Dnes slavíme jedno významné výročí. Je to přesně sto let, co se uzákonila podoba české vlajky. Vedle velkého a malého znaku, trikolóry, vlajky prezidenta republiky, pečeti a hymny tvoří nejrozšířenější výsostné znamení našeho státu.
Česká vlajka tak, jak ji známe dnes, se už sto let nemění. Modrý klín sahá vždy do poloviny délky listu.
Podoba vlajky byla poslanci dne 30. března 1920 v 18.45 hodin vyhlášena a uznána a stala se oficiální vlajkou Československa na celou dobu jeho trvání, až do roku 1992. V době svého vzniku byla jednou z prvních oficiálních vlajek používajících klín na světě.
Ve stejné podobě se používá dodnes.
Podle vexilologa Aleše Brožka se při navrhování československé státní vlajky uvažovalo třeba i o umístění pěti hvězd. Měly představovat Česko, Slovensko, Moravu, Slezsko a Podkarpatskou Rus.
„Na vexilologických kongresech, kde se sjíždějí odborníci na historii vlajek a na symboliku, zařazují naši vlajku mezi nejzdařilejší," uvedl Aleš Brožek. Vlajka je podle světových odborníků jedinečná a nedá se zaměnit s jinou a navíc barevně ladí.
Naše vlajka se skládá ze tří barev – modré, bílé a červené. Tato trojice barev však nepředstavuje krveprolití, čistotu a oblohu, jak se často mylně lidé domnívají. „Jsou to slovanské barvy, takové barvy mají třeba Rusové nebo Slovinci," řekl Brožek. Symbolika se vytvořila až později. „Bílá a červená, to jsou barvy českého království," doplnil odborník s tím, že se modrá přidala jako barva slovanská a jako barva Slovenska.
Návrhy vlajky z 20. let 20. století se různily. Jak uvedl Brožek, autorství je kolektivní dílo Jaroslava Kursy, Antonína Valšíka a Františka Kysely. Modrý klín umístěný do poloviny vlajky v době vzniku kritizoval i tehdejší prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Ten chtěl do jeho návrhu přidat hvězdy, klín se mu nelíbil.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
