Lidé dnes vzpomínají na své blízké, kteří zemřeli. Druhý listopadový den se připomíná Památka zesnulých, lidově Dušičky. Věřící se obvykle scházejí na bohoslužbách za zemřelé, hroby se plní svíčkami, věnci a květinami. Dušičky si letos lidé připomínají v době, kdy v Česku platí řada opatření, která mají zamezit šíření nemoci covid-19. Správci hřbitovů se na návštěvníky obracejí s žádostí, aby k hrobům nechodili pouze dnes a aby se na hřbitovech pohybovali s nasazenými rouškami, v doporučených rozestupech a maximálně ve dvou, pokud nejde o rodinu.
„Prosíme návštěvníky hřbitovů, aby pro návštěvy hřbitova a úpravu hrobů zvolili nejbližší pracovní dny a ideálně pak dopolední a časné odpolední hodiny,“ uvedla minulý týden například mluvčí Správy pražských hřbitovů Oldřiška Dvořáčková. Cílem je to, aby se „návštěvnost rozložila a snížilo se tak riziko nákazy“. Hřbitovy budou dnes v Praze otevřeny do 18:00, od úterý pak bude otevírací doba o hodinu kratší. Déle než obvykle budou otevřeny i hřbitovy na jihu Moravy, aby se tam návštěvníci co nejméně shlukovali. Naopak v Ústeckém kraji správci hřbitovů otevírací dobu o Dušičkách neomezují, pohybuje se mezi 08:00 a 20:00.
Tradici svátku zemřelých každoročně nějakým způsobem udržují čtyři pětiny Čechů, zjistila loni v průzkumu agentura STEM/MARK. Památku zesnulých většina uctí při návštěvě hřbitova, ale jen zhruba pětina lidí se na něj vydá přesně 2. listopadu. Tradici Dušiček častěji dodržují lidé na Moravě než v Čechách. Na Moravě v tomto období vzpomíná na zemřelé podle průzkumu 88 procent lidí, v Čechách je to 77 procent.
Dušičky jsou vzpomínkou na zemřelé, kteří podle katolického pojetí nejsou ještě dokonale připraveni ke vstupu do nebe a jsou ve fázi takzvaného očišťování, které tato církev nazývá očistcem. Veřejné slavení vzpomínky na všechny zemřelé zavedl benediktinský opat Odilo z francouzského kláštera Cluny po roce 998. Od 14. století zdomácnělo i v Římě. Zvyk slavit v ten den tři mše za zemřelé potvrdil v 18. století papež Benedikt XIV. Od roku 1915 to bylo rozšířeno na celou katolickou církev.
Modlitba za zemřelé patří k nejstarší křesťanské tradici. Mezi řadu lidových pověr a zvyků rozšířených v Česku patřila víra, že duše v předvečer Dušiček vystupují z očistce, aby si odpočinuly od útrap. Na svátky se pekly takzvané „dušičky“ či „kosti svatých“, což byly bochánky nebo rohlíky ve tvaru kostí, jimiž se obdarovávali pocestní či žebráci u kostela. Na Dušičky má kněz povoleno stejně jako při pohřbech a zádušních mších nosit černé roucho, ve kterém prochází hřbitov a kropí svěcenou vodou hroby.
V anglosaských zemích je oslava památky zesnulých spojena s veselicí s názvem Halloween. Halloweenské akce se konají i v Česku, účastní se jich obvykle hlavně školní a předškolní děti, nejvíce se ujalo vyřezávání dýní. V Latinské Americe se na Den mrtvých (Día de Muertos) konají průvody masek, v Katalánsku se slaví tento týden Kaštaniáda (Castanyada).
Sobota, 31. října 2020, 12:00
Obliba zboží spojená se svátkem Halloween u Čechů sice dále roste, stále jej ale zastiňují Dušičky. Přesto obchodníci v tomto období sledují zejména větší poptávku po dýních, cukrovinkách a dalších pochutinách s halloweenskou tematikou. Zájem je...
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
