Množství výjezdů pražských záchranářů za jeden den se nyní pohybuje mezi 340 a 350. To odpovídá situací před pandemií koronaviru, se kterým souvisí zhruba pětina výjezdů, uvedl to ředitel záchranné služby Petr Kolouch. Podle něj se záchranáři nyní na základě dohody s nemocnicemi očkují, s dezinfekcemi sanitek pak pomáhá armáda. Pokud je to potřeba, mohou pracovat i zaměstnanci v karanténě. Těch je nyní kolem dvaceti.
Například v úterý podle Koloucha vyjeli pražští záchranáři k 349 případům, z toho 70 bylo v souvislosti s covidem-19. K výjezdu vede stabilně zhruba polovina telefonátů na dispečink. Podle ředitele zatím na rozdíl od některých jiných krajů, které hlásí potíže, pražská záchranná služba situaci zvládá bez větších problémů a prodlužování dojezdových časů. „Jediné zdržení je teď oblékání a svlékání ochranných pomůcek a dezinfekce sanit,“ řekl.
Nezvýšený počet zásahů může být podle Koloucha dán tím, že v jiných letech se výjezdy více týkají například chřipek. Nejvíce ohrožení koronavirem jsou navíc lidé, kteří by si sanitku možná volali i z jiných důvodů. „A ne všichni pacienti s covidem-19, zaplaťpánbůh, potřebují záchrannou službu,“ doplnil ředitel.
V době, kdy jsou uzavřené restaurace, evidují záchranáři také menší počet nočních výjezdů například k úrazům souvisejícím s pitím alkoholu. Kolouch nicméně také řekl, že v metropoli neměla na počet výjezdů vliv redukce turismu, z čehož plyne, že za normálních okolností se zahraničním návštěvníkům metropole nestává větší množství úrazů nebo jiných situací vyžadujících zásah záchranářů.
Záchranáři se od minulého týdne ve spolupráci s pražskými nemocnicemi očkují. Pražská záchranná služba má kolem 600 zaměstnanců, z toho je asi 400 zdravotníků, kterých se nyní očkování týká. „Okolo 300 už je v systému přihlášených,“ řekl Kolouch. Očkování začalo minulou středu a už je téměř dokončeno, nyní podle ředitele chybí už jen ti zdravotníci, kterým zatím neuplynula potřebná lhůta tři měsíce po prodělání nákazy.
Záchranná služba také zřídila výjezdovou základnu a operační středisko, určené pro pracovníky v karanténně. Pracovali by tam na dobrovolné bázi. Zatím podle Koloucha nejsou ve větší míře využíváni, ale mohou posílit kapacitu v případě zhoršení epidemiologické situace nebo zajištění toho, aby záchranáři mimo karanténu neměli příliš přesčasů a mohli si dostatečně odpočinout.
S dezinfekcí vozů pomáhá záchranné službě armáda, která sanitky dekontaminuje na pracovišti v Praze 8. „Další dobrá zpráva je, že neevidujeme profesionální nákazu,“ řekl dále Kolouch. Případy nákazy nebo kontaktu s nakaženými tak u zaměstnanců záchranné služby pocházejí z vnějšího prostředí a nestaly se při výjezdech. Podle Koloucha to znamená, že používané ochranné pomůcky a nastavený režim fungují.
Pražská záchranná služba řešila loni 114 915 případů, tedy zhruba o 13 tisíc méně než v roce 2019. Do nemocnic záchranáři převezli 5267 osob nakažených covidem-19 a nad rámec běžných výjezdů určené týmy v hlavním městě odebraly asi 18 tisíc vzorků pro testování na nákazu. V souvislosti s pandemií pražská záchranná služba zavedla do provozu tým speciálních činností, poskytující péči pacientům s podezřením či potvrzeným covidem-19, a podílela se na vzniku a fungování takzvaného létajícího krizového týmu. Ten pomáhá se zdravotnickou péčí v pražských domovech pro seniory či lidi s postižením.
Autoři ČTK | Foto Facebook ZZS Praha
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
