Český ráj a Harrachov se nachází v severních Čechách, přičemž nabízí spoustu zajímavostí, pro které stojí tyto lokality navštívit. Ať už vás zajímá historie, krásná příroda či jiné skvosty, zde si přijdete na své. Stačí jen vyrazit na cestu.

Více než sedmdesát let ležel v trezoru kapucínského řádu tajný recept na výrobu léčivého balzámu, který z československých pultů zmizel v padesátých letech minulého století. Nyní se známý bylinný výtažek původem z 16. století díky úsilí bratří znovu vrátil na trh.

Stovky lidí včera dorazily na Vypich v Praze 6, aby si zde připomněly bitvu na Bílé hoře z roku 1620. Návštěvníci si mohli od včerejšího poledne poslechnout hudební představení a podívat se na výcvik pěchoty a jízdy. Samotná rekonstrukce bitvy následovala v 15 hodin a zúčastnilo se jí asi tisíc zbrojnošů. Ti na místo dojeli nejen z Česka, ale také z dalších evropských zemí. Ve stejném čase budou bojovat i dnes. Uvedl za organizátory Tomáš Cholinský.

Jako každý týden, i tentokrát si pro vás Drbna přichystala tip na výlet po Praze a okolí. Dnes se podíváme do Krtně, zaniklé vsi na okraji Prahy. Výlet navíc můžete spojit s návštěvou osady Chaby, která vás možná překvapí svou atmosférou.

Vedou vaše procházky pořád do toho stejného lesa, který máte za domem? Zkuste si odpoledne nebo víkend trochu zpestřit tipem na výlet, který pro vás každý pátek Drbna chystá. Tento týden se podíváme do Valdštejnské zahrady.

Řada českých památek vzala v minulých letech za své kvůli budovatelskému nadšení. Část jich nenávratně zmizela, ale některé měly to štěstí, že dále existují na jiném místě. Nejznámějším případem je zřejmě přesun kostela v Mostě v roce 1975, jenž musel ustoupit těžbě uhlí. Prvním takto přemístěným objektem v Česku však byla záchrana kaple svaté Máří Magdalény v Praze, která začala 2. února 1956.

Učitel národů Jan Amos Komenský je ve světě znám jako výjimečný pedagog, reformátor evropského školství, filozof a teolog. Jeho dílo vyrůstalo z tradic husitství a Jednoty bratrské. V pedagogické praxi i teorii shrnul demokratické a humanistické myšlenky své doby, řešil všeobecné i některé speciální pedagogické a didaktické otázky a stal se zakladatelem moderní pedagogiky. Jeho dílo zahrnuje více než 200 prací. Po porážce českého povstání v bitvě na Bílé hoře se skrýval na panstvích svých šlechtických příznivců a v roce 1628 odešel natrvalo do exilu. Dlouhé roky žil v polském Lešně, po jeho požáru se uchýlil do Amsterodamu, kde před 350 roky, 15. listopadu 1670, zemřel. Památku Jana Amose Komenského dnes připomnělo čtyřiadvacetihodinové on-line čtení jeho díla i osobní korespondence.

Asi dvouhodinová bitva na bělohorské pláni nedaleko od Prahy měla přesně před čtyřmi sty lety poměrně malé ztráty, zato velké následky. Dlouhá léta se tato porážka českých nekatolických stavů od katolických armád vykládala jako symbol následného třistaletého útlaku a germanizace vedené panovnickým rodem Habsburků spojený s rozsáhlými majetkovými přesuny i početnou emigrací protestantů z českých zemí. Podle současných historiků měla klady i doba pobělohorská, která není hodnocena zdaleka tak vyhroceně. Bitvou 8. listopadu 1620 bylo potlačeno stavovské povstání, následovaly postihy účastníků včetně popravy 27 hlavních představitelů vzpoury na Staroměstském náměstí v roce 1621.

Unikátní streetová výstava s názvem Bílá hora 1620 – Osudový mezník našich dějin – byla zahájena na Staroměstském náměstí. Až do 19. listopadu najdou návštěvníci na výstavních panelech přehled historických událostí a souvislostí spojených právě s touto významnou bitvou. Výstava byla zároveň spuštěna i v online podobě. Partnerem je společně s hlavním městem také Univerzita Karlova.

V sobotu po dvanácté hodině pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka požehnal na Staroměstském náměstí mariánský sloup. Památník, který byl před sto dva lety svržen, se v podobě repliky vrátil na své původní místo. Ceremonie se neobešla bez odpůrců, kteří s cedulemi protestovali pod Staroměstskou radnicí.