Čechům v loňském roce poznamenaném pandemií covidu klesly spotřební výdaje o 2,2 procenta. V průměru za rok každý utratil 149 810 korun proti 153 tisícům korunám v roce 2019. Výdaje se ale přeskupily, protože lidé měli menší možnost utrácet, více pobývali doma a nechodili za kulturou. Za zdraví jejich útraty vzrostly o téměř devět procent, za alkohol a tabák o sedm procent a za potraviny o pět procent. Naproti tomu útraty za vzdělávání zaznamenaly pětinový propad, za stravování a ubytování pokles o 17 procent a za rekreaci a kulturu o 12 procent. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu.
Za potraviny a nealkoholické nápoje loni průměrný Čech utratil 30 985 korun, zatímco v roce 2019 to bylo o 1500 korun méně. Vyšší útraty měli lidé i za alkohol a tabák, za které vydali téměř 5000 korun, v porovnání s rokem 2019 o 338 korun víc. Nejvýraznější procentuální nárůst je patrný u výdajů za zdraví, které stouply téměř o 400 korun na člověka a rok. Zvedly se hlavně útraty za léčiva a zdravotnické prostředky, což může souviset s nákupem roušek a dalších ochranných prostředků. O téměř devět procent méně lidé loni utratili za oblečení a boty, z předloňských 7163 korun výdaje loni klesly na 6550 korun.
Lidé loni po většinu roku nemohli chodit do restaurací, část roku mohli využívat pouze výdejní okénka nebo dovoz jídla domů. Stejně tak se nemohli ubytovávat v hotelech či penzionech. Ve statistice spotřebních výdajů se to projevilo 16procentním poklesem výdajů za stravování a 21procentním propadem za ubytování. Podobně dopadly i rekreace a kultura, kde byly loni výdaje o 12 procent nižší. Na jednoho občana připadly loni útraty za 8736, kdežto předloni to bylo o 1800 korun více.
Nejvýznamnějšími položkami v rodinných rozpočtech jsou dlouhodobě výdaje za bydlení a energie. Loni si prvenství upevnily nárůstem podílu na 24,2 procenta. Na druhém místě zůstaly potraviny a nealkoholické nápoje, které spolkly 20,7 procenta výdajů a podíl vzrostl proti roku 2019 o 1,5 bodu. Na třetí místo se dostaly výdaje za dopravu, které na čtvrté místo sesadily rekreaci a kulturu. Z pátého místa na šesté pak loni propadlo stravování a ubytování. Nejslabší položkou v rozpočtech domácností zůstalo vzdělávání, které ještě zmenšilo svůj podíl, a zdraví, které ho naopak zvýšilo.
Covidový rok se na útratách českých domácností podepsal rozdílně. Výdaje domácností bez dětí se téměř nezměnily a loni se držely kolem 171 tisíc korun na osobu a rok. Rodinám s dětmi výdaje klesly, zatímco domácnostem důchodců stouply.
Domácnosti důchodců, kterých je 1,348 milionu, loni utratily v průměru 149 204 korun na osobu, tedy o zhruba 2500 korun více než v roce 2019. O 1500 korun jim vzrostly výdaje za potraviny, o téměř 800 korun za zdraví a vyšší výdaje měly také třeba za elektřinu a plyn. Zhruba 800 korun ale ušetřily na dopravě, dalších 200 korun na oblečení a obuvi. Loni stát důchodcům poslal před Vánoci 5000 korun, ministerstvo práce to zdůvodňovalo i zvýšenými náklady a inflací.
Naopak průměrné rodině se dvěma dětmi loni výdaje klesly o téměř 7000 korun na člena. Za potraviny, nealko nápoje a alkohol sice utratily více, výrazně ale ušetřily na rekreaci a kultuře, ale také na stravování a ubytování. Za rekreaci a kulturu utratily na osobu o 2500 korun méně, za stravování a ubytování pak o 3160 korun méně.
Podle dostupných časových řad od roku 2000 se spotřební výdaje domácností do roku 2019 každoročně zvyšovaly, loni poprvé klesly. Vrátily se tak zhruba na úroveň roku 2018, kdy také činily přes 149 tisíc korun.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
