V úseku mezi zlíchovským a podolským nábřežím by měl v budoucnu překlenout Vltavu Dvorecký most a spojit tak Prahu 4 a Prahu 5. Nový most má také zlepšit propojení města, a to především pro MHD, chodce a cyklisty. Autoři vítězného návrhu jsou architekti ze studia ATELIER 6 a TUBES, pouliční osvětlení pak bude v dikci umělce Krištofa Kintery. Začít by se mělo stavět příští rok a poprvé bychom se po něm mohli projít v roce 2025.
Dvorecký most bude mít velký význam pro tramvajovou dopravu, protože se stane zárodkem takzvané jižní tramvajové tangenty propoující tramvajové tratě vedoucí od Barrandova a Modřan. Novým mostem na tomto místě se Praha zabývá již od roku 2003. Na mostě bude možná pouze tramvajová, autobusová, pěší a cyklistcká doprava. Pro auta vjezd povolen nebude. Výjimku budou mít vozidla integrovaného záchranného systému.
Největším přínosem bude odlehčení hromadné dopravě, které způsobuje komplikace přetížený Barrandovský most, jenž od roku 2020 prochází postupnou rekonstrukcí. Díky mostu dojde také k propojení cyklostezek, které jsou vedeny po obou březích.
Východní vyústění mostu bude u Žlutých lázní severně od Jeremenkovy ulice. To západní povede poblíž tramvajové zastávky Lihovar. Součástí projektu bude také návrh nové tramvajové a autobusové zastávky Dvorecký most. V roce 2020 během tramvajové výluky dopravní podnik založil odbočku na Barrandov, která vedla právě ke Dvoreckému mostu. Zastávka Lihovar získala novou podobu během rekonstrukce Nádražní ulice.
Vítězný návrh Dvoreckého mostu od studia ATELIER 6 ve spolupráci s projektantem TUBES Praha vybrala ze 45 návrhů.
Návrh mostu odkazuje na tradici pražských obloukových mostů a kubismus. Tím, že nemá konstrukci nad mostovkou, zapadne nenásilně do vltavského údolí. Autoři při hledání tvarového řešení měli v mysli Františka Mencla, který byl stavebním radou, městským inženýrem, a především projektantem mostů pro Prahu v první polovině 20. století. Mencl, který si vždy uvědomoval, jak je pro historické centrum města důležité, aby most dobře zapadl do okolní zástavby a nenarušoval svým vzhledem panorama, je podepsán také pod Libeňským mostem.
„Chtěli jsme navázat na koncepci všech pražských mostů a využít tradiční princip obloukového mostu se soudobým technickým potenciálem. Silueta města pro nás byla určující,“ řekl Radek Šíma, architekt ze studia ATELIER 6.
Most je tvarován jako bílá vstupní brána do města. Jeho nosná konstrukce měří 331,6 metru a výškové umístěn konstrukce mostu splňuje podmínku jednoho metru nad hladinou povodně z roku 2002. Dva pilíře stojí ve vodě, ostatní na pevnině. Most je široký 17 metrů.
Uprostřed mostu povedou tramvajové koleje, které tvoří rovněž vozovku pro autobusy. Prostor pro chodce bude o 20 centimetrů výše, vedle něj povede cyklotrasa. Architekti počítají s veřejným osvětlením, které sdružuje tramvajové vedení. Na obou koncích mostu se pak plánuje úprava zeleně. U zastávky Lihovar bude za opěru mostu zahlouben do svahu objekt informačního centra Pražské integrované dopravy a veřejné toalety. Doplněn by měl být venkovním posezením a parkovištěm pro kola.
Co se týče podmostí, tak to bude formou výtvarného díla zpracovávat výtvarný umělec Krištof Kintera. Měla by zde vzniknout multifunkční kubistická krajina a pomyslná botanická zahrada pouličního osvětlení. Podolská strana nabídne arénu pro pořádání nejrůznějších kulturních akcí, programů pro děti, autorských čtení, divadelních představení a podobně. Součástí projektu bude také kavárna či pikniková zóna.
„Návrh mostu mi od začátku přišel velmi elegantní. Nechtěl jsem ho pokazit žádnými velkoobjemovými sochami, které by konkurovaly mostu. Když se staví most, nemyslí se příliš na to, co bude pod ním. Opuštěná místa pak jsou problémová a komplikovaná. Přesně na to jsme chtěli zaútočit. Nevytváříme soustavu soch, ale definujeme prostředí takovým způsobem, aby se stalo platformou pro nejrůznější kulturní aktivity a trávení volného času,“ doplnil výtvarník Krištof Kintera.
Nyní je projekt ve fázi připomínkového řízení. Stavba by měla začít v roce 2022 a vyjít by měla na zhruba jednu miliardu korun.
Foto ATELIER 6, Krištof Kintera
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
