Mezinárodní den Romů připomíná přetrvávající předsudky i bolestivou historii

Prezident Petr Pavel při dnešní příležitosti poděkoval romským komunitním lídrům za jejich každodenní práci, která je podle něj v řadě míst nenahraditelná. Právě oni pomáhají překonávat bariéry, podporují soudržnost a dávají hlas lidem, kteří ho často nemají.

„U příležitosti Mezinárodního dne Romů jsme jim s Evou poděkovali za jejich důležitou práci a mluvili jsme o tom, co jim při ní nejvíce chybí. Je to především dlouhodobá a stabilní podpora, ale i veřejné uznání,“ uvedl prezident.

Romové se v každodenním životě stále potýkají s předsudky většinové společnosti. Právě proto mají romští komunitní lídři v sociálně vyloučených lokalitách nezastupitelnou roli.

U příležitosti Mezinárodního dne Romů jsme jim s Evou poděkovali za jejich důležitou práci a mluvili… pic.twitter.com/glmt7s4kst

— Petr Pavel (@prezidentpavel) April 8, 2026

Mezinárodní den Romů tak není jen symbolickým datem, ale i výzvou, abychom se víc zajímali. „Tento den je zároveň příležitostí připomenout si význam rovnosti, vzájemného poznávání, respektu a soužití bez předsudků,“ doplnila Lucie Fuková, vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny.

Podle poslední Zprávy o stavu romské menšiny v České republice přetrvávají v mnoha oblastech zásadní problémy. Kontakty mezi Romy a většinovou společností jsou stále omezené, objevují se stereotypy a projevy anticikanismu. Romové mají nízké zastoupení ve veřejném životě a čelí překážkám ve vzdělávání, zaměstnání i bydlení.

Na druhou stranu zpráva Vlády ČR zmiňuje i pozitivní posuny. Roste podle ní viditelnost romské kultury, posiluje se podpora inkluze a vznikají důstojná místa paměti, která připomínají historické události.

Bolestivá historie druhé světové války

Historie Romů v období druhé světové války patří k nejtragičtějším kapitolám moderních dějin. Po nástupu nacistického režimu v roce 1933 začala systematická perzekuce Romů, která vyústila v deportace do koncentračních a vyhlazovacích táborů.

Na území Protektorátu Čechy a Morava vznikly tábory v Letech u Písku a v Hodoníně u Kunštátu, odkud byli Romové transportováni do vyhlazovacího tábora Auschwitz II-Birkenau.

V takzvaném „cikánském rodinném táboře“ v Osvětimi bylo vězněno přibližně 23 000 Romů a Sintů z celé Evropy. Většina z nich nepřežila. „V rámci “kultury připomínání“ je třeba nezapomenout na smutný fakt – 90 % českých a slovenských Romů nepřežilo II. světovou válku. Je třeba se nebát pravdy a tuto tragickou skutečnost, která je nedílnou součástí našich moderních dějin, je třeba stále připomínat,“ uvedl již dříve bývalý ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL).

Důležitou připomínkou válečných zločinů bylo v roce 2024 otevření Památníku holokaustu Romů a Sintů právě v Letech u Písku. Vznikl na místě, které s sebou nese i bolestnou připomínku pozdějšího znevážení památky. V letech 1972 až 1974 tam totiž vyrostl velkokapacitní vepřín o deseti halách.

Diskuze o důstojné připomínce obětí začala v 90. letech. Zlom však nastal až v roce 2018, kdy stát areál odkoupil, vepřín byl uzavřen a poslední vepři odjeli 13. března 2018. V srpnu 2022 byla symbolicky zahájena demolice průmyslových budov, aby mohl vzniknout památník.

„Otevřením Památníku v Letech u Písku byl „smazán“ jeden z dluhů společnosti vůči Romům a Sintům a hrůzám, které se za druhé světové války děly. Romové se konečně dočkali důstojného místa k uctění památky rodinných příslušníků, kteří na tomto místě trpěli nebo zde i zemřeli,“ sdělila redakci Karolina Spielmannová, vedoucí Oddělení vztahů s veřejností z Muzea romské kultury.