Sala terrena, která se nachází v usedlosti od roku 1704 uváděné pod názvem Popelka, je poslední dochovanou stavbou této usedlosti. Jedná se o barokní objekt na oválném půdorysu situovaný do svahu. Řadu let však Sala terrena chátrala. Až v roce 2007 rozhodla o její záchraně MČ Praha 5 a v letech 2008 až 2010 došlo k celkové revitalizaci památky.
Pojmenování Sala terrena označuje sál, který většinou bývá situován v přízemí budovy, někdy může být pojat jako samostatná místnost. Sál má zprostředkovat optické propojení paláce a zahrady. Prostor této stavby je otevřen klasickou arkádou se třemi oblouky do zahrady, která je ve stejné úrovni, nebo bývá přístupna po schodišti.
Sala terrena v Praze 5 není jediná, která se v Česku dochovala. Mezi nejznámější stavby tohoto typu patří Sala terrena v Arcibiskupském zámku a v zahradách v Kroměříži, v zámku v Mikulově či v Mnichově Hradišti. V Praze se Saly terreny nacházejí ve Valdštejnské zahradě, v Ledeburské zahradě či ve Vrtbovské zahradě.
Sala terrena v Praze 5 byla již svými tvůrci navržena jako podzemní stavba, která byla umístěna v hraniční zdi, nad níž vedla cesta, která spojuje jednotlivé zemědělské usedlosti.
Při restaurátorských pracích byla v podlaze nalezena jímka pramenu, který zřejmě odkazuje na zmínky o léčivých pramenech, které se zde objevují již v 18. století. Lze tedy předpokládat, že v případě Saly terreny na Popelce šlo o pavilon, který byl postavený nad léčivým pramenem.
Umístění barokní stavby odkazuje k někdejší usedlosti Popelka a spolu s bývalou synagogou, která stojí blíže k Vrchlického ulici, je jedinou dochovanou vzpomínkou na tuto usedlost, která zde pravděpodobně stále již od středověku.
Název Popelka se objevuje již v roce 1704, ale přesný původ jména usedlosti je dodnes nejasný. Jedno z možných vysvětlení je to, že údajně v 18. století patřila nějakou dobu do majetku rodiny Popelů z Lobkovic. V 19. století už patřila Karlu Dittrichovi, který vlastnil také usedlosti Provaznice a Cihlářka.
Na počátku 20. století Sala terrena ustoupila nové výstavbě a areál Popelky postupně zanikl. Objekt byl využíván jako chlévy a stáje až postupně zpustl. Od roku 1958 byla stavba prohlášena za kulturní památku. Zakrýval ji však hliněný násep, byla pobořená, zarostlá trávou a náletovými dřevinami. V letech 2008 až 2010 provedla MČ Praha 5, které objekt patří, rekonstrukci. Dodnes se však pro budovu nepovedlo najít vhodné využití.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.