Učitel národů Jan Amos Komenský zemřel v Amsterdamu přesně před 350 lety
Učitel národů Jan Amos Komenský je ve světě znám jako výjimečný pedagog, reformátor evropského školství, filozof a teolog. Jeho dílo vyrůstalo z tradic husitství a Jednoty bratrské. V pedagogické praxi i teorii shrnul demokratické a humanistické myšlenky své doby, řešil všeobecné i některé speciální pedagogické a didaktické otázky a stal se zakladatelem moderní pedagogiky. Jeho dílo zahrnuje více než 200 prací. Po porážce českého povstání v bitvě na Bílé hoře se skrýval na panstvích svých šlechtických příznivců a v roce 1628 odešel natrvalo do exilu. Dlouhé roky žil v polském Lešně, po jeho požáru se uchýlil do Amsterodamu, kde před 350 roky, 15. listopadu 1670, zemřel. Památku Jana Amose Komenského dnes připomnělo čtyřiadvacetihodinové on-line čtení jeho díla i osobní korespondence.
Jeho dílo předběhlo dobu
Po Komenském zůstalo dodnes živé filozofické a zejména pedagogické dílo, které výrazně předběhlo dobu. Komenský mimo jiné prosazoval přirozenou výchovu a vyučování v mateřském jazyce, žáci také podle jeho názoru měli v látce postupovat od lehčího ke složitějšímu. Komenský, který byl také biskupem Jednoty bratrské, se přitom ve svém životě musel vyrovnat nejen s náboženskou nesnášenlivostí, ale i osobními tragédiemi.
V roce 1622 mu například na mor zemřela první manželka a dva synové, mnohem hůře ovšem nesl o tři dekády později ztrátu majetku a hlavně rukopisů při požáru Lešna. V té době, 12 let po uzavření Vestfálského míru, bylo jasné, že do vlasti se Komenský už nejspíše nikdy nevrátí. S rodnou zemí se symbolicky rozloučil spisem Kšaft umírající matky Jednoty bratrské, dodnes známé jsou i jeho díla Labyrint světa a ráj srdce nebo Orbis Pictus, v němž uplatnil známou zásadu Škola hrou.
Komenský se narodil do rodiny člena Jednoty bratrské v Uherském Brodě či jeho blízkém okolí 28. března 1592. A přesvědčení zděděné po rodičích sehrálo v životě budoucího reformátora evropského školství výraznou roli. Zejména po vypuknutí třicetileté války, když Komenský hledal klid před násilně šířeným katolictvím. Na univerzitě v Heidelbergu strávil jeden semestr, poté se v roce 1614 vrátil přes Prahu do Přerova, jako rektor latinské školy.
V roce 1616 byl v Žeravicích vysvěcen na kazatele a následně odešel do Fulneku, kde působil jako rektor tamější školy a jako kazatel Jednoty bratrské.
Čtecí maraton Komenského díla
Čtení začalo v Praze a každých 15 minut pak štafetu převezmou další čtenáři. Maratonu se zúčastní například lidé z Německa, Polska, Nizozemska, Maďarska, Velké Británie, Spojených států, ale i Japonska, Kolumbie a Ruska. Podle Akademie věd, která akci pořádá, jde většinou o zástupce akademické sféry a muzeí, nechybí ale ani učitelé a studenti. V rámci Česka se pak bude číst třeba z Brna, Olomouce, Ostravy, Pardubic, Přerova, či Uherského Brodu. Právě v posledním jmenovaném městě, nebo v jeho blízkém okolí, se Komenský 28. března 1592 narodil.
„Na úvod jsme vybrali úryvek z Panegersie neboli Všeobecného probuzení, v němž se Komenský obrací na občany celého světa,“ uvedl spoluorganizátor komeniolog Vladimír Urbánek z Filosofického ústavu Akademie věd ČR. Citovalo se ze známých filozofických a didaktických děl jako jsou Labyrint světa a ráj srdce, Didactica Magna, Informatorium školy mateřské, z učebnice Orbis sensualium pictus nebo z všenápravných děl Via Lucis a Obecná porada o nápravě věcí lidských. Z jazyků pak vedle češtiny, němčiny, latiny či angličtiny zazní například i esperanto či kašubština. Čtení v neděli v noci skončí opět v Praze.
