Výstava věnovaná třicetiletému působení Vojenské policie u české armády dnes začíná v Praze. Autoři z Vojenské policie a Vojenského historického ústavu Praha v ní představí historii sboru, která sahá do období první světové války. Součástí dnešního slavnostního zahájení od 13 hodin před budovou Generálního štábu Armády České republiky bude prezentace například současné techniky Vojenské policie.

Jižní Město je největším pražským panelovým sídlištěm, podle Českého statistického úřadu tam žije téměř 80 tisíc lidí. Tvoří velkou část městské části Praha 11 na obou jejích katastrálních územích, jimiž jsou Chodov a Háje. Panelové domy se na katastru Chodova a Hájů začaly stavět roku 1971 a před 45 lety, 18. června 1976, převzali v dnešní Hviezdoslavově ulici dekrety první obyvatelé sídliště.

Z pražské zoo míří do volné přírody další zubr. V úterý se na cestu do ázerbájdžánského národního parku Šahdag vydala samice zubra evropského Prixi. Ta ještě před samotným vypuštěním v parku stráví několik měsíců v berlínské zoo Tierpark. Právě tato zoo shromažďuje zubry určené k transportu.

První lanovka v Praze i v českých zemích, která zahájila provoz 31. května 1891, nevedla na Petřín, ale spojovala vltavské nábřeží s Letenskou plání. Teprve o dva měsíce později přivítala první cestující také dodnes fungující dráha vedoucí z Malé Strany na známý pražský vrch. Obě lanovky přitom pracovaly na stejném principu - do nádrže sestupujícího vozu se napouštěla voda, která se dole vypouštěla poté, co její hmotnost vytáhla druhý vagon nahoru. Až později se uplatnil elektrický pohon.

Po první světové válce, ve které působilo v Rusku, Itálii a Francii kolem 110 tisíc československých legionářů, si bojovníci po návratu domů začali uvědomovat, že je třeba udržet kontinuitu tradic legií a jejich zásad. Považovali to i za povinnost vůči asi 5000 spolubojovníkům, kteří ve válce padli. Po počátečních sporech uvnitř legionářské obce se nakonec před 100 lety, 22. května 1921, konal ustavující sjezd Československé obce legionářské (ČsOL). Obec od počátku spolupracovala s Junákem, českou odnoží skautingu, Sokolem a s několika vojenskými organizacemi. Členy ČsOl byli od počátku i vedoucí činitelé zahraničního odboje, jako například Tomáš Garrigue Masaryk nebo Edvard Beneš. Obec přijala za svůj program zásady hlásané Masarykem a jeho Washingtonskou deklarací.

Podplukovník Josef Mašín je legendární postavou československého odboje za druhé světové války. Spolu s Václavem Morávkem a Josefem Balabánem tvořil slavnou zpravodajsko-sabotážní skupinu Tři králové, po které šly v protektorátu tisíce policistů v čele s gestapem. Na starost měl rodák z Lošan u Kolína zejména sabotážní činnost a zásobování odboje zbraněmi. A právě dnes 13. května uplyne 80 let od jeho zatčení gestapem, o rok později, v červnu 1942, jej Němci popravili.

Pražský kostel sv. Haštala na Starém Městě má po 105 letech opět všechny zvony. Jeřáb ve středu 21. dubna okolo 08:00 vyzvedl na věž dva nové zvony Haštal a František. Sbírku na jejich výrobu vyhlásil spolek Sanctus Castulus, latinsky svatý Haštal. Zvony vyšly na 1,2 milionu korun a odlilo je zvonařství Grassmayr v rakouském Innsbrucku. Kromě sv. Haštala dostane nové zvony také kostel sv. Havla, kde již byly požehnány a čekají na vyzvednutí na věže.

Pražský kostel u sv. Havla na Starém Městě dostane dva nové zvony Jan Nepomuk a Ludmila. První bude umístěn v severní věži a druhý v tzv. santktusové věžičce. Zvony požehná biskup Zdeněk Wasserbauer dnes, poté budou vyzvednuty na svá místa. Řekl to ředitel Institutu plánování a rozvoje (IPR) a jeden z iniciátorů odlití zvonu Ondřej Boháč. Nové zvony dostal také kostel sv. Haštala.

Pouhé dva týdny po únorovém komunistickém puči nalézají svědci bezvládné tělo ministra zahraničí a syna prvního Československého prezidenta Jana Masaryka. Jeho ostatky leží na nádvoří Černínského paláce na Hradčanech. Hlava je směrem ode zdi, pyžamo má naruby a za nehty jsou patrné stopy omítky. Šlo o nešťastnou náhodu, sebevraždu nebo vraždu? Případem se zabývalo mnoho vyšetřovatelů a vždy došli k jiným výsledkům. Skoro dva roky se případu věnovali i badatelé ze Západočeské univerzity v Plzni. Od smrti Jana Masaryka uplynulo dnes 73 let a stále se nad ní vznáší řada otazníků.

První ženy, průvodčí tramvaje, v Praze nastoupily do zaměstnání přesně před 105 lety, 1. prosince 1915. Ženy tehdy Elektrickým podnikům královského hlavního města Prahy pomohly v období první světové války, kdy nahradily muže, kteří museli narukovat na frontu.