Soud znovu zrušil kolaudaci tunelu Blanka, stále chybí opatření proti hluku

„Změna stavby před jejím dokončením byla v rozporu se zákonem"

„Město se tuto podmínku snažilo obejít tím, že dodatečně povolilo změnu stavby před jejím dokončením, v níž část dříve požadovaných opatření vypustilo. Argumentovalo novými hlukovými studiemi, podle nichž jsou dokončené úpravy již dostatečné," napsaly Hospodářské noviny na webu.

S tímto argumentem ale u soudu město narazilo. „Změna stavby před jejím dokončením byla v rozporu se zákonem," uvádí rozsudek z konce června, který mají HN k dispozici. Podle něj město uvedenou změnu stavby provedlo, aniž o ní dalo vědět těm, koho se týkala. A připravilo je tak o právo na provedení protihlukových opatření na jejich nemovitostech. Soud tak vyhověl spolku Holešovičky pro lidi a části tamních obyvatel, kteří protestují proti tomu, že do již tak velmi zatížené oblasti přivedl tunel Blanka další desítky tisíc aut denně.

Stavební povolení na nejdelší úsek tunelu Blanka mezi Špejcharem a Pelc Tyrolkou vydané v roce 2006 obsahovalo několik podmínek, bez nichž stavba neměla být uvedena do provozu. Kromě toho, že měl být před jejím dokončením zprovozněn vnější silniční okruh, tak mělo město provést i tři etapy protihlukových opatření v ulici V Holešovičkách, která spojuje vyústění tunelu Blanka s Prosekem a dálnicí na Ústí nad Labem. Protože nebylo splněno ani jedno, hlavní město zahájilo v Blance v roce 2015 pouze zkušební provoz.

Praha osloví dopisem obyvatele sousední ulice

Až po čtyřech letech a poté, co první uvedenou podmínku jako neadekvátní stavební úřady dodatečně vypustily, Blanka v roce 2019 dostala kolaudační razítko. Soud je ale později zrušil s tím, že je stále potřeba dokončit část protihlukových opatření. Město tak loni v září nově stavbu zkolaudovalo, když dodatečně zmírnilo původní podmínky pro protihluková opatření. Místním přitom o této změně stavby a nové kolaudaci neřeklo, dozvěděli se o nich podle Hospodářských novin až poté, co podali žádost podle zákona o svobodném přístupu k informacím.

Ani advokátka sdružení Petra Humlíčková ale nevěří, že by žaloby provoz v Holešovičkách omezily. „Ale je možno jimi stále vytvářet vyjednávací prostor s magistrátem, že něco udělají. Až to opravdu zkolaudují, tak se už nedomůžeme ničeho," uvedla Humlíčková.

Praha v reakci na rozhodnutí městského soudu osloví dopisem obyvatele ulice V Holešovičkách a jejího okolí. Podle magistrátu by to mělo vyhovět námitkám soudu, podle kterého město v řízení o změně stavby ohledně protihlukových opatření kolem ulice V Holešovičkách neoslovilo dopisem ty, kterých se změna týkala.

Úsek komplexu mezi Trojou a Letnou tak nyní podle mluvčího magistrátu Víta Hofmana funguje v takzvaném režimu předčasného užívání, který opravňuje stavebníka provozovat stavbu před vlastní kolaudací. „Hlavní město tak operativně (ostatně jako v předchozím případě) vyřešilo nastalou situaci z hlediska platné legislativy. Alternativou by bylo uzavření této stavby pro veřejnost. Nejedná se tedy o žádnou výjimku, ale o standardní správní nástroj, kterého Praha i tentokrát využila," uvedl Hofman.

Město pracuje na protihlukových opatřeních

Pokud jde o aktuální rozhodnutí městského soudu, jde podle názoru magistrátu v zásadě o formalitu danou tím, že stavební úřad v řízení o změně stavby před dokončením neoslovil všechny účastníky řízení. Mezi ty spadá i spolek Holešovičky pro lidi, který Blanku v souvislosti s hlukem dlouhodobě kritizuje a soudně napadá. „Stavební úřad dle soudu oslovil účastníky řízení pouze veřejnou vyhláškou, ale měl je oslovit doporučeným dopisem. Řešení je tedy prosté - úřad osloví účastníky řízení znovu doporučeným dopisem, protože soud nijak věcně nerozporoval samotnou kolaudaci, pouze způsob oslovení účastníků řízení," uvedl Hofman.

Dodal, že město už roky pracuje na protihlukových opatřeních v ulici V Holešovičkách. Spočívají ve výměně oken v domech, do kterých doléhá hluk z dopravy. „Nicméně domy, které jsou v zóně ovlivnění nadlimitní hlukové zátěže, již byly dokončeny v roce 2015. Rozsah, který je požadován současnou legislativou, byl tedy již proveden. Doposud bylo do těchto protihlukových opatření z prostředků města vynaloženo asi 114 milionů korun," zakončil mluvčí.

Stavba komplexu Blanka začala za primátora Pavla Béma (ODS) v roce 2007 a postupně nabrala několikaleté zpoždění. Oproti původním plánům se také dvojnásobně prodražila na konečných 43 miliard korun.