Skartování, výzdoba tříd a nekonečné papírování. Učitelky popsaly, jak vypadá přípravný týden ve školách

Mají vaše dlouhé prázdniny nějaké významné výhody a nevýhody?

Kateřina: Nejdřív by stálo za to zmínit, že my učitelé nemáme prázdniny jako takové, čerpáme dovolenou, jako ostatní. To je taková miskoncepce ohledně práce učitele. Všichni si myslí, že máme prostě prázdniny, my si přitom celý rok střádáme dovolenou právě na léto.

Ivana: Učitelské prázdniny se zdají být velkou výhodou, ale pravda je, že jsou velmi potřeba. Obzvlášť na konci roku se děti už těší na léto a práce učitele je v květnu a červnu výrazně náročnější. Pro mě je velkou nevýhodou ztráta režimu.

Obě dvě vás letos čeká poprvě práce třídní učitelky. Dá se na to nějak připravit?

Kateřina: Já se na to těším a zároveň se děsím. Děti, které budu učit neznám, protož jsem u nich na prvním stupni nikdy ani nesuplovala, ale snad to bude fajn.

Ivana: Nejvíce času momentálně právě trávím vyslýcháním starších kolegů. Ještěže máme skvělý kolektiv a rádi mi poradí. Je totiž potřeba nachystat všechny možné souhlasy, dotazníky a informace pro rodiče, na nic nesmím zapomenout. Je to spousta papírování a nových povinností, které se učím víceméně za pochodu.

Na co se obecně nejvíc těšíte nebo netěšíte?

Ivana: Mě v září čekají státnice, takže se těším hlavně až je budu mít za sebou. Co se práce týče, tak se asi nejvíc těším na celý ten školní chaos. Když je kolem tolik dětí vzniká velké množství úsměvných situací. To mě moc baví. A co se týče toho třídnictví tak se asi vysloveně na nové povinnosti a zodpovědnost netěším, ale zato jsem dost zvědavá.

Kateřina: Těším se na hodiny. Mám spoustu nápadů na aktivity, které bych letos chtěla s žáky vyzkoušet a trochu jim tak ty své předměty (přírodopis a chemie) zpříjemnit. A na co se netěším je bolest hlavy z dětského křiku. Na to jsem si docela odvykla a první školní den bude taková studená sprcha.

Ivana: A taky se těším až se ochladí! Teď v přípravném týdnu je ve škole hrozné dusno.

Jak tedy probíhá váš přípravný týden? Co všechno se ve škole děje před tím, než se zaplní žáky?

Kateřina: My jsme letos začali školením mimo Prahu, v areálu nedaleko Rakovníka, kde jsme měli připravený program zaměřený na řečové vady u dětí, osobní rozvoj a komunikaci s rodiči. Také jsme se věnovali upravenému školnímu řádu. Ve volném čase jsme se pak věnovali teambuildingu. Ve škole je to pak výzdoba tříd a chodeb, ale hlavně předmětové komise, metodická sdružení, porady, školení BOZP a velká spousta papírování. To se týká hlavně třídních učitelů, letos poprvé tedy i mě. Další povinnosti třídní jsou výzdoba třídy, vyvěšení třídního řádu, pravidel a tak dál. Jsou to nenáročné úkony, ale zaberou spoustu času.

Ivana: I my trávíme většinu času poradami a metodickými sdruženími. Další složkou je organizace materiálů, třeba třídění dokumentů, které se budou skartovat, jako jsou písemky z minulého roku a podobně. Musíme si i předem prostudovat informace o žácích s podpůrnými opatřeními, které nám poskytuje výchovná poradkyně, abychom věděli, který žák má jaký problém. Na základě toho pak můžem s žáky pracovat podle jejich potřeb.

Máte pro své žáky na začátek roku připraveného něco speciálního?

Kateřina: Pro svou novou třídu mám nachystané poznávací aktivity. Část dětí sice přichází z prvního stupně, ale ostatní budou noví a ráda bych je poznala. Taky mám nějaké opakování na látku z loňska, to asi nesklidí velký úspěch.

Ivana: Já pro své žáky nic moc speciálního nemám. Snažím se je na začátku držet trochu zkrátka, abych později měla kam povolovat. Ale na chemii možná něco zapálíme.

Máte nějaký vzkaz rodičům? Nebo lidem, kteří ve školství nepracují?

Kateřina: I když často tvrdíme opak, my učitelé se na jejich děti těšíme. Já osobně jsem na druhém stupni nadšená, protože si se spoustou dětí můžu pokecat i o věcech mimo můj předmět. Ale jsou tam i děti, se kterými dokážeme vést dlouhé konverzace na nějaké přírodopisné nebo chemické téma. A že učitelé jsou taky lidi. Máme vlastní životy ač si to někdy děti i rodiče neuvědomují. A za sebe bych dodala, že tu práci dělám proto, že je to takový můj způsob, jak napravit svět, ve kterém žijeme. Já už se fakt nemůžu dočkat.