První obyvatelé největšího pražského sídliště převzali dekrety před 45 lety

K výstavbě pomohly dobré předpoklady pro snadné zásobování

Vhodná území pro výstavbu většího počtu velkých bytových domů v Praze začaly československé úřady hledat kvůli bytové krizi již od poloviny 60. let. Pozornost se soustředila na převážně volné katastry Chodova a Hájů, které se ještě nacházely mimo hranice hlavního města. Oblast měla dobré předpoklady pro snadné zásobování elektřinou, zemním plynem a také vodou. V té době se totiž připravovala výstavba vodovodu ze Želivky a protínala jí také trasa připravované dálnice. Územní plán Jižního Města, který byl schválen v roce 1968, zpracoval autorský kolektiv Jan Krásný, Jiří Lasovský a Miroslav Řihošek. Stavět se začalo na počátku 70. let.

Prodloužení metra C

Po předání prvních dekretů se katastry Hájů a Chodova rychle zaplňovaly šedivými vícepatrovými panelovými novostavbami, vedle kterých vyrůstaly i rodinné domky. Postupně zde vyrostly i areály škol, jeslí a školek, obchodů nebo zdravotnických středisek a garáží. V roce 1980 přispělo k dopravní obslužnosti Jižního Města prodloužení trasy metra C z Kačerova na Háje (tehdy Kosmonautů).

Boom panelových domů v 70. a 80. letech

Domy z prefabrikovaných panelů zažily největší boom v 70. a 80. letech minulého století v zemích východního bloku, přitom první panelák byl postaven už po první světové válce v Nizozemsku. V Praze se do prvního panelového domu nastěhovali nájemníci v červenci 1955 v Ďáblicích. Prvním panelovým sídlištěm se stala Zelená liška v Praze 4, postavená v letech 1954 až 1955.

Budování Jižního Města a život jeho prvních obyvatel přiblížila v expresivní tragikomedii Panelstory z roku 1979 Věra Chytilová.