Sokol patřil od svého vzniku před více než 150 lety k hlavním hybatelům českého společenského života a vrcholem jeho činnosti byly slety. První se konal 18. června 1882 na pražském Střeleckém ostrově, dvě dekády činnosti Sokola tehdy oslavilo 720 cvičících. Později se počty účastníků sletů pohybovaly až ve stovkách tisíc. Dva z nich se dokonce změnily v jasnou politickou manifestaci. Desátý slet v červenci 1938 byl vyjádřením odhodlání Čechoslováků bránit se proti hrozícímu nacistickému nebezpečí. A vystoupení o deset let později zase výrazným protestem proti komunistickému puči z února 1948.
Původní Sokol vznikl v českých zemích v době politického uvolnění šedesátých let 19. století z iniciativy Miroslava Tyrše a Jindřicha Fügnera. Tělocvičnou jednotu pražskou (později Sokol Pražský) založili přední čeští vlastenci 16. února 1862 a téhož roku se ustavilo dalších osm jednot na venkově. Roku 1889 vznikla česká a o dva roky později moravsko-slezská obec sokolská jako zastřešující organizace, které se v roce 1904 sloučily v jednotnou Českoslovanskou obec sokolskou. Představitelé Sokola patřili za obou světových válek mezi vůdčí postavy odboje, za protektorátu pak řada z nich skončila v koncentračních táborech a na popravištích.
Sokolové byli trnem v oku nacistickému i komunistickému režimu a obě totalitní moci Sokol zakázaly. Poprvé ale musela organizace ukončit činnost už v roce 1915. Sokolové, mezi než patřil i Tomáš Garrigue Masaryk, se za první světové války zasloužili o vznik legií a po říjnu 1918 se starali o pořádek a také bojovali za nový stát. Tehdy se výrazně posílilo sepjetí Sokola s Československou republikou, manifestované pak na památném sletu jen tři měsíce před mnichovskou dohodou. Němečtí vládci protektorátu nicméně nechali organizaci fungovat dva roky a rozpuštěna byla teprve začátkem října 1941, krátce po příchodu Reinharda Heydricha.
Po druhé světové válce byl Sokol obnoven a zažil největší vzestup, když po celém Československu sdružoval více než milion lidí. Fungovat ale mohl pouhých sedm let. Slet v červnu 1948 byl totiž nadlouho poslední veřejnou manifestací proti únorovému převzetí moci. Komunistická moc nejprve v roce 1949 pod hlavičkou Sokola sjednotila a ovládla veškerou tělovýchovu v zemi. Reorganizace tělesné výchovy v roce 1952 pak znamenala již třetí zrušení sokolské organizace, tentokrát na 38 let. Sokolské slety byly nahrazeny státem organizovanými masovými spartakiádami, z nichž první se konala v roce 1955 a poslední, sedmá, v roce 1985.
Během uvolnění koncem 60. let se sice objevily pokusy o oživení Sokola, po srpnu 1968 ale z plánů sešlo. Sokolská obec se obnovila až po listopadu 1989, přitáhnout statisíce zájemců o cvičení se jí ale i kvůli dlouhým čtyřem dekádám nečinnosti již nepodařilo. Organizace, z jejíchž řad vzešla řada reprezentantů včetně prvního zlatého olympijského medailisty Bedřicha Šupčíka, má dnes 190 tisíc členů. Až v posledních letech klade její vedení - vedle tradičního cvičení - větší důraz na podporu sportu.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
