Jediné obousměrné tramvaje slaví výročí. Kachny jezdí v Praze už 40 let

Tato kloubová tramvaj, zvaná "kachna", má dvě kabiny řidiče a dveře pro cestující umístěné symetricky na obou bocích, může tedy přijet na konečnou a poté se vrátit po stejné koleji zpátky. Většina pražských tramvajových linek má pro obracení směru na konečných smyčky, existují ale i výjimky. V současnosti výhody spojené s obousměrností tohoto typu využívá pražský dopravní podnik například na dolním konci Vinohradské ulice, kde je nyní kvůli napojování kolejí směrem k Václavskému náměstí tramvajová trať dočasně slepá.

Hranatý design modelu KT8D5 navázal na prototyp T5 ze začátku 70. let, kloubové provedení se začalo rodit v roce 1982 a první prototypy ve smíchovské továrně vyrobili o dva roky později. Poměrně dlouho ale trvalo, než se tramvaj v Praze dostala do běžného provozu. Toto více než 30 metrů dlouhé vozidlo (T3 je o polovinu kratší) totiž nejprve prošlo dlouhými zkouškami, při kterých se mimo jiné zjišťovalo, jestli dokáže projet na všech místech pražské kolejové sítě.

A jak se ukázalo, nová tramvaj problémy měla. „(Tramvaj) se značně nadchází v obloucích, leckde se kvůli tomu dostává se na protisměrnou kolej a lehce místy hobluje chodník," popisuje fanouškovský web prazsketramvaje.cz začátky "kachny" v Praze. Kvůli jejím rozměrům navíc pro KT8D5 začal na mnoha místech platit zákaz potkávání s jinými tramvajemi, aby se bočně nestřetly. Zejména to bylo v obloucích na křižovatkách, přes postupné stavební úpravy někde omezení platí dodnes.

V současnosti přitom původní model cestující v pražské MHD už každodenně nepotkají, od května 2013 už jezdí v běžném provozu jen modernizovaná verze označená KT8D5.RN2P. Od původního provedení se na první pohled liší zejména tím, že má nízkopodlažní prostřední článek, první upravená tramvaj zamířila do běžného povozu na podzim 2005. Dnes jich má pražský dopravní podnik k dispozici šest desítek a podle plánu jich ještě několik přibude.

Původně se přitom předpokládalo, že v Praze budou jezdit dvě až tři stovky těchto velkokapacitních tramvají, využití měly nalézt zejména na plánovaných nových rovných tratích na okrajích Prahy, kde by nevadila jejich větší šířka. Nakonec ale pražský dopravní podnik ve třech sériích do roku 1990 převzal jen 48 vozů, z nichž jeden skončil po vážné nehodě ve šrotů a jeden - opravený do původní podoby - zamířil do sbírek Muzea MHD ve Střešovicích.

Během let ovšem do Prahy zamířily také další tramvaje KT8D5, původně používané v jiných městech v někdejším Československu i cizině, všechny určené na přestavbu na verzi s prostředním nízkopodlažním článkem. Nákupy začaly v roce 2014 dvojicí vozů z německého Strausbergu, jež původně jezdily v Košicích, později přibylo celkem 15 tramvají z maďarského Miskolce (i tam zamířily tramvaje původně dodané do Košic, ale též vozy z Mostu).

Pražská továrna Tatra Smíchov původně v mezi roky 1986 a 1993 vyrobila celkem 199 kusů tramvají KT8D5, které si kromě Prahy pořídily domácí dopravní podniky v Brně, Mostě a Litvínově, Ostravě, Plzni a Košicích. Ze zahraničních zákazníků koupila 45 těchto tramvají Severní Korea, kde dodnes jezdí a dočkaly se i lokální modernizace, jeden vůz určený původně pro Pchjongjang zamířil do bosenského Sarajeva a jeden skončil v ruském Volgogradu.

Část vozů skončila v zahraničí jako ojeté - ať už v Sarajevu, Miskolci na severovýchodě Maďarska nebo v Strausbergu poblíž Berlína. Ve druhé půlce 90. let pak smíchovská továrna dodala odvozený typ RT8D5 pro rychlodráhu ve filipínském hlavním městě Manile. Tam dnes vozy jezdí spojené do souprav, tvořených třemi nebo čtyřmi vozy, které jsou tedy dlouhé přes 90 nebo 120 metrů. Něco podobného zažili Pražané jen v roce 1993 během oprav tratě v Ďáblicích, kde dočasně jezdily soupravy tvořené dvěma "káté osmičkami".