou hru hodláte (nejlépe napříč celým klubem od přípravky až po áčko) praktikovat. Zjednodušeně řečeno - jestli si třeba představujete celoplošný presink, nebo budete sázet na pasivnější kartu s rychlým přechodem do útoku.
Pokud máte tuhle základní vizi vytyčenou, rozpracováváte ji do nejmenších detailů. Součástí toho jsou jasné principy hry – pro celý tým i pro jednotlivé posty.
Už předtím musíte sehnat nejlepší lidí, kteří by tenhle plán uměli dát do kupy a pak ho uměli i převést do praxe. Každý dobrý byznysmen ví, že bez kvalitních manažerů a ve fotbale trenérů si můžete malovat ty nejsmělejší cíle, ale nikdy jich nedosáhnete. Na klíčových pozicích jsou třeba fundovaní a osvícení fachmani schopní udávat správný směr a starat se o jeho každodenní naplňování.
V Dukle tohle očividně schází. Jinak by nebyla tam, kde je.
Je těžké definovat, jaký fotbal vyznává současné áčko. Z tribuny, ani u televize to nepoznáte. Anebo je herní rukopis schválně tak nečitelný?
Tvorba týmu připomíná vaření dortu podle receptu pejska a kočičky. Dáme do hrnce, co je zrovna k mání, a pak uvidíme, co z toho vznikne. Dukla si libuje ve starších zkušených hráčích. V zápase s Olomoucí činil věkový průměr základní jedenáctky 28,7 let. Hanáci vyrukovali s průměrem o tři roky mladším (25,4 let). Na straně hostí se nacházelo 5 odchovanců z klubové akademie, u Dukly 3.
Jako by její vedení ignorovalo celosvětový trend snižujícího se věku hráčů v top ligách nejen ve fotbale, ale i v hokejové NHL nebo v basketbalové NBA. S tím, jak se kolektivní sport zrychlil, jde o logický posun.
Na Julisku se naopak stahují veteráni, o které už v jejich předchozích klubech nebyl zájem. Jakub Hora musel opustit České Budějovice. V lednu do kabiny přilétl stoper Jaroslav Svozil, jenž nejdřív nestačil na nároky Baníku Ostrava, pak ani Karviné. Jhon Mosquera se stal zase nepotřebným ve Viktorii Plzeň, ovšem v Dejvicích věří, že jim ještě pomůže.
Možná k holému přežití v tomto ligovém ročníku, protože v baráži celky z druhé ligy tradičně tahají za kratší konec. Ovšem progres a stabilní lepší budoucnost s vyšším diváckým zájmem to nezajistí.
Proč Miroslav Koubek zažívá ve třiasedmdesáti s Viktorií Plzeň nejzářivější období své trenérské kariéry? Protože se snaží jít s dobou. Hltá novinky, nebojí se práce s GPS daty a pokročilými statistikami.
Petr Rada tenhle dojem nebudí. Spíš si dál upevňuje pověst trenéra-praktika. Fotbal ve druhém tisíciletí je však regulérní věda, kterou nelze dělat jen intuicí a zkušeným okem či nosem. Proto jsou realizační týmy prošpikované různými specialisty. Kdo to nepochopí, řeže si sám pod sebou větev a brzy se stane ořezávátkem.
Pokud mají Dukla a Juliska ožít, neobejde se to zkrátka bez radikální změny myšlení a řezu.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
