První pražská lanovka vedla na Letnou. Přes sto metrů dlouhá jízda stála tři krejcary
První lanovka v Praze i v českých zemích, která zahájila provoz 31. května 1891, nevedla na Petřín, ale spojovala vltavské nábřeží s Letenskou plání. Teprve o dva měsíce později přivítala první cestující také dodnes fungující dráha vedoucí z Malé Strany na známý pražský vrch. Obě lanovky přitom pracovaly na stejném principu - do nádrže sestupujícího vozu se napouštěla voda, která se dole vypouštěla poté, co její hmotnost vytáhla druhý vagon nahoru. Až později se uplatnil elektrický pohon.
109 metrů dlouhá jízda za 3 krejcary
Lanová dráha vznikla u příležitosti Zemské jubilejní výstavy a na Letné navazovala na Křižíkovu tramvaj, která vozila návštěvníky výstavy. Její 109 metrů dlouhá trať překonávala výškový rozdíl 40 metrů a jízda trvala necelé dvě minuty.
Jízdné nahoru stálo 3 krejcary, dolů 2 krejcary. Lanovka měla později i společné jízdenky s Křižíkovou elektrickou dráhou na Letné, která byla uvedena do provozu v červenci 1891 a jezdila sezonně do roku 1900.
Provoz byl zastaven za války
Letenská i petřínská lanovka byly původně poháněny systémem takzvané vodní převahy, který fungoval tak, že do nádrže vozu v horní stanici byla napouštěna voda a v dolní stanici pak vypouštěna. Těžší vůz sjíždějící do dolní stanice tak vytáhl méně hmotný druhý vagon mířící nahoru. V letech 1902 až 1903 byla letenská lanovka elektrifikována.
Během první světové války byl provoz lanovky zastaven a v roce 1926 ji nahradily kryté pohyblivé dřevěné schody připomínající dnešní eskalátory. Tyto schody na Letné fungovaly jen do roku 1935, dodnes se ale dají ve svahu najít zbytky terénních úprav
