Do vývoje pesticidů už firmy nedávají peníze, konkurují jim geneticky modifikované organismy, říká expert

Dalším trendem je podle experta příklon k biologickým přípravkům na ochranu rostlin a obecně snižování množství pesticidů nalinkované Green Dealem. Do toho ale nyní vstoupila válka na Ukrajině. „Spotřeba pesticidů se v nejbližších letech razantně snižovat nebude, zejména u komodit ekonomicky atraktivních jako pšenice, kukuřice, cukrovka, nebo řepka. Je to politicky citlivé. Nicméně snižování rizikových pesticidů bude v EU probíhat podle plánu,“ míní Kocourek.

Co všechno spadá pod pojem pesticidy?
Pesticidy jsou širší termín, ale v evropské i české legislativě jde o přípravky na ochranu rostlin. Patří tam herbicidy – na ochranu proti plevelům, fungicidy – proti houbovým patogenům a plísním a insekticidy nebo zoocidy proti živočišným škůdcům. Dají se rozdělit na chemické syntetické, které jsou totožné s pesticidy, a další biologické přípravky, které ve skutečnosti pesticidy nejsou. Aktuálně Evropská komise směřuje ve velké míře k nahrazování syntetických pesticidů za biologické prostředky ochrany.

Ústup od chemických přípravků na ochranu rostlin směrem k biologickým je výrazný?
Syntetických pesticidů bude v rámci ekologizace, coby cíle Green Dealu, ubývat. Počet každoročně schválených biologických přípravků v EU už převyšuje ty syntetické – loni to bylo v poměru čtyři ku jedné, předtím to bylo obráceně – pět syntetických na jeden biologický. U ovoce a zeleniny se náhrada v brzké době může týkat až dvaceti procent syntetických pesticidů. Nefungují ale vždycky stoprocentně, musí se přesně znát termín ošetření, diagnostikovat patogen. Na to bohužel často pěstitelům chybí odborné poradenství.

Bude mít válka na Ukrajině a hrozící nedostatek komodit dopad i do plnění cílů Green Dealu na snižování spotřeby pesticidů?
Celkově by přípravky na ochranu rostlin měly být sníženy do roku 2030 o padesát procent a mělo se to začít plnit už letos. Ale pěstitelé žádají odklad. Spotřeba pesticidů se v nejbližších letech razantně snižovat nebude, zejména u komodit ekonomicky atraktivních jako pšenice, kukuřice, cukrovka, nebo řepka. Je to politicky citlivé. Nicméně snižování rizikových pesticidů bude v EU probíhat podle plánu. Během příštích pěti let bude z rozhodnutí komise ukončena registrace nejméně padesáti účinných látek používaných v syntetických pesticidech.

Jak reagují výrobci rizikových pesticidů?
Velcí výrobci pesticidů se rozhodli, že už nebudou vkládat tolik peněz do výzkumu a vývoje nových pesticidů a místo toho vloží peníze do výzkumu GMO – geneticky modifikovaných organismů. Takže se staly producenty GMO osiv, která jsou ziskovější než pesticidy a firmy tak drží finančně nad vodou.

Jsou metody GMO náhradou pesticidů?
GMO resistence u kukuřice a sóji zabraňuje napadení škůdci a nemusí se používat insekticidy. V současnosti je na světě pěstováno 600 milionů hektarů GMO plodin a podle časopisu Science Nature se díky tomu snížila celkovou spotřeba pesticidů na světě o třicet procent a trend pokračuje. GMO se používá ve stále větší míře všude na světě. EU k tomu přistoupila velmi nešťastně, geneticky modifikované plodiny se tu v podstatě nesmí pěstovat. Na druhou stranu produkty GMO dovážíme – kečupy, sóju na krmení masných zvířat. Nicméně jakákoliv kontaminace mléčných výrobků v EU je zakázána, musí to být mléko “GMO free”. Je to paradox, který si prosadili evropští politici, který jde proti trendu světového vývoje. Možná dopady současné války podpoří změny.

Uvažuje se tedy, že by EU zákaz GMO organismů přehodnotila?
Musí se změnit rozhodnutí Soudního dvora EU v Lucemburku, který zakázal pěstování GMO v Evropě. V současné politické situaci si to nikdo netroufne změnit. Ale je tu nová perspektiva, že by se místo GMO mohla používat metoda editace genů. To je přenos genu z jednoho organismu do druhého, například z bakterie do rostliny. Metoda se jmenuje CRISPER CAS9, dvě výzkumné pracovnice za její vývoj dostaly Nobelovu cenu. Většina produktů získaných touto metodou má obdobné vlastnosti jako GMO, ale žádnou metodou nelze prokázat, protože jde o identický gen, který se v rostlině přirozeně vyskytuje. Změna legislativy by mohla povolit pěstování produktů editace genu a byly by odlišeny od legislativy vztahující se ke GMO. Tím by se rozhodnutí soudu ke GMO nevztahovalo na produkty editace genů.

Vyrábí se nějaké pesticidy i v Česku?
Dováží se 95 procent, něco málo vyrábí Draslovka Kolín. Malý výrobce nemá prostředky na náklady spojené s výrobou registrovaných pesticidů. Ty se pohybují v desítkách milionů za jednu účinnou látku – od vývoje po zavedení do praxe. Většina přípravků se vyrábí mimo Evropu – v Americe, v Asii, v Japonsku. Není to náročné na energie a plyn, ale na know-how. Trh je tak v rukou asi osmi velkých nadnárodních výrobců největší jsou německý BASF, švýcarská Syngenta a americká Corteva.

