Národní technické muzeum (NTM), které je nyní kvůli protipandemickým opatřením uzavřené, je možné díky nové moderní virtuální prohlídce navštívit na dálku. Zájemci si mohou prohlédnout Dopravní halu NTM s cennými skvosty české dopravní historie a expozici Hornictví s unikátní maketou Rudného a uhelného dolu. Všemi expozicemi muzea provede ve filmu Dům zasvěcený snům David Vávra, úspěšnou výstavou Fenomén Jawa aneb Jawa, jak ji neznáte díky mobilní aplikaci přiblíží její autor Arnošt Nezmeškal.

Před novou budovou Národního muzea byla dnes odhalena bronzová plastika Plamen na Palachově pylonu. Třicetimetrový ocelový sloup jako podstavec pro sochu stojí před budovou bývalého Federálního shromáždění v Praze, kde dnes část muzea sídlí, již čtyři desítky let. O objektu v těsné blízkosti pražské magistrály přitom donedávna jen málokdo věděl.

Na Národní třídu v Praze dorazil dnes ráno krátce před osmou hodinou premiér Andrej Babiš (ANO) v doprovodu ministryně financí Aleny Schillerové (ANO). Pod pamětní desku na průčelí Kaňkova paláce položili u příležitosti 31. výročí listopadových událostí roku 1989 květiny a zapálili svíčky. Premiér vyzdvihl význam svobody. Babišova přítomnost tentokrát nevyvolala velké protesty jako loni, kdy na něj lidé pískali. Letošní oslavy jsou kvůli koronaviru jiné než v předchozích letech, přesunuly se do on-line prostoru.

Učitel národů Jan Amos Komenský je ve světě znám jako výjimečný pedagog, reformátor evropského školství, filozof a teolog. Jeho dílo vyrůstalo z tradic husitství a Jednoty bratrské. V pedagogické praxi i teorii shrnul demokratické a humanistické myšlenky své doby, řešil všeobecné i některé speciální pedagogické a didaktické otázky a stal se zakladatelem moderní pedagogiky. Jeho dílo zahrnuje více než 200 prací. Po porážce českého povstání v bitvě na Bílé hoře se skrýval na panstvích svých šlechtických příznivců a v roce 1628 odešel natrvalo do exilu. Dlouhé roky žil v polském Lešně, po jeho požáru se uchýlil do Amsterodamu, kde před 350 roky, 15. listopadu 1670, zemřel. Památku Jana Amose Komenského dnes připomnělo čtyřiadvacetihodinové on-line čtení jeho díla i osobní korespondence.

Jedenáctého listopadu, kdy slaví svátek Martin, se již tradičně pije svatomartinské víno, jí svatomartinská husa a očekává se první sníh. Jak to ale ve skutečnosti bylo se svatým Martinem? A proč by právě on měl přijet na bílém koni?

Česko si dnes připomene Den válečných veteránů. Oproti minulosti jsou kvůli epidemii omezeny vzpomínkové společenské akce. Lidé si ale mohou tradičně připomenout odvahu a hrdinství válečných veteránů připnutím symbolického červeného vlčího máku na svůj oděv.

Asi dvouhodinová bitva na bělohorské pláni nedaleko od Prahy měla přesně před čtyřmi sty lety poměrně malé ztráty, zato velké následky. Dlouhá léta se tato porážka českých nekatolických stavů od katolických armád vykládala jako symbol následného třistaletého útlaku a germanizace vedené panovnickým rodem Habsburků spojený s rozsáhlými majetkovými přesuny i početnou emigrací protestantů z českých zemí. Podle současných historiků měla klady i doba pobělohorská, která není hodnocena zdaleka tak vyhroceně. Bitvou 8. listopadu 1620 bylo potlačeno stavovské povstání, následovaly postihy účastníků včetně popravy 27 hlavních představitelů vzpoury na Staroměstském náměstí v roce 1621.

Bitva pod Vyšehradem, ve které Pražané a jejich spojenci z dalších husitských obcí porazili vojsko krále Zikmunda Lucemburského, je jednou ze zásadních události první fáze husitských válek. V důsledku bitvy, která se odehrála 1. listopadu 1420, se část české šlechty, doposud podporující Zikmunda, přidala na stranu husitů či zaujala neutrální postoj.

Nápis na náhrobní památce vypovídá o zemřelých i o tom, za jakých okolností památka vznikala. Velmi pozoruhodné náhrobní památky lze najít například v Lapidáriu Národního muzea, uvedl Jiří Roháček z Ústavu dějin umění Akademie věd ČR. Roháček je odborník na epigrafiku, kterou se zabývá právě v souvislosti s tzv. sepulkrálními, tedy náhrobními, památkami.

Česko si dnes připomnělo vznik samostatného československého státu. Kvůli složité epidemické situaci spojené s koronavirem se však letošní oslavy nesly spíše v komornějším duchu. Většina tradičních akcí byla zrušena a připomínky byly spíš symbolické. Na Pražském hradě se za přísných hygienických opatření uskutečnilo slavnostní střídání Hradní stráže. Představitelé státu si dnešní den připomněli položením věnců na Vítkově. Prezident Miloš Zeman večer zveřejní seznam osobností, kterým se letos rozhodl udělit státní vyznamenání. Následně vystoupí s televizním projevem.