Když s uměním pomáhá umělá inteligence. Jak funguje Pragotron na nádraží v Praze?

Jak funguje systém vytváření vět? Celé jste to svěřili umělé inteligenci?
Není to přímo napojeno na umělou inteligenci, ta by tvořila někdy paskvily. Výrazně nám ale pomohla, protože těch vět jsou tisíce. Kombinují se ze slov, které jsme zadali do toho scénáře.

Zadali jsme velký slovník slov, situací, příkladů situací a taky podmínek, protože modulů písmen je čtyřicet a do nich se musí ta věta vejít, včetně diakritiky a mezer.

Umělá inteligence nám pomohla vytvořit ty variace, ale potom jsme je museli redakčně ještě probrat a upravit. Ta věc má být tady trvalá a dlouhodobá a uvažoval jsem o tom tak, že chci, aby byla stále živá a bylo by fajn, kdybychom přizvali další autory, literáty a kdyby ten slovník obohatili.

Zadaná slova a situace jsou tedy spojené s nádražím.
Ano, jsou to obrazy z prostředí nádraží, toho, co se tady děje. Začíná to časem, hodinami a některé věty jsou vázané nějaké části dne. Začínají ráno, třeba věta kolegové dva spící v kupé stojícího vlaku. Stejně tak zase na večer, kdy slunce už je naoranžovělé.

Počet písmen jste vybrali náhodně? Nebo jste si říkali, že to bude ideálně dlouhá věta?
Původně ten návrh, se kterým jsem vyhrál, byla deska tak, jak jsme ji znali, se sedmi řádky. Ale pak, protože z hlavního nádraží často jezdívám ze sedmého nástupiště do Ústí nad Labem, jsem si uvědomil, že je nutné, aby ta čitelnost byla i z prvního perónu. Tudíž jsme se rozhodli, že jedno písmeno musí mít 70 centimetrů a musí být velké.

A potom, když jsme si to vymodelovali do celého tohoto prostoru, tak jsme zjistili, že se mezi stromy vejde tolik a tolik znaků. Takže to místo si řeklo samo, jak to má vypadat. A nakonec jsem byl i rád. Ono to vlastně v rámci architektury toho pobytového schodiště spolu docela souvisí. Taková hranolka.

Budou všechny věty někde zapsány? Zaznamenáváte je?
Máme je zaznamenané. Možná bychom je mohli vydat, bude to celá kniha a stále se tvoří. Uvažujeme o webové stránce, aby ta věc dál žila. Chceme přizvat další autory a lidi, které by to mohlo zajímat.  Ale je potřeba říct, že to má svoje podmínky. Rozhodně nechceme, aby se z toho stalo místo reklamy nebo nějakého všedního sdělení.

Jeden buben s listy má 15 kilo

Jak byl sestrojen samotný Pragotron a jeho listový mechanismus? Kdo ho vyrobil?
Jsme velice hrdí, že jsme s kolegy ze studia tu věc celou vyrobili sami. Celou jsme si ji vymodelovali, celou vyfrézovali, celou svařili, celou naprogramovali. A to proto, že jednak rozpočet nedovoloval, abychom oslovili firmy z Ameriky nebo z Itálie. A pak jsme si řekli, že chceme, aby nám to rostlo pod vlastníma rukama, ale byla to velká škola. Ale nelitujeme, jsme rádi a víme o tom teď každý detail, který můžeme i opravit.

Takže jste nějaký stroj rozebrali a prozkoumali?
Neměli jsme žádný mechanismus v ruce. Všechno jsme si našli, příklady, plány z Pragotronu, jak to fungovalo, z toho jsme vycházeli. Ty moduly písmen ale mají 70 centimetrů a takový Pragotron neexistoval nikdy. A to už jako konstrukčně hraje roli v tom, že už ta věc musí vypadat trochu jinak, než původní Pragotron.

To znamená speciální úpravu?
On ten jeden buben už váží 15 kilo a najednou už tam nemůžou být nějaké malé motorky a strojky, ale musí tam být pořádné silné krokové motory a celé jiné ústrojí.

A každý model má tedy kolik listů?
Je dohromady 48 listů krát 44 znaků. Máme ještě záložních pět modulů, takže tudíž jsme někde tuším 50 krát 50, skoro na 2500 znaků.

Zjistili jsme, že Pragotron se dříve vytvářel sítotiskem. Mysleli, že s tomu vyhneme. A nakonec jsme zjistili, že je to stále ta nejrychlejší a nejlepší metoda stále. Takže kolegyně Adéla ručně vytvořila každý ten list písmene na sítu.

Pracovali i na Štědrý den

Jak dlouho práce trvaly?
Samotné práce to byl rok, ale soutěž byla vypsána Správou železnic už před třemi lety. Ale pak se dlouho nic nedělo. Ono se zjistilo, že ačkoliv Správa železnic tomu je nakloněna, tak samotný mechanismus, ten úřední, jim nedovoluje financovat nějaké městské dílo, takže na to nemají kolonku v rozpočtu. Aspoň tak mi to bylo vysvětleno. A tak se toho chopilo Umění pro město Galerie hlavní města Prahy.

A pak už to šlo rychleji?
My jsme to radši přestali počítat, ale rok práce to byl. Protože do teďka si pamatuju, že ještě minulé Vánoce jsem chodil i na Štědrý den. V jedenáct hodin jsem šel od toho a šel jsem frézovat hodinkové desky.