Co by se stalo, kdybychom pesticidy vůbec nepoužívali?
Evropa ani Česká republika by nebyly tak soběstačné v oblasti rostlinných potravin jako v současnosti. Došlo by ke zvýšení ztrát na výnosech v naší oblasti v průměru na třicet procent. Minimálně padesát procent by byla ztráta kvality u produktů jako je ovoce a zelenina. Česko by naopak výnos potřebovalo zvýšit pro řadu komodit – nepokrýváme domácí spotřebu ani v ovoci mírného pásma jako jsou jablka a hrušky. U zeleniny pokrývá domácí produkce jen polovinu spotřeby.  Během pěti let by bylo možné produkci zeleniny podle mého odhadu zvýšit minimálně o dvacet procent a s navyšováním počítá i ministerstvo zemědělství, které poskytuje dotace na integrovanou produkci ovoce a zeleniny. Bez pesticidů by to ale možné nebylo.

Týká se plán zvyšování produkce i obilovin?
Ne, takový plán v Evropě nebyl, tyto komodity jsou nadprodukční. Cíle se ale mění v důsledku dopadů války na Ukrajině. Část pěstebních pozemků měla být původně v rámci cílů Green Dealu zatravněna nebo převedena pro ekologické zemědělství a neprodukce se měla podpořit dalšími dotacemi. Ale aby Česko zachovalo stávající nadprodukci, je třeba ji naopak využívat. Cena obilovin a řepky pro zemědělce je natolik atraktivní a natolik roste, že určitě zapojíme i pozemky, které se dosud nevyužívaly. Některé státy včetně Česka teď naopak požadují dotace na produkci. Bude to projednáváno za našeho předsednictví EU (od 1. července 2022, pozn.red.).

Z loňské zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu vyplývá, že evidence pesticidů v Česku je nedostatečná a má se změnit. Jak?
Na základě nového nařízení EU o statistice Česko upraví zákon o rostlinolékařské péči. Zákon je v parlamentu a je v něm nově povinnost elektronické evidence používání přípravků na ochranu rostlin pro všechny pěstitele s plochou nad 200 hektarů. Platit by mohl od příštího roku. Do webové aplikace se budou vkládat data a přístup k nim budou mít kontrolní orgány, ministerstva a výzkumníci. Na novelu se těší vodohospodáři, kteří v současnosti kritizují zemědělce, že tam jsou rezidua ve vodách a že nevědí, čím se aplikovalo. Zákon také ošetřuje, jak zabránit černému trhu s pesticidy.

Je černý trh velký problém?
V Evropě je černý trh velmi rozsáhlý. Neregistrované pesticidy se sem dostávají od výrobců generických přípravků na ochranu rostlin. Jakmile vyprší patentová práva na přípravek, může se výroby chopit kdokoliv na světě, a firmy pak přípravek distribuují pod vlastním názvem. Neexistuje evidence o jeho výrobě, mohou být méně účinné či rizikové pro životní prostředí. Chybí tam standardy a kontrola nad dodržením kvality, jako je tomu při výrobě generických léků ve farmaprůmyslu, takže se to označuje za černý trh. Přípravky se prodávají za nižší ceny a výrobcům originálních pesticidů, kteří vložili do svého výrobku nemalé náklady, to vadí.

Jak se s tím tedy chce EU vypořádat?
Dodržování standardů a kvalita se začnou kontrolovat a výroba pesticidů evidovat, každé balení takového přípravku bude mít svůj QR kód. Ten půjde s přípravkem od výrobce až k pěstiteli a celá cesta přípravku bude zaznamenána v uzavřené webové aplikaci. Tu v současnosti dokončuje ÚKZÚZ (Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský). Od příštího roku bychom tak měli vědět, kolik se dovezlo pesticidů, na jaké plodiny, proti jakým škůdcům a chorobám. Jsou tam nějaké výjimky, kdy si pěstitel může koupit menší množství pro vlastní potřebu a nemusí to evidovat, ale teprve se to řeší, aby v systému nebyla černá díra.

Zahýbala s cenou pesticidů válka na Ukrajině?
Zatím ani ne. Pesticidy zdražují postupně posledních deset let, protože rostly náklady na jejich vývoj a registraci. Kontrolní orgány mají stále přísnější požadavky na omezení rizik pro životní prostředí a zdraví lidí. Přesto zemědělci kvůli ceně spotřebu nesnižují. Vložená koruna se jim vrátí nejméně jednou až pětkrát. Je to pro ně bezpečnější než plodinu neošetřit.

Jak jsme na tom se spotřebou pesticidů v Česku?
V ČR máme spotřebu účinných látek na hektar v průměru hluboce pod dva kilogramy. Poslední dva, tři roky dochází každoročně k poklesu řádově o pět procent účinných látek.  Ale mohli bychom na tom být ještě lépe. U polních plodin bych viděl rezervu snížení minimálně o 20% během příštích pěti let. Zemědělci se ale bojí ubrat, aby nepřišli o výnos a postřikují preventivně. Opět tu chybí odborné poradenství, jak spotřebu přípravků snížit, aniž by zemědělec přišel o výnos.