neděle 29. listopadu 2020 Zina

Přečtěte si příběh Milady Horákové, ženy, kterou nezlomila válka, nacisté, ani komunisté

Tento týden si připomínáme 70 let od úmrtí Milady Horákové. Ženy, která se stala symbolem statečnosti v boji proti totalitě i obětí zvůle komunistického režimu. Kdo byla tato dáma, která se pro svou odvahu a nezlomnost nezapomenutelně zapsala do českých učebnic dějepisu? Přečtěte si její příběh.

Milada Horáková, rozená Králová, se narodila 25. prosince 1901 na Královských Vinohradech. Její rodina zastávala masarykovské ideály a byla katolického vyznání, což se později projevovalo na jejích pevných postojích.

Praha 7 nabízí místním plakáty s Miladou Horákovou. Chceme, aby se podívala do své ulice, říká radní

Česko si za týden připomene jedno smutné výročí. Příští sobotu uplyne přesně sedmdesát let od zavraždění Milady Horákové. Velmi intenzivně si významný den připomínají na Praze 7. Už v těchto dnech událost připomínají plakáty v oknech domů. Ty si...

Vyloučená z gymnázia a studium práv

Už jako mladá dívka byla Milada vyloučena z gymnázia kvůli účasti na protiválečných demonstracích. Přestoupila tedy na dívčí lyceum vyššího reálného gymnázia v pražské Slezské ulici, kde posléze úspěšně odmaturovala a pokračovala ve studiu práv na Univerzitě Karlově. Milada pak promovala v roce 1926 a nastoupila k pražskému městskému soudu. Byla politicky aktivní, angažovala se v Československé národní socialistické straně.

Krátce po dokončení studií 15. února 1927 se mladá právnička provdala za zemědělského inženýra a doktora technických věd Bohuslava Horáka. Následovalo spokojené období, v roce 1933 se manželům narodila dcera Jana. Když jí bylo šest let, zapojila se Milada Horáková do protinacistického odboje. Figurovala ve vedení odbojové organizace Petiční výbor Věrni zůstaneme.

V metru a prostřednictvím sirén budou znít nahrávky ze soudního procesu s Miladou Horákovou

V pátek několikrát zazní v pražském metru a prostřednictvím elektronických sirén zvuková koláž autentických nahrávek ze soudního procesu s Miladou Horákovou. V souvislosti s výročím 70 let jejího úmrtí vznikla občanská iniciativa Milada 70:...

Zatčena gestapem

Působení Milady Horákové v odboji neušlo pozornosti gestapa, které ji v roce 1940 zatklo. Za svou činnost byla odsouzena k smrti, ale později jí trest změnili na doživotí. Věznili ji v Terezíně, později na různých místech v Německu.

Po konci druhé světové války v roce 1945 byla Milada Horáková propuštěna na svobodu, vrátila se do Prahy a zapojila se do obnoveného politického uskupení Česká strana národně sociální. Byla zvolena do parlamentu, ve kterém působila až do komunistického převratu v únoru 1948.

Filmová přehlídka i pietní akce. Tento týden si Praha připomíná Miladu Horákovou

Praha si tento týden bude připomínat 70. výročí úmrtí Milady Horákové. V pátek 26.6 se uskuteční několik pietních akcí a například v holešovickém kině BIO OKO běží filmová přehlídka věnovaná snímkům s tematikou zločinů komunismu.

Oběšena na Pankráci

Miladě Horákové se nestala osudnou válka a nacistická totalita, o život ji připravil právě komunistický režim. V úterý 27. září 1949 Miladu zatkli a označili za vůdkyni hnutí, které se mělo snažit svrhnout komunisty. Spolu s dalšími odsouzenými byla ve vykonstruovaném procesu odsouzena k trestu smrti. Dne 27. června 1949 byla Milada Horáková popravena oběšením v pankrácké věznici.

Hodnocení článku je 66 %. Ohodnoť článek i Ty!

Autoři | Foto Facebook Město Jihlava

Štítky Milada Horáková, úmrtí, poprava, komunisté

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.