Petřínská lanovka se poprvé rozjela před 130 lety. Její výstavba trvala pouhých pět měsíců
Pražské panorama ozdobila v létě 1891 známá silueta Petřínské rozhledny a dopravní pohodlí jejím návštěvníkům zajistila před 130 lety, 25. července 1891, petřínská lanovka. Obě atrakce přinesla Praze Jubilejní zemská výstava 1891. Zasloužil se o ně Klub českých turistů, jehož členové se v roce 1889 vrátili z Paříže nadšeni Světovou výstavou a jejím symbolem – zbrusu novou Eiffelovou věží.
Trať původně měřila necelých 400 metrů
Práce na lanovce z Újezdu na Petřín začaly v únoru 1891 a první cestující se svezli už v červenci. Trať měřila 396,5 metru a překonávala výškový rozdíl 102,2 metru. Byla úzkorozchodná, tříkolejnicová, pouze ve střední části byla výhybna pro míjení vozů. Lanovka využívala jako pohon vodní převahu.
Provoz lanovky se zastavil na počátku první světové války. Po několika marných pokusech o obnovu se lanovka znovu rozjela až 5. června 1932 u příležitosti IX. všesokolského sletu. Dráha již byla elektrifikovaná a trať zcela přestavěna. Lanovka byla jednokolejná (rozchod 1435 milimetrů), ve střední části trati byla výhybna. Trať byla prodloužena nahoře na zhruba 510 metrů průlomem v Hladové zdi až na vrchol Petřína a překonávala výškový rozdíl 130,45 metru.
Lanovka se opět zastavila 7. června 1965 poté, co trať vážně narušily dlouhotrvající deště. Rozsáhlý sesuv půdy v roce 1967 pak definitivně zničil část drážního tělesa. Praha se však své populární lanovky nevzdala. Po náročné asanaci petřínského svahu, generální opravě dráhy a modernizaci se lanovka s cestujícími opět rozjela 15. června 1985.
