Každý, kdo někdy prošel centrem metropole, si nemohl nevšimnout restauračních předzahrádek, které mnohdy vypadají jako samostatné budovy. Už od příští sezony by to však mělo být jinak. Náměstek primátora Adam Scheinherr (Praha Sobě) totiž představil Manuál pro kultivovanou Prahu/Restaurační zahrádky, jak mají předzahrádky v historickém centru vypadat.
„Restaurační zahrádky jsou vítaným oživením veřejného prostoru. Je příjemné sedět na čerstvém vzduchu, popíjet kávu a pozorovat ruch okolního města. Zároveň se nesmí zapomínat na to, že ulice a náměstí jsou především místem pro pohyb a setkávání lidí. Proto je potřeba hledat rovnováhu,“ říká Adam Scheinherr.
Již v minulém roce vydala Praha Manuál pro kultivovanou Prahu. Ten shrnuje a ilustruje pravidla pro reklamní označování obchodů a dalších provozoven v centru metropole. Právě tento manuál byl reakcí na množství vizuálního smogu, se kterým se historické jádro potýká. Manuál byl také přeložen do vietnamštiny, angličtiny a ruštiny.
V minulých dnech byl Manuál rozšířen o velké téma, a tím jsou restaurační předzahrádky. V památkové rezervaci, která je zapsaná na seznam UNESCO, se jich nachází několik set. A právě tyto předzahrádky se v minulých letech proměnily na něco jako samostatné domky a nepůsobily tak v historickém centru Prahy důstojně. Manuál tak stanovuje závazná pravidla, jak by tyto předzahrádky měly vypadat. A právě tato pravidla budou pevnou součástí i nájemních smluv.
Manuál je rozdělen na šest částí. První z nich se zabývá umístěním předzahrádek. Pokud se daná předzahrádka nachází na chodníku, musí být zachován volný průchod bez překážek, a to v šířce mninimálně 180 centimetrů. Zahrádky by se také neměly umisťovat do míst s vyšší koncentrací pohybu. Dále by předzahrádka neměla utvářet vizuální překážku ve významných průhledech a nesmí bránit vstupu do objektu či ho nevhodně zakrývat. U zahrádek, které jsou umístěny při fasádě, nesmí být překročena hrana domu.
„Zjišťovali jsme, jaká pravidla platí v zahraničních metropolích srovnatelných s Prahou historií a významem. Na základě toho jsme třeba rozšířili minimální průchozí šířku, která musí na chodníku zůstat zachovaná – skoro všude je to alespoň 2 metry či 1,8 metru, zatímco u nás zákon garantuje jen 1,5 metru. Proto jsme ji také rozšířili na 1,8 metru,“ vysvětluje Kristýna Drápalová, autorka Manuálu pro kultivovanou Prahu.
Další část Manuálu se zabývá podestami, na kterých zahrádky nesmí být umístěny, pokud není splněna jedna z níže uvedených podmínek. Zahrádky smí mít podestu, pokud jsou umístěny na komunikaci s podélným sklonem více než pět procent.
Další výjimky pak tvoří zahrádky, které jsou umístěné ve vozovce (to neplatí pro pěší zóny). Manuál upozorňuje na fakt, že za rozdílnou výškovou úroveň nelze považovat běžné nerovnosti komunikace, jako jsou dlážděné povrchy či nerovný asfalt. Podesta by měla být ze dřeva, popřípadě je možná kombinace dřeva a kovu. Také boční strany podesty by měly být tvořeny stejným materiálem, jako je její podlaha. Schody či bezbariérový přístup na předzahrádku musí být součástí jejího půdorysu.
„Restaurační zahrádky mají veřejný prostor doplňovat a zhodnocovat, nikoli vytvářet překážky. Musí též být provedeny citlivě a s vkusem,“ pokračuje náměstek primátora Scheinherr a dodává: „Směřovat chceme k tomu, aby předzahrádky nebyly samostatné restaurace vymístěné do ulice či náměstí. Ideálem je kombinace slunečníků, stolků, židlí a minimum dalšího vybavení.“
Třetí část se zabývá ohrazením předzahrádek, kdy Manuál upozorňuje na fakt, že při umisťování záboru je nutné respektovat potřeby nevidomých a slabozrakých osob. Obvykle by se měla vymezit obě čela předzahrádky pevným ohraničením, které ve výši 10 až 25 centimetrů nad zemí vytvoří novou vodící linii. Ohrazení však nesmí mít podobu pevné kompaktní zábrany, jako je deska, sklo nebo velká nádoba na zeleň. Maximální výška ohrazení je 100 centimetrů.
Co se týče zastínění předzahrádek, tak to by mělo být ideálně tvořeno slunečníky v jednobarevném provedení. Restaurační zahrádka by neměla být zastíněna pevnou konstrukcí. Možné je využití také mobilní markýzy, která by měla být provedena jako jednoduchá subtilní konstrukce.
U mobilních markýz a slunečníků je poté nepřípustné vícebarevné provedení textilního potahu a použití výrazných reklamních prvků. Markýzy a slunečníky musí být v jednobarevném provedení a barva musí být v přírodních či pastelových odstínech. Nápisy a reklamní loga pak lze umístit pouze na volán.
Vybavení předzahrádky musí být provedeno z přírodních materiálů, a to nejlépe ze dřeva nebo z kovu. Nepřípustný je pak plastový nábytek a také typové pivní sety a piknikové stoly. Vhodné je umístění solitérních laviček a lavic z přírodních materiálů, nevhodné jsou prvky kotvené do fasády.
Na zahrádce by nemělo být umístěno žádné další vybavení, jako jsou výčepní a chladicí pulty, grily, pokladny, reproduktory, televizní obrazovky, koberce a podobně. Květníky s rostlinami mohou být umístěny pouze uvnitř plochy, která je vymezená v nájemní smlouvě. Na zahrádkách je také zakázáno umisťovat plakáty, plachty, tabule, tyče, pulty či jiné konstrukce.
Poslední bod Manuálu se týká předzahrádek, které jsou provozovány v zimě. Ty nesmí mít podobu samostatné vytápěné místnosti ve veřejném prostoru. Zahrádku tedy v zimě buď do výšky 140 centimetrů ohradit zástěnou z pevného transparentního materiálu, neboji lze pojmout jako soustavu stolků ke stání či krátkému sezení, a to bez dalšího ohrazení.
Město také letos schválilo Koncepci umístění restauračních zahrádek na Královské cestě a Hradebním korzu. Jedná se o dokument, který přesně říká, kde se na nejdůležitějších pěších tepnách zahrádky smí a nesmí nacházet. Díky dokumentu by se měl z velké části uvolnit prostor Malého náměstí i úzké místo, kde se lidé tísní před orlojem. Letos bude dokument rozšířen o prostor Václavského náměstí, kam by se po rekonstrukci měly zahrádky navrátit pouze do předem vybraných míst.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.