Zájem o sdílení energií roste, lidé se v pravidlech ale stále pořádně nevyznají

Sdílení energií v České republice funguje přes půl roku a z původních 3466 skupin už je 7728.

Jak přiblížil místopředseda představenstva společnosti E.ON Energie Jan Zápotočný na tiskové konferenci, sdílení může probíhat třeba mezi rodinnými příslušníky, sousedy i podnikatelskými subjekty. A je na nich, jak se dohodnou na placení.

V únoru společnost napočítala 5197 výrobních míst s fotovoltaikou zapojených do sdílení. Ty poskytují elektřinu celkem 14138 odběratelům. Zápotočný předpokládá, že se s příchodem slunečného počasí bude zájem dál růst.

„Aby sdílení mohlo začít fungovat, je potřeba, aby se skupina sdílení registrovala do EDC, což je Elektroenergetické datové centrum. Je to nový subjekt, který vznikl v minulém roce. Na základě registrací dochází k tomu, že do tří měsíců provozovatel distribuční soustavy namontuje průběhové měření, chytrý elektroměr,“ vysvětlila Šárka Fialová, vedoucí podpory a obslužných procesů společnosti E.ON. Elektřinu pak sdílí v patnáctiminutových intervalech.

E.ON si také nechal vypracovat průzkum o všeobecném povědomí o sdílení elektřiny. Dotazníku agentury Talk Group se zúčastnilo tisíc respondentů. Po jeho vyhodnocení zjistili, že se mnoho z nich v oblasti neorientuje, má nepřesné informace a věří jim.

Například přes dvacet procent dotázaných je přesvědčeno o tom, že do sdílení se mohou zapojit jen majitelé fotovoltaik. Odebírat ale může každý, kdo se zaregistruje a domluví s výrobcem.

I o výrobě mají mylné představy. 36,5 procenta si myslelo, že energii vyrobenou na vlastí fotovoltaice mohou uložit na později a využít třeba na chalupě. Není to tak, elektřinu musí využít do patnácti minut od chvíle, kdy byla vyrobena.

Špatnou domněnkou je i představa, že čím víc lidí je ve skupině sdílení, tím bude elektřina efektivněji využita.  „Realita je ovšem taková, že energie se mezi členy dělí rovným dílem, takže při velkém počtu účastníků se na každého dostane menší podíl elektřiny. Doporučením je hledat si vhodné partnery pro sdílení, nikoli zapojovat co největší možný počet lidí,“ vysvětlil mluvčí E.ONu Lubomír Budný.

Jak doporučil Zápotočný, výrobce byl měl mít pro začátek menší počet odběratelů, například dva. Po zkušební době, kdy zjistí, kolik kdo elektřiny skutečně odebere, může přidat další.

Sdílení také neznamená elektřinu kompletně zdarma. Lidé se musí na formě kompenzace domluvit a samozřejmě něco stojí i instalace chytrého elektroměru. Automaticky se také pro výrobce nesníží měsíční účty. Když elektřinu nespotřebuje nikdo ze skupiny, putuje do sítě jako standardní přetok za výkupní cenu, kterou má ve smlouvě. Dostane tak méně, než kdyby ve sdílení nebyl.

Přes 80 procent dotázaných ale naopak nevěřilo faktu, že se lidé ve skupině mohou na kompenzaci za sdílení domluvit. V pořádku jsou peníze na fakturu, hmotné dary, protislužba, ale i elektřina kompletně zdarma.