Dnes, 15:00
Martin Ondruš a jeho kamarád Mikuláš Mareš začali jako stěhováci a v rámci své práce narazili i na lidi, který z různých důvodů nezvládali své příbytky uklízet a mizeli pod kupami nahromaděných věcí a odpadků. Parta začala těmto lidem zdarma pomáhat, vyklízet a uklízet a domlouvá jim i odbornou pomoc. Teď ji ale potřebují sami, rozbil se jim totiž stěhovací náklaďák, bez kterého nejsou schopni ve vyklízení pokračovat.
Rok poté, co Stěhování od Martina začalo fungovat, rozhodli se stěhováci, že se kromě klasické práce dají i na dobrovolničení. Setkali se totiž i se zákazníky, kteří doma hromadili zbytečnosti a nebyli schopni se jich sami zbavit. Jedná se o případy deprese či jednoduše nedostatku sil.
„Je rok 2024, prosinec. Já a moje stěhovací firma Stěhování od Martina máme sníženou poptávku a říkáme si, co budeme dělat. Předtím jsme navštěvovali prostory, které nás dost šokovaly. Byly to domovy, kde bydleli senioři a my jsme je připravovali na pečovatelskou službu. A v rámci toho jsme se střetli s dost tvrdou realitou,“ popsal Martin ve videu na YouTube. Viděl třeba seniorku, která spala na pročůrané posteli.
Na Facebook pak přidali příspěvek s nabídkou úklidu zdarma lidem, kteří toho nejsou schopni. Ozvalo se jim asi dvě stě lidí. Museli proto sestavit plán a založili sbírku, ze které vyklízení financovali. Vybralo se asi dvě stě tisíc. To je částka, kterou za měsíc vydělají stěhováním.
Aby mohli pomáhat komplexně, založili neziskovou organizaci Břečťan. „Znamená to praktická pomoc, psychologické, sociální a právní poradenství. Protože to jsou věci, které se toho problému dotýkají,“ řekl Martin.
Lidi vybírají podle dvou pravidel. Člověk v prostoru, který potřebuje vyklidit, musí bydlet. A musí chtít. „Máme poptávku takovou, že v tuto chvíli nemůžeme pracovat s lidmi, kteří tu změnu nechtějí. Ti lidé jsou svéprávní, tudíž mohou žít v čem chtějí," vysvětlil Martin.
Některý úklid trvá týden, jiný i tři měsíce. „Není to o tom, že tam přijdeme a vyklidíme to. V některých bytech je totiž zapotřebí, abychom se s tím člověkem scházeli dřív. Zjistit, co od toho očekává, jak se staví k těm věcem, k tomu problému,“ řekl Martin.
Pro každý byt pak sestaví zvláštní plán úklidu. Nejdéle to bylo právě tři měsíce, během kterých z bytu odnesli třicet tun odpadu. Nejdřív se kvůli tomu, aby neurazili majitele bytů, nechránili vůbec. Dnes ale raději nosí roušky či respirátory, při jednom z posledních úklidů si museli vzít ochranné obleky a masky. Byt byl totiž zamořen šváby, štěnicemi a podle Martina tam byl nejspíš i svrab.
Kromě záboru pro kontejner a odvozu odpadu musí řešit třeba i zvědavé sousedy. „Několikrát se nám stalo, že někdo přišel do bytu, co jsme uklízeli a začal se tam rozhlížet,“ kroutil hlavou Martin. Kvůli tomu, že se lidé před sousedy stydí, používají dobrovolníci z Břečťanu třeba i krytí, že jsou malíři nebo zedníci.
Za poslední rok pomohli ve stovce domácností. Třeba ženě, která doma neuklízela čtyři roky. Začalo to u ní malou komorou, kam dávala krabice a další věci. Když ale dostala covid, nezvládala uklízet a sbírka se pak rozrůstala do celého bytu. Styděla se tak, že si přestala zvát návštěvy a bála se říct o pomoc. Nakonec se Martinovi přece jen ozvala.
Vyklízeli byt i ženě s Alzeheimerovou nemocí, která přes třicet let nic nevyhodila a domů si nechala létat holuby, které ráda krmila. Byla totiž osamocena a se zvířaty si povídala.
Za jejich práci je ocenila i zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, od organizace Člověk v tísni zase dostali cenu Gratias Tibi pro aktivní mladé lidi do 30 let.
Teď ale potřebují pomoc sami. „Minulý měsíc se nám v Břečťanu rozbilo auto. A my jsme museli úklidy úplně pozastavit. Do auta jsme investovali už 150 tisíc. A nevypadá to, že by se to mělo zlepšit. Auto je teď sice pojízdné, ale je otázka času kdy se zase vysype. Po výměně motoru a spojky, mu odešlo turbo, DPF filtr, základní deska a propadla technická," napsal Martin na Facebooku.
Založili proto sbírku na pořízení nového auta, které bude spolehlivé.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám