„Boj o Lidový dům“ se odehrál v Praze přesně před sto lety. V domě sídlí sociální demokracie již od roku 1907

Barokní palác v Hybernské ulici

Lidový dům je rozsáhlý raně barokní palác v Hybernské ulici, který svým zadním traktem zasahuje až do ulice V Celnici. Areál Lidového domu je tvořený celkem pěti budovami. V roce 1907 dům od Vídeňské pojišťovací společnosti koupilo Tiskové a stavební družstvo dělnické, které bylo účelovým zařízením sociálnědemokratické strany. Náklady uhradily odbory, list Právo lidu a především členové a příznivci strany.

Další významná změna vlastnických vztahů se stala v březnu 1939 na ustavující valné hromadě akciové společnosti Cíl, která byla účelově založená, protože v té době strany nemohly vlastnit nemovitosti. Všechny akcie společnosti patřily ČSSD a i ve stanovách společnosti stálo, že její majetek patří straně.

Chaos ve vlastnických právech po únoru 1948

Definitivní chaos ve vlastnických právech k Lidovému domu nastal po únoru 1948 a sloučení sociálních demokratů s komunisty, kteří začali Lidový dům spravovat. Znárodnění se týkalo pouze částí areálu - konkrétně tiskárny a restaurace - nikoli však samotné nemovitosti. Společnost Cíl jako vlastníka Lidového domu vedl registr nemovitostí ještě v roce 1967. K následné změně v evidenci stačilo KSČ „čestné“ prohlášení, že Lidový dům je v jejím vlastnictví od roku 1921, přestože prvorepublikové strany nemovitosti vlastnit nemohly.

Sociální demokraté dům převzali po roce 1989

Dům převzali sociální demokraté po listopadu 1989 od tehdejší Komunistické strany Československa. V roce 1993 se ministerstvo financí dožadovalo určení skutečného vlastníka areálu Lidového domu. Podle ministerstva byla akciová společnost Cíl, vlastník Lidového domu, znárodněna. Spor o vlastnictví Lidového domu začal v roce 1994. Soud tehdy určil, že Lidový dům nepatří státu, nerozhodl však, kdo vlastní společnost Cíl a tím i sporné nemovitosti. Cíl sice nebyl zrušen, od roku 1948 však existoval pouze na papíře.

Obecné soudy odmítaly do obchodního rejstříku zapsat nové představitele společnosti Cíl, které zvolila ČSSD v polovině 90. let. Až Ústavní soud v lednu 2000 přiznal ČSSD právo na vlastnictví Lidového domu s tím, že nynější sociální demokracie je jediným akcionářem společnosti Cíl, která budovu vlastní. ÚS se ztotožnil s názorem zástupců ČSSD, že poválečná sociální demokracie nezanikla sloučením s KSČ v roce 1948, ale její činnost kontinuálně pokračovala v zahraničí, kam odešla část vedení strany.

Další spory

Krátce po získání Lidového domu musela ČSSD začít řešit další spor, a to o odměnu za právní služby při získání Lidového domu. Smlouvu o zastupování ČSSD uzavřel v roce 1997 tehdejší předseda strany Miloš Zeman se Zdeňkem Altnerem, později s Altnerem spolupracovali právníci Zdeněk Hájek a Václav Halbich.

Po letech sporů Pražský městský soud v březnu 2016 rozhodl, že ČSSD musí zaplatit Altnerovi přes 18,5 milionu korun a také pokutu za 16 let, celkem 337 milionů korun. ČSSD částku odmítla zaplatit a situací se dále zaobírají soudy. Altner v listopadu 2016 zemřel. ČSSD loni v červnu uspěla s dovoláním u Nejvyššího soudu a spor s Altnerovými dědici se tak vrátil prakticky na začátek.

Letos v červenci rozhodl Nejvyšší soud, že právník Václav Halbich dostane 16,8 milionu korun za práci, kterou odvedl pro ČSSD ve sporu o Lidový dům.