Čtete text rubriky Blogy a komentáře. Jedná se názor autora, který se nemusí shodovat s postojem redakce.
Pátek, 16. dubna 2021, 06:48
Za rasismus stop na deset zápasů. Za likvidační faul čtyři, za plánované gansterské napadení tři. UEFA pod palbou kritiky zleva i zprava. Nebo přesněji: ze západu i východu. Verdikt evropské fotbalové asociace ukazuje především na to, v jak odlišných světech i v éře globalizace stále žijeme.
Co jsme u nás ještě nepochopili? Rasismus. Konkrétně boj za vymýcení tohoto odporného fenoménu. Historie lidské civilizace (a především její kapitola evropské koloniální nadvlády) se psala krví a zneužíváním pozice moci na úkor slabších, technologicky méně rozvinutých národů a společností.
Doba demokratizace, liberalizace a důrazu na lidská práva nastartovala proces zúčtování. Západní svět se snaží mílovými kroky napravit příkoří, které na neprivilegovaných skupinách napáchal. Jinými slovy: společnosti, ve kterých se dříve nesvobodní stali svobodnými a plnohodnotnými občany, se snaží odčinit zlo, které už nemůže být odčiněno, tím, že zajistí, aby se nedělo znovu.
Proč to ještě nechápeme? Chybí nám k tomu koloniální minulost. Chybí nám tradice vykořisťování, chybí nám tradice kategorizace na občany první kategorie na základě barvy pleti. Bez koloniální zkušenosti a s ní úzce spojené paměti o kolektivní vině jen těžko dokážeme pochopit koncept boje proti rasismu tak, jak ho vnímají v zemích, kde ještě pár dekád zpátky nemohli černoši sedět ve stejné místnosti s bílými.
To však neznamená, že rasismus v české společnosti neexistuje. Naopak.
Středa, 14. dubna 2021, 19:01
Disciplinární komise UEFA potrestala slávistického fotbalistu Ondřeje Kúdelu zákazem startu v 10 utkáních v soutěžích UEFA za rasistickou urážku záložníka Rangers Glena Kamary v odvetě osmifinále Evropské ligy v Glasgow. Český obránce tím pádem...
V měkké verzi má v Česku rasismus podobu pepíkovského tykání vietnamským majitelům večerek, všech modifikací věty typu nejsem rasista, ale... nebo mám pár kamarádů cikánů, tak mi neříkej rasisto. Tvrdou verzi zažije každý, kdo zkusí shánět bydlení a přitom se do telefonu představí jako Horváth nebo Demeter.
V českém fotbale oficiálně odmítáme rasismus hlavně proto, že to po nás doba chce. Reálně nás však nijak nerozhodí situace, kdy kotle sborově hřmí Jude Slavie a delegáti dělají, že neslyší. Kdy ultras na vlastního vietnamského brankáře pokřikují M45 bez koriandru a hurónsky se svým “vtipům” smějí. Jinde nemyslitelné, u nás realitou. Není proto divu, že když se tyto dva světy potkají, nemají šanci se pochopit.
Jaké bychom si z toho měli vzít ponaučení?
Ať už se budou Češi vztekat či ne, boj proti rasismu bude ve světě nadále jen sílit. Jeden uražený žáček chod školy nezmění. A pokud chce žáček chodit do školy dál (čti účastnit se evropských soutěží), bude si muset zvyknout na školní řád.
Neděle, 21. března 2021, 12:42
Na 21. března připadá Mezinárodní den za odstranění rasové diskriminace. Právě dnešní den využila Slavia jako příležitost, aby se ve světle událostí posledních dní mohla veřejně postavit proti rasismu. Klub vydal prohlášení, ve kterém uvádí, že...
Pak tu ale máme druhou stranu mince, na kterou rozhořčená česká kotlina ukazuje zcela po právu. Vedle rasismu existuje stejně temné a nebezpečné zlo a historicky víme, že šlo vždy ruku v ruce s ním. Násilí.
Pokud se svět snaží držet jednoho mocného džina v lahvi, nesmí nikdy dopustit, aby s tichým souhlasem dal prostor druhému. A ještě důrazněji to platí ve fotbalovém prostředí, které mělo k násilí vždy velmi blízko.
Pokud se autority rozhodnou pro exemplární trest jako prevenci před nebezpečným fenoménem, nesmí zároveň bagatelizovat jemu příbuzné.
Kúdelův čin byl emočním zkratem, selháním jednotlivce. Kamarova naplánovaná a organizovaná odplata byla systémovou legitimizací násilí. Skotský klub tím dal najevo, že pokud podle něj překročíte určitou hranici, bere věci do vlastních rukou. Zákon nezákon.
Celá kauza postavila UEFA do prekérní situace. Rámování incidentu západními médii bylo totiž jednoznačné: východevropský křupan padouchem, hráč barevné pleti obětí. A pokud se v tom tunelu opravdu něco stalo, nikdo se prý nemůže divit.
Úterý, 23. března 2021, 09:00
Jmenuju se Tereza, jsem míšenka a jsem adoptovaná. V české společnosti si připadám tak trochu jako liči. Podobně jako banánové děti, které se narodily vietnamským rodičům, ale vyrostly v Evropě, se i já cítím uvnitř bílá, ale na povrchu vypadám...
UEFA v tu chvíli hrála o léta budovanou image organizace bojující proti rasismu. Dav si přeje lynč, musí ho dostat. Jinak se by se mohl otočit proti nám.
Verdikt byl tak víc diplomatickým tahem než snahou o spravedlivý soud: tvrdý exemplární (přesto dle regulí ještě nejnižší možný) trest pro (objektivně) těžko prokazatelný rasismus, nižší než (dle regulí) nejnižší možný trest za prokazatelné násilí. A přímo směšný trest za pokus o fyzickou likvidaci v přímém přenosu jako smutné uzavření celého příběhu.
Co si z celého incidentu a následné vágní reakce autorit (nejen) fotbalová veřejnost odnese? UEFA podala světu nebezpečnou zprávu o černobílém stavu světa. Omluvenku pro všechny, kteří se příště rozhodnou vzít věci do vlastních rukou a dosáhnout svého i za cenu krve.
Jako civilizovaní lidé si nyní můžeme jen přát, aby nás to všechny jednou nestálo hodně bolesti.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
