Praha potřebuje dárce krve a kostní dřeně, chybí jich tisíce. Chodí raději prodávat plazmu

Společný projekt hasičů, policie a záchranářů I tobě v žilách koluje naše krev už funguje třetím rokem. Spustili ho právě v srpnu, kdy nemocnicím ubývá dárců, kteří odjíždějí na dovolenou. 

„Protože dárců je méně, tak ty z registru zveme častěji. Byli bychom rádi, kdybychom jim mohli mezi jednotlivým odběry dopřát delší čas oddechu,“ vysvětlila redakci Pražské Drbny Daniela Dušková, primářka Fakultního transfúzního oddělení 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice.

„Naše nemocnice by do našeho registru potřebovala takových nových osm tisíc dárců, abychom nebyli v napjaté situaci, abychom měli trvalé rezervy i na mimořádné situace,“ dodala Dušková. Právě na mimořádné situace je dobré mít zásoby, lidé, kteří přijdou darovat ten den, přichází podle Duškové pozdě. „Krev se musí odebrat, zpracovat, vyšetřit. V průběhu dne se to zvládne, ale je to několik hodin a my to potřebujeme hned,“ popsala Dušková. Pokud by při takových neštěstích byl krve nedostatek, operace by museli oddalovat a odkládat. 

Muži mohou darovat krev jednou za tři měsíce, ženy jednou za čtyři měsíce. Při mimořádných situacích to může být i o jeden víc.

Prodaná plazma nejde pacientům, ale do farmaceutického průmyslu

Za každý odběr krve mají dárci jeden den volna a možnost daňového odpisu ve výši tři tisíce korun. Světová zdravotnická organizace totiž preferuje dobrovolné a bezpříspěvkové dárcovství, lidé finančně motivovaní totiž mohou zatajit zásadní informace o svém zdravotním stavu. To by pak mohlo ohrozit pacienta.

Podle Duškové ubývá prvodárců a jednou z příčin je i působení komerčních center, která lidem za darování plazmy platí. „Je to plazma pro zpracování ve farmaceutickém průmyslu. Není určena pro pacienty,“ uvedla Dušková. 

Z České republiky pochází dvanáct procent evropské plazmy, která se použije na tyto účely. „To je čtyřikrát i víckrát větší množství, než Česká republika spotřebuje na léčení pacientů. Je to vlastně plýtvání zdroji,“ konstatovala Dušková. 

Darování trvá deset minut, infekce nehrozí

Projekt chce kromě registrace nových dárců i vyvrátit mýty o darování. Nemocnice chrání dárce stejně jako pacienty. Odebírá se z jední žíly sadou na jedno použití, infekce je vyloučena. Vše trvá asi deset minut, odebírá se 450 mililitrů. Každý odběr je testován na žloutenky B, C, syfilis a HIV.

Darovat může každý zdravý jedinec od 18 do 70 let. Nesmí trpět vážnou chorobou, která vyžaduje pravidelné návštěvy lékaře či užívání léků. V seznamu na webu najde nemocnici, která mu vyhovuje, a může přijít bez objednání. Nejdřív zjistí, zda je k darování způsobilý, pak vyplní dotazník a poskytne vzorek krve na krevní obraz, aby bylo jasné, zda má dost červených krvinek, aby mohl krev darovat.

Bolest jako když upadnete na zadek na bruslích

Darování kostní dřeně je o něco složitější, lidé se musí nejdřív registrovat, poskytnout vzorek DNA a na základě toho se pak vybírá vhodný dárce. Registry všech zemí světa jsou propojené, daruje ale jen část lidí. 

Kolem darování koluje mýtus o bolesti, která odběr provází. „Člověk se na půl hodiny uspí a několika vpichy z kosti pánevní se mu nasají přibližně čtyři procenta jeho kostní dřeně, která se během týdne obnoví. Pak se probudí a dva tři dny cítí bolest v oblasti kosti křížové. Jako když upadnete na zadek na bruslích,“ popsal na tiskové konferenci Pavel Jindra, primář Hematologicko-onkologického oddělení Fakultní nemocnice Plzeň. 

Krvetvorné buňky nemusí odebrat přímo z kostní dřeně, ale přípravkem, který si dárce píchá pod kůži, stejně, jako se píchá inzulin nebo přípravky na ředění krve. Buňky se vyplaví do periferní krve a lékaři je odeberou na separátoru.