Množství výjezdů pražských záchranářů za jeden den se nyní pohybuje mezi 340 a 350. To odpovídá situací před pandemií koronaviru, se kterým souvisí zhruba pětina výjezdů, uvedl to ředitel záchranné služby Petr Kolouch. Podle něj se záchranáři nyní na základě dohody s nemocnicemi očkují, s dezinfekcemi sanitek pak pomáhá armáda. Pokud je to potřeba, mohou pracovat i zaměstnanci v karanténě. Těch je nyní kolem dvaceti.

Při komunikaci s dispečinkem budou pražští záchranáři používat místo telefonních hovorů jednotné formuláře, které budou zasílat prostřednictvím chytrých telefonů nebo tabletů. Podle ředitele pražské záchranky Petra Koloucha by se tento způsob komunikace měl příští rok zavést i mezi dispečinkem a nemocnicemi. To by mělo usnadnit příjem pacientů. Podle Koloucha se také osvědčil Národní dispečink lůžkové péče (NDIP). Ten by měl být zachován i po epidemii koronaviru.

Počet kyberútoků na zdravotnictví vzrostl za poslední dva měsíce o 45 procent. Ve střední Evropě to bylo dokonce o 145 procent. Právě zdravotnictví je v současné době nejvíce napadaným odvětvím, jinde útoky rostly o 22 procent. Při ransomwarových útocích bývá nejčastěji použit program Ryuk a pak Sodinokibi. Uvedla to bezpečnostní firma Check Point.

Nejvíce pacientů s koronavirem mají od začátku epidemie Fakultní nemocnice Bulovka a Všeobecná fakultní nemocnice (VFN). V současné době je na Bulovce hospitalizovaných 165 lidí, dvacet z nich je na intenzivní péči. Nemocnice to uvedla na svém twitteru. Podle tiskové mluvčí VFN, Marie Heřmánkové, má také tato nemocnice největší počet pacientů s covidem-19, a to 102.

V O2 universum v pražské Libni vznikne jedno z velkokapacitních očkovacích center. Na twitteru to uvedl premiér Andrej Babiš (ANO), který se byl na místě podívat. Jeho poradce a bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula České televizi řekl, že centrum, v němž by se aplikovaly vakcíny proti covidu-19, by mělo být zprovozněno do konce ledna.

Armáda dnes poslala dalších 200 vojáků na pomoc nemocnicím či sociálním zařízením. Pomáhat v nich budou zvládat krizi kolem nákazy koronaviru. K dnešnímu dni tak má armáda nasazeno 850 vojáků ve 120 zařízeních a místech. Kromě zdravotních a sociálních zařízeních vojáci pomáhají ve čtyřech call centrech obvolávat potenciálně nakažené, tvoří odběrové týmy a pomáhají s chytrou karanténou. Řekla to mluvčí generálního štábu Magdalena Dvořáková. Loni armáda poskytla na pomoc proti koronavirové nákaze 15 tisíc vojáků.

Opatření proti epidemii covidu-19 v Česku zůstanou na nejpřísnějším stupni systému PES nejméně do 22. ledna. Rozhodla o tom dnes na mimořádném jednání vláda. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) novinářům řekl, že pokud by se situace příští týden změnila, sešel by se kabinet k novému posouzení změny. Během příštího týdne by se podle Blatného měla v počtu nově nakažených promítnout zpřísněná opatření přijatá koncem prosince.

Z dodávky vakcíny, která má do Česka přijít 7. ledna, chce Praha 7000 dávek pro prioritní očkování seniorů v domovech důchodců. Podle primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) Praha na to hodlá vytvořit mobilní očkovací týmy a pomoci s očkováním seniorů nad 80 let by měli také pediatři. V Praze je nyní vyčleněno devět očkovacích míst ve státních nemocnicích. V lednu by Česko mělo mít asi 358 tisíc dávek pro 179 tisíc lidí. Každého člověka je nutné očkovat dvakrát.

Pražské nemocnice Bulovka a Thomayerova jsou od ledna po devíti letech opět fakultní a mění své názvy. Fakultní nemocnice Bulovka o tom informovala na twitteru. Změnu u Thomayerovy nemocnice na dotaz ČTK potvrdil mluvčí nemocnice Petr Sulek. Obě nemocnice už dříve byly fakultní, status jim od roku 2012 odebral jejich zřizovatel, tedy ministerstvo zdravotnictví. Zdůvodňovalo to tehdy restrukturalizací sítě akutních lůžek v hlavním městě. Proč jim ministerstvo status nyní vrátilo, ČTK zjišťuje.

Už před poslední státnicí věděla, že odejde pracovat do nemocnice v zahraničí. Její specializace je v oboru gynekologie a porodnictví. Když ale onemocněli její prarodiče virem covid-19, neváhala a oslovila karlovarskou nemocnici. Okamžitě nastoupila ne jako lékařka, ale jako zdravotní sestra na oddělení ARO do takzvaného covidaria, jak říkají zdravotníci části s covid pozitivními pacienty. Lékařka Andrea Čoláková pohovořila v rozhovoru pro Drbnu o svém pohledu na současnou situaci ve zdravotnictví.