Novou příspěvkovou organizaci s názvem Památník ticha zřídí ministerstvo kultury. Převezme tak aktivity společnosti, která dosud v objektu bývalého pražského nádraží Bubny pod stejným jménem upozorňovala na židovské transporty během druhé světové války. V dalších letech by měl být zrekonstruována výpravní budova nádraží Praha-Bubny, která bude sloužit tako památník holokaustu. Návrh ministerstva kultury včera schválila vláda.

Veletržní palác je typickým příkladem meziválečné funkcionalistické architektury, ale svému původnímu plánu, tedy pořádání veletrhů a výstav, sloužil jen krátce. V polovině 70. let došlo v budově k ničivému požáru a dokonce se uvažovalo o jeho zboření. Palác však nakonec nalezl uplatnění jako sídlo sbírky moderního a současného umění Národní galerie. Po rekonstrukci se veřejnosti otevřel přesně před 25 lety, tedy 13. prosince 1995.

Poslední tramvaj, která svezla cestující přes Václavské náměstí od sochy svatého Václava směrem k Můstku, byla souprava linky 29 v pět hodin ráno 13. prosince 1980. Pak projel tratí už jen sněžný pluh a tramvajový provoz na někdejším Koňském trhu se stal již minulostí. Pět let poté pak ještě křižoval Václavské náměstí tramvaje, které jely od Národní třídy do ulice Na Příkopě. Dodnes funguje krátký úsek, který protíná náměstí a spojuje Jindřišskou a Vodičkovu ulici.

Po roce a půl trvající rekonstrukci se 16. prosince otevře pro návštěvníky Španělská synagoga v Praze. Opravy, které přišly na několik desítek milionů korun, rozšířily výstavní prostor na více než 600 metrů čtverečních a umožnily bezbariérový přístup do tří pater synagogy. Nová expozice mapuje posledních 200 let dějin Židů v českých zemích. Synagoga se bude nadále využívat k pořádání večerních pořadů, zejména koncertů klasické hudby. V tiskové zprávě to včera uvedl mluvčí Židovského muzea v Praze Tomáš Tetiva.

Před sto lety, 9. prosince 1920, se odehrál „boj o Lidový dům“ v Praze. Lidový dům, kde sídlí vedení sociální demokracie (nyní ČSSD) od roku 1907, tehdy obsadila levá frakce strany, pozdější KSČ. Soudní spor ale rozhodl ve prospěch původního vlastníka.

John Lennon se narodil 9. října 1940 v Liverpoolu a proslavil se jako zakladatel a kytarista hudební skupiny The Beatles. V pondělí 8. prosince 1980 byl postřelen před svým newyorským domem fanouškem Markem Davidem Chapmanem, když se vracel z večerního nahrávání. I přes rychlý převoz do nemocnice Lennon svým zraněním podlehl. Jeho vražda měla celosvětový ohlas. Johnu Lennonovi byl věnován například památník Strawberry Fields ve Spojených státech amerických z roku 1985 nebo Imagine Peace Tower na Islandu z roku 2007. V tehdejším Československu se na Malé Straně u Maltézské zahrady objevil jeho symbolický hrob, kam lidé nosili květiny a svíčky. Zeď začala být všeobecně nazývána jako Lennonova zeď. Na začátku prosince letošního roku vydalo Muzeum paměti XX. století k tomuto výročí knihu s názvem Lennonova zeď v Praze.

Fotbalisté Slavie v dnešním ligovém derby porazili pražskou Spartu 3:0. V souboji o čelo tabulky vršovičtí potvrdili svou aktuální formu z Evropy a ligu vedou o pět bodů právě před druhou Spartou. Hned dva góly Slavie vstřelil Abdallah Sima, další přidal Lingr. Sparťan Juliš ve 29. minutě neproměnil penaltu.

Josef Hořejší se narodil 5. prosince 1910 v Chlumíně do chudé rolnické rodiny. Později se stal velmi uznávaným mistrem v továrně na kočárky Liberta. V roce 1942 byl zatčen a 14 měsíců vězněn na Pankráci. O sedm let později byl znovu zatčen, obviněn z velezrady a 7. ledna 1950 jako oběť komunistického teroru v pražské Ruzyni popraven.

Skleněnou číšku z 19. století zabavenou nacisty předalo příbuzné původních majitelů Uměleckoprůmyslové muzeum (UPM). Původního majitele číšky, Richarda Krause, který zahynul v roce 1944 v Osvětimi, identifikovalo Centrum pro dokumentaci majetkových převodů kulturních statků obětí druhé světové války. Muzeum v úterý číšku předalo Ditě Krausové z Tel Avivu.

Ve věku 92 let zemřela někdejší televizní a rozhlasová hlasatelka Kamila Moučková. Uvedla to včera na svém webu Česká televize (ČT). Moučková byla tváří protiokupačního vysílání v srpnu 1968, kdy statečně informovala až do vypnutí vysílačů o invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa, i když na ni mířily samopaly sovětských vojáků. Za normalizace pak Moučková čelila perzekucím, myla podlahy nebo obsluhovala v divadelním klubu. Jedna z prvních signatářek Charty 77 se na obrazovku vrátila po listopadu 1989.