Památný den sokolstva letos připadá na sobotu. Městské části i magistrát se už v pátek na významný den připravily vyvěšením vlajek. V průběhu celého dne bude probíhat řada různých vzpomínkových akcí, největší z nich v pražském Tyršově domě.

Po křtu nového alba Pocta Janu Kubelíkovi připravil pro nastávající podzim náš nejznámější houslista Pavel Šporcl turné po dvanácti českých a moravských městech. Ve světové premiéře na něm představí Koncert č. 1 pro orchestr Jana Kubelíka a nejoblíbenější houslový Koncert e moll Felixe Mendelssohna-Bartholdyho. Odehraje tak v jednom večeru dva náročné houslové party. Na většině koncertů ho doprovází skvělá Severočeská filharmonie Teplice s dirigentem Jiřím Rožněm.

Sokol patřil od svého vzniku před více než 150 lety k hlavním hybatelům českého společenského života a vrcholem jeho činnosti byly slety. První se konal 18. června 1882 na pražském Střeleckém ostrově, dvě dekády činnosti Sokola tehdy oslavilo 720 cvičících. Později se počty účastníků sletů pohybovaly až ve stovkách tisíc. Dva z nich se dokonce změnily v jasnou politickou manifestaci. Desátý slet v červenci 1938 byl vyjádřením odhodlání Čechoslováků bránit se proti hrozícímu nacistickému nebezpečí. A vystoupení o deset let později zase výrazným protestem proti komunistickému puči z února 1948.

Dvě bronzové desky připomínající boje legionářů za první světové války budou znovu umístěny na zdi Staroměstské radnice. Pražští radní také souhlasili s jejich restaurováním, které vyjde na 107 tisíc korun.

Dnes stojí v kalendáři MDŽ neboli Mezinárodní den žen. Od tohoto svátku si řada Čechů v minulých letech spíše držela odstup. Měli ho až příliš často spojený s minulým režimem a rudými karafiáty. Jak vyplývá z průzkumu Provident Financial, časy se mění a tento svátek hodlá letos oslavit téměř polovina (47 %) české populace.

Dnes je tomu přesně 100 let ode dne, kdy 8. září v roce 1921 zemřel neurolog a psychiatr Jan Janský. Ten je považovaný za objevitele čtyř základních krevních skupin 0, A, B a AB. K revolučnímu objevu se Janský dostal prý náhodou při studiu vztahu mezi duševními poruchami a srážlivostí krve, když si všiml, že lidskou krev lze podle určitých znaků ve vlastnostech krvinek rozdělit do čtyř skupin.

„Nuž, již rádi spějem, Praho, v náruč tvou, buď nám vždycky za to matkou pečlivou!“ Takové bylo heslo víkendových oslav před budovou Úřadu městské části Praha 8. Je tomu už 120 let, kdy se původní obec Libeň připojila k hlavnímu městu Praze. Libeň se stala druhým k Praze připojeným městem a zároveň osmým obvodem města Prahy. Stalo se tak 12. září 1901.

Pražské panorama ozdobila v létě 1891 známá silueta Petřínské rozhledny a dopravní pohodlí jejím návštěvníkům zajistila před 130 lety, 25. července 1891, petřínská lanovka. Obě atrakce přinesla Praze Jubilejní zemská výstava 1891. Zasloužil se o ně Klub českých turistů, jehož členové se v roce 1889 vrátili z Paříže nadšeni Světovou výstavou a jejím symbolem – zbrusu novou Eiffelovou věží.

Expozici českých dějin 20. století otevřelo Národní muzeum ve své nové budově, která byla mimo jiné sídlem Federálního shromáždění socialistického Československa. Prezentace se připravovala přes osm let a podle jejích autorů je nejrozsáhlejší expozicí moderních dějin, jaká kdy v Česku vznikla. Začíná první světovou válkou a končí vstupem ČR do Evropské unie. Spíše než politické dějiny chce na 1000 exponátech a 2000 metrů čtverečních zachytit proměnu společnosti v daném období. První návštěvníky přivítá v pátek.

Pohřební tramvaj, kterou pro její barvu a účel Pražané přezdívali Černá Máry, vozila v letech 1917–1919 z vojenských nemocnic mrtvá těla vojáků na Olšanské hřbitovy a na Vinohradský hřbitov. Vůz číslo 152 za dobu své dvouleté existence přepravil 1042 těl mrtvých vojáků.