FOTO: V pražském dopravním podniku pracují ženy již 105 let. Za první světové války nahradily muže, kteří museli narukovat na frontu
První ženy, průvodčí tramvaje, v Praze nastoupily do zaměstnání přesně před 105 lety, 1. prosince 1915. Ženy tehdy Elektrickým podnikům královského hlavního města Prahy pomohly v období první světové války, kdy nahradily muže, kteří museli narukovat na frontu.
Inspirace přišla z Vídně či z Berlína
Podobná situace byla také ve Vídni, Berlíně či v Drážďanech. Zde začali řešit nedostatek mužů právě tím, že začali přijímat ženy. Třeba ve Vídni bylo z tramvajového provozu na forntu odvedeno 800 mužů a již v červnu 1915 bylo na jejich místa průvodčích přijato 400 žen a dívek.
Práce průvodčích však nebyla na začátku 20. století jednoduchá. Zaměstnanci například museli celou dobu stát a směny bývaly dlouhé. Šlo tedy o fyzicky velmi náročnou práci. I přesto v říjnu 1915 přijala správní rada Elektrických podniků usnesení, na jehož základě mělo být přijato 10 až 12 žen ve věku 20 až 30 let. Měly mít ukončenou obecnou školu a dobrou znalost pražského místopisu. Tyto ženy pak měly projít desetidenním výcvikem a za svou práci brát plat 30 haléřů za hodinu.
Prvních 40 žen průvodčích nastoupilo 1. prosince 1915
Zájem o práci průvodčí však předčil všechna očekávání, jelikož se dohromady přihlásilo 460 zájemkyň. V mnoha případech to byl manželky tramvajových zřízenců, kteří museli odejít za první světové války na frontu. A právě 1. prosince 1915 jich do nového zaměstnání nastoupilo rovných 40, a to po absolvování výcvikového kurzu a teoretické i praktické zkoušky. Prvních 40 žen průvodčích tak bylo zařazeno do stálé služby na vlečných vozech. V prvních několika dnech ještě pod dozorem zkušených mužských průvodčích, později už samostatně.
Na konci první světové války v Elektrických podnicích pracovalo již 375 žen průvodčích. Ale když se po skončení války vrátili muži, všechny tyto ženy byly k 1. dubnu 1920 propuštěny.
Ženy se poté v pražské tramvajové dopravě objevily až s příchodem druhé světové války. V lednu 1943 jich zde pracovalo 571, do konce války jich bylo již 1377 a na rozdíl od konce první světové války ženy z podniku již nezmizely. Další milník přišel v době, kdy se v Praze začaly uvádět do provozu nové tramvajové vozy T1. Jelikož se z fyzického hlediska stal lehčí také výkon služby řidiče, ženy se objevily i u řídícího pultu. A i když v roce 1974 funkce průvodčích v pražských tramvajích zanikla, ženy v podniku již zůstaly.
