Andrea Šírová svým zaměstnáním splnila přání mnoha žen v Praze. Je totiž „hodinovou manželkou“ a svoje služby nabízí právě těm z nich, kterým je někdy mužská přítomnost nepříjemná. Přivrtá poličky, vymění odpad, připevní umyvadlo, zkrátka zastoupí klasického řemeslníka. Umí technicky přemýšlet, rozumí si s rozbruskami a přímočarkami a zbožňuje hobby markety.
Jak vás napadlo pracovat jako profesionální kutilka?
Začala jsem s tím na podzim minulého roku. Trošku už jsem se nabažila působení v gastronomii, kde jsem pracovala s partnerem. Řekla jsem si, že potřebuju něco vlastního. Ale co já vlastně umím? Něco přivrtat, vyměnit. Nápad mi vnukly kamarádky, které říkaly, co by za tebe daly moje známé. Kolikrát si pozvaly řemeslníka, který měl nemístné řeči. Tak jsem to zkusila.
A měla jste úspěch? Jsou ženy za vaše služby vděčné?
Rozhodně. Jedna slečna měla palubovky na stropě a na nich starý lak. Na jejich obroušení si pozvala řemeslníka. Ten udělal pětinu a už nepřišel, když mu dala najevo, že je zadaná. Tak paní oslovila mě. Já si ze stejného obchodu, kde pracoval, půjčila brusku, chodila jsem po štaflích, ruce jsem měla vytahané jako pavián, ale stálo to za to. Pozvala si mě potom ještě na pokládání koberce a olištování. Dále se mi ozvala slečna, jestli by mi nevadilo, že by mou nabídku přeložila do angličtiny a dala ji skupiny matek cizinek v Praze. Ty jsou tu často bez mužů a mají problém sehnat řemeslníka, který by jim rozuměl. Tak teď se učím všechny oborové výrazy v angličtině.
Co když si vaši práci poptávají muži?
K cizím mužům nechodím. Jen když je to na doporučení. Když vím, ke komu jdu.
Kde jste se to všechno naučila?
Doma jsme po rozvodu vyrůstaly tři ženské bez táty a dělala jsem vše včetně hrubé manuální práce. Sekání dříví, skládání uhlí nebo montování nábytku při stěhování. To mě bavilo. Táta je stavební podnikatel a mamka je taky velmi zručná. Když jsem byla menší, rozšroubovávala jsem věci a dívala se, jak fungují. Když se rozbil fén, rozdělala jsem ho, něco vyndala, zase ho složila. Pár součástek mi zbylo venku, ale fén zase běžel.
Ale co úkoly, se kterými se setkáte poprvé?
Učím se za pochodu. Teď jsem třeba poprvé přimontovala umyvadlo. Další paní se ptala, jestli bych dokázala udělat plůtek kolem pozemku. Není problém. Všechno beru jako výzvu. Zamyslím se, jestli bych to zvládla a řeknu si jo, to půjde. A když to nevím, najdu si to na Youtube. Nesmím se toho bát. S partnerem provozujeme pojízdné kavárny. U nich jsem si zase vyzkoušela něco z instalatéřiny a něco z elektriky. Zapojit baterii, vyměnit odpad, vyměnit zásuvku.
Jak jste si nastavila ceny?
Dívala jsem se, kolik si říkají hodinoví manželé, pět set korun na hodinu. Chtěla jsem si o to říct taky. Ale uvědomila jsem si, že většinou mi budou volat matky samoživitelky, ty nemají hodně peněz. Když budou někoho hledat, tak toho nejlevnějšího. Napsala jsem si tedy třistapadesát korun na hodinu a další tři sta za každou započatou. A k tomu doprava.
Pátek, 11. června 2021, 09:00
Jan Wemblout je známý jako Letenský manžel. Honza umí vrtat, umí řezat, umí s elektřinou, montuje Ikeu a u toho všeho přemýšlí, stojí na facebookové stránce Letenský manžel. Předtím, než se z Honzy stal spolehlivý a uznávaný řemeslník, byl jeho...
Jaké práce provádíte nejčastěji?
Nejčastěji je to vrtání do zdi, přidělání polic, skříněk. Je překvapivé, že lidi vrtačky doma nemají. A vlastně nářadí celkově.
Máte i stálé zákaznice?
K jedné paní chodím pravidelně. Chtěla třeba bílou popisovatelnou a magnetickou barvu na stěnu, tak jsem to celé musela vymyslet a sehnat. Je potřeba asi šest různých nátěrů, které musí schnout. Získala jsem si u ní takovou důvěru, že mi půjčí klíče a já tam půjdu, až bude na dovolené.
Vychováváte malou dceru. Jak to jde s takovou prací dohromady?
Dcera jezdí se mnou, když je potřeba. A když ji mám s sebou, tak mamky jsou většinou nadšené, ona je totiž docela komunikativní. Vyndává šroubky, podává mi věci. Má i svou malou vrtačku na baterky.
Kutíte i doma?
Samozřejmě. Sestavila jsem skříně, dodělala zástěnu u sprchového koutu. A naposledy jsem dělala vestavbu do naší dodávky na dovolenou. Partner to nadhodil a za dva dny auto otevřel a bylo hotovo. Zabudovaná postel, lednice, linka, dřez, napojení na čerpadlo, poličky, lampičky, seřízla jsem matraci, vyměnila střešní okýnko. A dceři jsem teď vyrobila učící věž k lince, protože chce pořád pomáhat. Byla jsem v hobby marketu, nesehnala jsem, co jsem chtěla. A přece neodjedu s prázdnou. Čtvrt hodiny jsem přemýšlela, jak by to mohlo fungovat a hotovo bylo za hodinu.
Takže hobby markety pro vás nejsou trápení jako pro některé?
To je ráj. Peklo je nákup oblečení. Nejradši mám vybírání spojovacích součástek, protože pořád řeším odpady. Napojení barelů na čerpadlo, aby nám fungovala voda v kavárnách. Hadičky, redukce, koncovky.
Setkala jste se někdy s názorem, že to žena nikdy nemůže udělat tak dobře jako muž?
Ne. Naopak. Spíš si dělají legraci z partnera: „už víme, kdo u vás nosí kalhoty“. To ale vůbec není pravda. Je velmi schopný, já ho to ale nenechám dělat, protože já z toho mám větší požitek. A budu radši, když se bude starat o dceru a já si budu něco šroubovat.
Když u lidí doma vidíte něco vyloženě špatně udělaného, řeknete jim to?
To se mi stalo teď u kamaráda. Chtěla jsem si natočit vodu a baterie mi skoro zůstala v ruce. Tak jsem vlezla pod dřez, přišroubovala to a bylo hotovo.
Jakou máte vysněnou zakázku?
Teď potřebuje pán přidělat kuchyňskou linku a patrovou postel. Sice jsem to nikdy nedělala, ale strašně se těším. Poradím se s přáteli, kteří jsou na to neskutečně šikovní, a pustím se do toho. Musím si sehnat kotvící materiál, tak se těším, až zas pojedu nakupovat.
Je to docela riskantní zaměstnání, už jste se někdy zranila?
Drobná zranění mám každou chvilku, ale nic vážného. Řízla jsem se jenom jednou, flexou do prstu docela tlustým kotoučem. Takže už mám vybráno a teď řežu hlava nehlava.
Foto
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
