Pražské jaro i Golem. Jak Praha inspiruje zahraniční i domácí spisovatele

Místy v české metropoli a životem jejích obyvatel v 70.- 80. letech 19. století se zabývá výbor próz a fejetonů Jana Nerudy nazvaný Praha. A poeticky toto téma uchopil například Vítězslav Nezval ve své sbírce Praha s prsty deště.

S Prahou je spojený Proces spisovatele Franze Kafky či slavný román Nesnesitelná lehkost bytí z pera jiného velikána, Milana Kundery, ve kterém se na pozadí Pražského jara 1968 odehrávají příběhy lékaře Tomáše, jeho ženy Terezy a malířky Sabiny. Také osobitý tvůrce Bohumil Hrabal o Praze pojednává ve svých dílech Příliš hlučná samota, Něžný barbar, Svatby v domě či Automat Svět.

V devadesátých letech 20. století vyšlo hned několik podivuhodných českých prozaických knih, které uchopily Prahu ve zcela osobité verzi magického realismu - činil tak například Jáchym Topol v knize Anděl. O Praze píše i spisovatel Miloš Urban ve svém Sedmikostelí, kde se příběh odehrává v magických kulisách Nového Města a zabývá se historií architektury a mýty. České hlavní město figuruje i jeho knihách Praga Piccola nebo Pustým městem.

Výběr knih zahraničních spisovatelů, jejichž děj se odehrává v Praze:

Guillaume Apollinaire: Kacíř a spol. (1926)

Povídka Pražský chodec se odehrává roku 1902 v Praze, kterou tehdy Apollinaire navštívil. Překvapuje ho, že v Čechách nenachází německou upjatost a že Češi s cizinci rádi hovoří. Děj se soustředí na pražské pamětihodnosti, ale čtenáře přenáší také do oblasti fantazie, kde vystupuje starý "bludný Žid" Izák Laquedem.

Umberto Eco: Pražský hřbitov (2010)

Šestý román byl italského sémiologa, estetika, filosofa a spisovatele Umberta Eka sleduje události odehrávající se před zrodem spisu židovského plánu na ovládnutí světa v podobě takzvaných Protokolů sionských mudrců. Příběh se odehrává převážně v Paříži a v Itálii, ale je v něm popsáno také tajné noční setkání rabínů na pražském židovském hřbitově.

Jerome Klapka Jerome: Tři muži na toulkách (1900)

Ve svém nejslavnějším díle Tři muži ve člunu a na toulkách líčí britský humorista Jerome Klapka Jerome, jak na přelomu 19. a 20. století podnikl s přáteli podnikl cyklistický výlet po Německu, přičemž zavítali i do tehdejšího Rakouska-Uherska a do Prahy. Přitom se zatoulali do i židovského ghetta. O čtvrt století později ve své autobiografii Čas mého života (My Life and Times) Klapka vzpomínal na jejich tehdejšího průvodce: "Před lety jsem v Praze narazil na chuligána, který se tvářil jako průvodce. Anglicky se prý učil v New Yorku od osoby skotského původu. Za sebe můžu říct, že jsem mu nerozuměl ani slovo.“

Michael Chabon: Úžasná dobrodružství Kavaliera a Claye (2000)

Za místo děje jedné ze svých knih si bývalé Československo vybral i americký autor Michael Chabon. Jeho kniha začíná v New Yorku na podzim 1939 a vystupují v ní židovský chlapec z Brooklynu Clay alias Samuel Klayman, a dále Josef Kavalier, který uprchl z Prahy před Hitlerem. Vzniká mezi nimi silné pouto přátelství a sní svůj velký sen: vydávat komiksový časopis a být bohatí, což se jim podaří. Příběh, který využil literární žánr alternativní historie, získal roku 2001 Pulitzerovu cenu.

Simon Mawer: Pražské jaro (2018)

Britského spisovatele Simona Mawera znají čeští čtenáři jako autora knihy Skleněný pokoj, inspirované osudy brněnské vily Tugendhat a životy jejích majitelů. V románu Pražské jaro z roku 2018 spisovatel očima dvou studentů z Oxfordu a dalších Britů, kteří se v bouřlivém období ocitají v Praze, líčí optimismus roku 1968 v tehdejším Československu i jeho náhlý konec po srpnové okupaci.

Gustav Meyrink: Golem (1915)

Německého spisovatele Meyrinka silně ovlivnila atmosféra staré Prahy, kde žil mezi lety 1884 a 1904. Děj jeho románu Golem se točí kolem nejznámějšího symbolu pražského Židovského města. Hlavní hrdina Athanasius Pernath má podivné sny, a tak začne hledat pravdu nejen o své minulosti, a ocitá se ve víru okultismu a kabaly. Kniha se postarala i o jednu ze záhad Zlaté uličky na Pražském hradě, kam Meyrink umístil mytický dům U Poslední lucerny. Údajně bývá vidět jen za jistých nocí, jinak je na jeho místě pouze hradební zeď.

Sarah Perryová: Melmoth (2018)

"Podívej! V Praze je zima, matku měst a jejích tisíc věží přikrývá noc. Jen se podívej na tmu u nohou, v uličkách a starých zákoutích, jako by to byl jemný černý prach, který tam někdo nametl. Podívej se na kamenné apoštoly na Karlově mostě, na všechny ty modrooké kavky na ramenou svatého Jana Nepomuckého. Podívej! A teď po mostě přichází ona…“ Britská spisovatelka Sarah Perryoá, autorka bestselleru Nestvůra z Essexu, byla v Praze na kreativním rezidenčním pobytu projektu Praha město literatury v roce 2016. Pracovala tehdy na svém románu Melmoth, v němž vykresluje mytickou atmosféru české metropole a s důvěrnou znalostí popisuje pražské Staré Město. Její román zavede čtenáře do potemnělých pražských uliček, kde viníky pronásleduje Melmoth, nejosamělejší bytost na světě.

Angelo Maria Ripellino: Magická Praha (1978)

Italský profesor slavistiky a propagátor české kultury Angelo Maria Ripellino (1923–1978) vytvořil působivý portrét Prahy od doby pobělohorské až po srpen 1968. V knize přirovnávané k arcimboldovské koláži se pověsti prolínají se skutečností a na jejích stránkách defilují alchymisté, malíři i básníci, s Golemem, Švejkem i Rudolfem II. Praha je líčena jako mystické, mýty opředené místo, město podivínů, alchymistů a umělců, prostoupené tajemnou magickou atmosférou.

Phillip Roth: Pražské orgie (2014)

Útlá knížka se odehrává Praze za ruské okupace, kam přijíždí americký romanopisec Nathan Zuckerman hledat dílo zapomenutého židovského autora a zaplete se do řady dramatických i groteskních situací. Na paty se mu lepí tajná policie a nakonec je vyhoštěn. Americký spisovatel Roth vycházel z vlastních zkušeností z návštěv socialistického Československa v sedmdesátých letech a popisuje životy pražských intelektuálů a disidentů v období normalizace.