Jaké ekonomické dopady může mít cesta předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) na Tchaj-wan? Na jednoznačné odpovědi se neshodne politická reprezentace ani ekonomové. Zda kontroverzní cesta bude mít vliv na „chuť Číny“ investovat v tuzemsku poměrně jasně komentuje hlavní ekonom investiční skupiny Natland Petr Bartoň. Podle něho naopak návštěva může probudit zájem u zemí, které Tchaj-wan podporují, ale veřejně to však nejsou ochotny přiznat.
„Není zcela jasné, o jaké „chuti Číny u nás investovat“ je řeč. Tchaj-wan, ač je nesrovnatelně menší, u nás investuje nesrovnatelně více než Čína. Tchaj-wan je třetí největší asijský investor u nás – po Japonsku a Jižní Koreji, a v posledních letech investoval více než desetkrát více než Čína. Tedy i kdyby následkem cesty klesly čínské investice na polovinu, stačí, aby ty Tchajwanské stouply o pět procent a již cesta zvýší, nikoli sníží celkové investice,“ popsal redakci Drbny Petr Bartoň.
Zatímco obchodní vztahy Tchaj-wanu se zahraničím jsou poměrně čilé, cizí delegace na vysoké politické úrovni s ohledem na odpor pevninské Číny na Tchaj-wan jezdí vzácně.
Ekonomova slova o čínských investicích u nás víceméně potvrzují vyjádření českých členů delegace na Tchaj-wanu. „Čínské investice ve velkých objemech zůstávaly v minulých letech spíše na úrovni politických prohlášení a slibů než že by se staly realitou. Od Tchaj-wanu se také poměrně liší svým stylem. V čínském případě jde většinou o čistě vlastnickou akvizici nějakého výnosového aktiva s relativně malým transferem technologií, u Tchaj-wanu je větší pravděpodobnost skutečné tradiční investice, jež zvyšuje produktivitu české ekonomiky,“ dodal.
V posledním roce či dvou sice objem čínských investic reálně vzrostl, ale stále zůstává za mnohem menším Tchaj-wanem.
Ekonom zároveň vidí potenciál cesty také v dalším ohledu. „Celkově pozitivní, nikoli negativní investiční bilanci proběhlé cesty také může dopomoci to, že zvýšila náš reputační politický rating u zemí, které Tchaj-wan podporují, veřejně to však nejsou ochotny přiznat. Investice u nás z takových zemí mohou stoupnout. Náhrada případně ušlých čínských investic tak nemusí přijít ani z Tchaj-wanu, ale i z třetích zemí,“ doplnil Bartoň.
Podle dostupných informací se již několik desítek hodin po návratu české delegace z Tchaj-wanu rýsuje několik zajímavých spoluprací s ostrovem v jihovýchodní Asii.
Tchaj-wan je podle Vystrčila například ochotný ekonomicky vstoupit do Evropy přes Českou republiku. Musí se ale podle něj nyní zapojit i vláda, zejména ministři průmyslu a obchodu či zahraničí. „Protože to, co Tchaj-wan nabízí, ať se to týká investic nebo spolupráce ve vědě a výzkumu, inovací, to jsou úžasné možnosti, které by Česku v rozvoji mohly velmi pomoci,“ poznamenal. Chtěl by proto mluvit s vládou o tom, že by ČR měla využít toho, že Tchajwanci a Tchaj-wan jsou ochotni vstoupit do Evropy právě přes Českou republiku,“ shrnul Miloš Vystrčil.
Vystrčil dodává, že je potřeba umožnit přístup tchajwanským podnikatelům do České republiky. „Oni dneska nemůžou přijet jen tak. Musí mít speciální povolení od ministerstva,“ řekl. Česko by také podle něj nemělo dělat "zbytečné problémy" Taiwan Cooperative Bank, pokud se rozhodce v ČR založit pobočku. Pomáhat je také podle něj potřeba s přímou linkou mezi Tchaj-pejí a Prahou.
Navíc jako poděkování za návštěvu Tchaj-wanu nabídla tamní průmyslová společnost finanční prostředky na pět plně automatických 3D linek pro výrobu roušek, které chce darovat České republice.
Důvodem daru je podle taiwannews.com přátelský přístup, který Česká republika vůči Tchaj-wanu projevila. „Můžeme pomoci další zemi snížit číslo lidí, kteří zemřou na koronavirus. To je správná věc, ne?“ shrnul ředitele společnosti Autoland Technology Co., Ltd. Kuo Li-lin.
Foto Senát
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
a teď to bude úplně v pohodě... nepřevzaté zakázky Čínou můžou naše firmy rovnou posílat miliardářovi Komárkovi, který je rád přijme jako ty pianina od Petroffa...
