Nové poznatky z posledních dvou archeologických výzkumů na pražském Vyšehradě shrnou publikace pro odbornou i laickou veřejnost. V roce 2018 archeologové zkoumali pozůstatky kostela z 10. až 11. století nedaleko vyšehradské baziliky svatého Vavřince, který podle nich nebyl zřejmě nikdy dokončen. Při druhém průzkumu objevili doklady o raně středověké dílně na výrobu zlata a stříbra. V Praze by letos měla být konference věnovaná tématu panovnických rezidencí. V rozhovoru to řekl archeolog a egyptolog Ladislav Varadzin z Archeologického ústavu AV ČR.
Největší pozornost vzbudil právě objev pozůstatků kostela datovaných do let 950 až 1050. Na jeho jižní apsidu narazili odborníci v roce 2011, o tři roky později objevili apsidu východní, poslední fáze terénního výzkumu se konala předloni. "Máme nálezy, které ukazují, že stavba pravděpodobně nebyla dokončena. Vznikla pouze v úrovni základů. Pak byl ten projekt pozastaven, základové zdi byly záměrně zakonzervovány maltovou vrstvou. S tím, že stavba bude jednou pokračovat, k čemuž však nikdy nedošlo," řekl archeolog.
Rozlehlý půdorys podle archeologů nemá srovnání na celém území západních Slovanů a nedochovaly se o něm žádné písemné zmínky, stejně jako o jeho případném staviteli. Podle odborníků je však zřejmé, že jím byl některý z panovníků.
Některá cenná data byla podle Varadzina ztracena počátkem 20. století, kdy tehdejší archeologové objevili zdivo, které nedovedli interpretovat. "Nalezli jen část, my pak našli zbytek, o němž oni nevěděli. Tehdejší metodou výzkumu zdivo obkopali, čímž zpřetrhali vazbu zdiva s archeologickými terény. V důsledku toho zanikly pro nás důležité souvislosti mezi různými zdroji informací, například pokud jde o stáří nebo funkci zdiva," upozornil Varadzin.
Varadzin upozornil, že Vyšehrad letos slaví významné výročí. "Tento rok je 950. výročí zmínky od založení kapitulního chrámu. Jedná se o první doklad o působení Vratislava II., prvního českého krále, na Vyšehradě, kde si začal budovat rezidenci," řekl archeolog. Právě při této příležitosti by se v srpnu měla konat mezinárodní konference na téma panovnických rezidencí v Evropě. "Pokud nám v tom nezabrání koronavirus, tak se sem sjedou nejlepší experti na toto téma z řady zemí," zdůraznil archeolog. "Budeme porovnávat výsledky svých výzkumů, hledat, zda tyto rezidence mají nějaký společný jmenovatel, jak takové sídlo raně středověkého křesťanského panovníka mělo vypadat," řekl Varadzin.
Dodal, že pro letošní rok nebyl na Vyšehradě plánován žádný výzkum. "Zpracováváme výsledky dvou intenzivních výzkumných kampaní a připravujeme je k publikaci pro odbornou i širokou veřejnost," řekl archeolog, který na Vyšehradě působí od roku 2003.
Odborná publikace o vyšehradských výzkumech by podle Varadzina měla vyjít příští rok, kniha pro širší veřejnost bude na světě nejpozději v roce 2022.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
